Reformy v pohybu

16. 7. 2002

Kvůli rostoucímu hněvu Američanů není čas na diskuse

Na počátku každého amerického reformního hnutí vždy leží rychlozápalná doutnající rozbuška hněvu a pobouření lidí nad arogantní elitou podnikových zloduchů. Často nechybí ani obavy z průmyslové chobotnice, jejíž chapadla ohrožují bezbranné zaměstnance. V minulosti mezi symboly nekontrolované moci patřili železniční baroni se svou hamižností po půdě, průmysloví výrobci masových konzerv ze Středozápadu, oceloví magnáti, naftařská firma Standard Oil a nenasytní finančníci z Wall Street.
V porovnání s dobrodružnými velkopodnikateli z dřívějších dob působí Bernard J. Ebbers, bývalý generální ředitel WorldComu, pouze jako jejich vybledlý stín. Určitou zásluhu bychom mu však přece jen přiznat měli, právě on totiž může vyvolat změnu celé historie americké ekonomiky. Neuhlazený ředitel z Mississippi se stává katalyzátorem procesu, pro nějž se již začíná používat název nová doba reforem a který představuje zatím vůbec nejambicióznější snahy o celkovou revizi finančních praktik za mnoho generací.
Rozhodující je samozřejmě správné načasování a právě z tohoto hlediska se Ebbers trefil naprosto dokonale. Po vlně účetních skandálů, jež demoralizovaly investory a oslabily hospodářství, se samotné čtyřmiliardové bombě WorldComu podařil kousek, o který se marně pokoušely celé zástupy demokratů. Dokázala totiž probudit podporu rodících se reforem v republikánském i demokratickém táboře a přiměla Bílý dům, aby se připojil ke kampani za opětovné nastolení etiky v podnikání.
Ještě důležitější je ale asi to, že ředitelé se nyní díky léčbě šokem musejí podívat do tváře realitě. Vztek nad pochybně vedeným účetnictvím a uměle podporovaným obchodováním s akciemi totiž nepředstavuje žádnou přechodně podrážděnou reakci, již by lobbisté mohli zklidnit tradičními prostředky. Velký svět podnikání buď přijme nové etické zásady za své, nebo bude muset čelit celé řadě nových zákonů, které začal navrhovat vyplašený Kongres.
A už je tu úchvatná reakce podnikatelů. Mezi rašícími pravidly podnikatelské etiky se objevují kodexy Americké asociace generálních ředitelů (Business Roundtable), Americké obchodní komory, Asociace obchodníků s cennými papíry (Securities Industry Assn.) a řady burz. Generální ředitelé díky změnám pučícím ze samého nitra americké obchodní kultury a díky zápalu Washingtonu brzy pocítí značně prudký náraz reforem.
Přinejmenším lze očekávat systematickou změnu účetních principů. Na obzoru se dále rýsují nové standardy správy a řízení společností a každým dnem také sílí volání po větší odpovědnosti vedení. V tomto prostředí, kde jen pouhý náznak nesrovnalostí může poslat cenu akcií ke dnu, získávají investoři mnohem silnější páky. Zapojí je při lobbování proti neslavným praktikám, jako jsou přemrštěné platové podmínky ředitelů, rozsáhlé zaměstnanecké akciové opce, jež se narozdíl od ostatních odměn neúčtují do nákladů nebo liknavý přístup ředitelů.
Snahy o zavedení etických kodexů jsou sice stále viditelnější, ale zatím nedostatečné, jak prohlásil 9. července nový reformátor. „Samoregulace je sice důležitá, ale nestačí,“ řekl prezident Bush manažerům z Wall Street. „Musíme vkročit do nové éry bezúhonnosti amerického podnikání.“
Mnohá z jeho prohlášení do jisté míry připomínala spíše moralistní proslovy nedělních mší. Bush však nezůstal jen u kázání. Podpořil návrhy, podle nichž by generální ředitelé měli ručit za přesnost finančních výkazů. Vyzval ke zdvojnásobení trestů za podvody páchané pomocí bezdrátových technologií a elektronické pošty na deset let odnětí svobody, dále požádal o uvolnění nouzové částky 100 milionů dolarů na aktivity Komise pro cenné papíry (SEC) při prosazování zákona. Nakonec informoval o založení nové „úderné“ jednotky ministerstva spravedlnosti, která se bude soustředit pouze na manažerskou sféru. „Má vláda… učiní přítrž falšování účetních knih, zatajování pravdy a porušování zákonů,“ zavázal se Bush. Zákonodárci jeho slova okamžitě pochopili a Senát již 10. července schválil návrh na přísnější sankce za finanční trestné činy v poměru hlasů 97:0.
Prezident se zjevně snaží pohřbít dávnou představu, že zločince lze dělit na dvě různé kategorie. „Veřejnost nerozlišuje mezi mnohamiliardovými podvody ve firmách a trestnou činností ulice,“ řekl v souvislosti s vládní kampaní Matthew Dowd z texaské firmy pro průzkum veřejného mínění. „Až dosud se však zdálo, že se tresty lidem z Wall Street spíše vyhýbají.”
Bushův přístup ve stylu „pověste je vejš“ byl sice znám předem, ale finanční trhy nijak nezastrašil. Další kolo neuspokojivých zpráv o dosaženém zisku stlačilo burzovní indexy prudce dolů. „Mnoho z těchto reforem nakonec povede ke snižování očekávaných zisků,“ řekl Thomas D. Gallagher, jeden z vrcholových manažerů poradenské firmy International Strategy & Investment Group. „Generální ředitelé ponesou při potvrzování finančních výkazů osobní odpovědnost. Ve zprávách tak budou oproti současnosti uváděny spíše přehnaně nízké než vysoké zisky.“
Bushovy poslední kroky však představují jen slabý odvar v porovnání s požadavky demokratů na mnohem drastičtější opatření. „Je to jen nový nátěr shnilého dřeva,“ pohrdavě popisuje změny demokratický poslanec Lloyd Doggett z Texasu.
Pokud však necháme mezistranické hašteření stranou, Bushův projev bezpochyby představuje bod zlomu. Demokraté a obhájci práv spotřebitelů náhle nejsou ve svém boji za rychlé změny v americké podnikatelské sféře osamoceni. Mezi konvertity k populismu zaměřenému na investory se nyní objevil i urputný zastánce deregulace George W. Bush, široký blok republikánů v Senátu, kteří přehodili výhybku a nyní podporují návrh demokratického senátora Paula S. Sarbanese z Marylandu na účetní reformu, stále rostoucí skupina konzervativců z Kongresu, uvědomující si politické riziko obhajoby pochybného podnikání, a mnozí přední manažeři, kteří již přijali reformy správy a řízení společností jako důležitý klíč k obnově důvěry. Richard H. Brown, generální ředitel firmy Electronic Data Systems, uvádí: „Bylo to bolestné, ale nutné probuzení. V budoucnu však tyto změny přinesou prospěch nám všem.“ V současnosti se zatím manažeři poslušně řadí za Bushe. „Udělal správnou věc, soudí D. Morgan, generální ředitel Acxiomu, arkansaské firmy z Little Rocku zabývající se vyhledáváním informací a dodává, „Spolu se zvýšením důvěry ve vůdčí osobnosti podnikatelského světa přijde i posílení důvěry v celou ekonomiku.“ Kvůli zvýšené odpovědnosti manažerů však stále přetrvávají rozpaky, nemluvě o zneklidňující skutečnosti, že demokraté stále s větší jistotou věří v prosazení finanční regulace. Arthur D. Levinson, obezřetný generální ředitel firmy Genentech, podotýká: „Musíme si dát pozor, abychom nezavedli mechanismy, které by následně dusily růst většiny poctivých společností.“
Existují sice důvody ke skepsi ohledně efektivity současných reformních snah, avšak samotné příčiny celostátní horečky nikdo nezpochybňuje. Na ekonomickém poli jsou to především zprávy, že výnosy si pomocí agresivních účetních metod zvyšovala dokonce i firma Merck, jejíž akcie patřily mezi nejkvalitnější. Z investorů se tak stávají pouzí diváci. „Ozdravný proces si vyžádá svůj čas,“ říká Lynn Reaserová, ekonomická ředitelka Banc of America Capital Management. „Investoři musí nabýt přesvědčení, že nezdravé praktiky nejsou příliš rozšířené a že došlo ke zlepšení účetních standardů. Jeden projev prezidenta tento problém nevyřeší.“ Co je tedy třeba udělat? Bushovi poradci doufají, že zmíněná úderná jednotka dokáže rychle dostat několik vysoce postavených darebáků, které bude možno předvést před kamerami. „Nejdůležitější je, abychom chytili pár generálních ředitelů a vrcholových manažerů a poslali je do vězení,” říká jeden odborník blízký Bushovi.
Co se týče politických aspektů, vše prostupující skandály mohou změnit šedé listopadové volby v referendum o reformě správy a řízení společností, čímž by se mohli do středu pozornosti dostat někteří republikáni podporující podnikatelský sektor. Demokraté se nyní ze všech sil snaží jako hlavní téma nastolit deregulační svolnost republikánů a jejich údajnou lhostejnost k zaměstnaneckým důchodům. Vládnoucí strana se proto začíná obávat, že opozici se nakonec přece jen podařilo dát ekonomickému útoku na republikány konkrétní formu. V průzkumu veřejného mínění, který od 28. do 30. června prováděl Gallupův ústav, označilo 77 procent respondentů obchodní skandály za krizi nebo vážný problém. „Veřejná diskuse se nyní posunula,“ uvádí k veřejnému mínění William D. McInturff, republikánský odborník. „Lidé si nyní říkají: Podvedli nás. Celý systém se hroutí. Co všechno budeme muset udělat, aby došlo k nápravě?“
Odpověď zní: čeká nás spousta práce. Zdá se sice, že hluboké reformy jsou na obzoru, protože zákrok vůči podnikovým podvodníkům vyžadují všichni, od republikánského předsedy kongresového výboru pro energetiku a obchod W. J. „Billa“ Tauzia až po vzpurného republikánského senátora Johna McCaina z Arizony. Skutečnost je však mnohem složitější. Většina republikánských zákonodárců doufá, že širší manévrovací prostor pro policii donutí generální ředitele přizpůsobit své chování zákonu, čímž by se mohly snížit požadavky na novou legislativu. Situace ale v současnosti nahrává spíše demokratům. Vůdce jejich většinového senátního klubu Tom Daschle ze Severní Dakoty vypracoval strategii, na jejímž základě strana usiluje o důkladnější reformy a republikány otevřeně varuje před obhajobou světa velkého obchodu.
Jak silná omezení tedy budou platit pro společnosti, auditory a analytiky po ukončení mezistranických potyček? Nabízíme vám výhled do budoucna.

- Účetnictví. Výše zmíněný Sarbanesův návrh zákona projde Senátem bezpochyby hladce, takže vyhlídky na vznik nezávislého účetního dozorčího výboru se zlepšují. Kongres na druhou stranu schválil alternativní a pro celý sektor příznivější pravidla, takže nad klíčovými detaily se rozhoří vášnivá debata. Demokraté budou usilovat o zcela nezávislou instituci se širokými kompetencemi k vyšetřování a s pravomocí zavádět pravidla auditu, o nichž by nerozhodovaly účetní firmy. Republikánští předáci budou pod velkým tlakem, aby tento návrh neodmítli.
Posun k silnějšímu dozorčímu výboru představuje políček pro Harveye L. Pitta, prezidenta Komise pro cenné papíry, který tvrdí, že nový úřad s poloprávním zplnomocněním zakalí regulační vody a zamezí širšímu zveřejňování finančních výkazů. Pitt je však ve svém boji stále osamocenější a musí čelit kritice vládní i opoziční strany za své minulé působení v pozici vrcholového právníka právě účetních firem. Bush ho sice stále podporuje, ale tlaky na Pittovu rezignaci již probublávají v Kongresu na povrch. „Měl by jít do sebe a začít kopat za tým,“ říká jeden z republikánských kongresmanů.
Pitt však musí bojovat ještě na další frontě. Demokraté totiž požadují, aby zákon znemožnil účetním firmám poskytovat stejnému klientovi auditorské i poradenské služby. Bush nyní od šéfa Komise pro cenné papíry očekává, že rychle vypracuje pravidla, která takové praktiky omezí, čímž v podstatě prosazuje Sarbanesův návrh na jejich trvalý zákaz.
Demokraté zatím nashromáždili dostatek hlasů na prosazení další velké změny. Zasazují se o to, aby společnosti musely každých pět let změnit hlavního auditora. Takový zákon by totiž mohl zabránit vzniku sentimentálních vztahů mezi auditory a klienty, které spojovaly například Enron a Arthur Andersen.
- Správa a řízení společnosti. V jednom ze svých návrhů Bush požaduje, aby generální ředitelé firem potvrzovali přesnost finančních výkazů. Vládá chce vynucením odpovědnosti na samém vrcholu řídicí pyramidy zajistit, aby manažeři nemohli přesouvat vinu na druhé, což velmi dobře známe z případu Enron, kde hlavní šéf Kenneth L. Lay zarputile tvrdil, že o finančních machinacích ve firmě neměl ani tušení. „Pokud něco říkáme, musíme za to nést odpovědnost,“ souhlasí Daniel P. Burnham, generální ředitel Raytheonu.
Mnozí manažeři se však obávají, že se stanou snadným cílem právníků a rozladěných akcionářů, i když Bushovi poradci a mnozí odborníci považují tyto starosti za zcela nemístné. Ira M. Millstein, hlavní společník právnické firmy Weil, Gotshal & Manges, tvrdí, že časem se generální ředitelé dokážou novému prostředí přizpůsobit. „Byla by velká chyba považovat uzákonění této nové povinnosti za konec světa. Do jisté míry se sice jedná o určitou přítěž, ale při správném přístupu je možno se s ní vyrovnat.“ Zastánci investorů Bushovo opožděné nadšení pro změny, o něž usilují celá léta, nadšeně přivítali. V jejich rámci má být uzákoněna povinnost, aby většinu členů představenstev tvořili nezávislí členové, revizní výbory získají právo najímat a propouštět účetní, bude nastolen zákaz zvýhodněných půjček pro manažery a ředitele a rozhodující slovo při schvalování opčních plánů získají akcionáři.
Newyorská burza cenných papírů většinu těchto změn požadovala v minulosti. Mnoho firem, jako Walt Disney nebo Goldman, Sachs & Co., již učinilo předběžná opatření na zvýšení nezávislosti svých představenstev. A Sanford I. Weill, generální ředitel Citigroup, dokonce navrhuje krok, kterému by se Bush raději vyhnul. „Víte, co bych nejraději udělal s opcemi?” ptá se Weill. „U pěti nejvyšších podnikových manažerů bych je účtoval do nákladů.”
Bush varuje, že jestliže firmy nezlepší své jednání, bez váhání na ně pošle policii. Zpřísněním trestů za hospodářské trestné činy a ničení dokumentů dává Komisi pro cenné papíry a pracovníkům ministerstva spravedlnosti nové zbraně k boji proti finanční kriminalitě. Odborníci na právo však investory varují, že se zřejmě nikdy nedočkají toho, aby davy významných manažerů lepily pytlíky ve vězení. Generální ředitelé sice budou svým podpisem ručit za správnost finančních výkazů, ale prokázat podvodný úmysl u složitých obchodních případů nebude ani tak pro žalobce nic snadného. Zvláště když si vedoucí pracovníci mohou dovolit najmout ty nejlepší advokáty.
Reformátoři, jako McCain nebo demokratický předseda justičního výboru Senátu Patrick J. Leahy z Vermontu, tvrdí, že vláda by měla zajít ještě dál a mezi závažné trestné činy s maximální délkou trestu deseti let zařadit i bránění vyšetřování, jako například ničení záznamů nebo falšování dokumentů. Někteří dokonce touží po zrušení rozsudku Nejvyššího soudu z roku 1994, který soukromým osobám znemožňuje žalovat právníky a účetní za to, že byli nápomocni spáchání hospodářské trestné činnosti dané firmy. Jiní zase chtějí novelizovat zákon z roku 1995, který se zabývá reformou soudních sporů ohledně cenných papírů. Ten znesnadňuje podání občanské žaloby na vrcholový management firem. „Tento zákon má na investory ničivý účinek,” domnívá se John Bryant, bývalý demokratický poslanec z Texasu a v současné době soukromý právník. „A firmy podporuje v neopatrném chování.”
Přesto se však veškeré změny, které by mohly právníkům u soudu pomoci, ocitnou pod palbou kritiků nejenom z řad podnikových bossů, nových demokratů podporujících rozvoj nových technologií, ale také prezidenta, který navrhovatele sporů nemá právě v lásce. „Neotevřeme tím náhodou Pandořinu skříňku plnou soudních sporů, ať už občanských, nebo trestních? To je má největší obava,” ptá se generální ředitel jedné významné americké banky.
- Analytici z Wall Street. Prezident se sice pustil do analytiků, kteří radí „kupujte”, a ve skutečnosti tím myslí „prodávejte”, ale na Eliota L. Spitzera nemá. Tento newyorský generální prokurátor získal od firmy Merrill Lynch mimosoudní vyrovnání ve výši sto milionů dolarů na základě obvinění, že analytici této firmy mylně informovali investory. A další žalobci teď podali podobné žaloby na další makléřské firmy. Spitzer prohlásil, že ho prezident svými poznámkami „hluboce zklamal” a dodává, že „dokud se nezabrání konfliktům zájmů u analytiků důkladnějším oddělením analytiků a bankéřů, musí …investory před neustálým poškozováním ochránit státní regulátoři”.
Navíc přesně v den projevu prezidenta Bushe vstoupila v platnost nová pravidla navržená burzami a přijatá Komisí pro cenné papíry. Ta investičním bankéřům zakazují jakkoli ovlivňovat doporučení analytiků nebo jakkoli spolurozhodovat o jejich odměnách. Zdaleka však ještě není vyhráno, protože firmy z Wall Street se nadále zdráhají postoupit o krok, který spočívá v úplném oddělení výzkumu a investičního bankovnictví. Jedině tak se totiž může naplnit prezidentovo přání přeměnit analytiky z „podomních obchodníků” na skutečně nezávislé odborníky.
Plán reformy podnikového účetnictví o deseti bodech, který prezident Bush zveřejnil 7. března, i jeho dodatek z 9. června jsou v mnoha ohledech jen nedokonalými náznaky reforem. To jsou však jenom detaily, které ve srovnání s tím, že se Bush i podnikatelé nechali unést reformní vlnou, vypadají naprosto nedůležitě. Přestože se prezident přibližuje k názorům demokratů, neodpustil si svou oblíbenou poznámku, že to jen pár „shnilých jablek” pošpinilo pověst všech vůdčích osobností soukromé sféry, které jinak trefně popisuje jako poměrně čestné podnikatele. „Většina generálních ředitelů ve Spojených státech jsou dobří, čestní a poctiví lidé, kteří nemají co skrývat,” prohlásil 8. června. „Nyní se však musíme vypořádat s hrstkou těch, kteří ostatním dobrou pověst kazí.”
Vrcholový management amerických podniků už však zjistil, že i pár shnilých jablek stačí k tomu, aby se zkazil celý sud. Pokud jde o prezidenta, který se pyšní titulem MBA a až do chvíle, kdy Enron spustil záplavu hospodářských zločinů velkých korporací, velebil podnikatelské klima, osud se k němu zachoval zvláště tvrdě. Teď totiž musí přestat s kázáním a sáhnout pro koště a hadr. Během očisty mohou Bush i konzervativci hodně ztratit. Ještě více však riskují řídící pracovníci, kteří se zoufale snaží obnovit ztracenou důvěru v americké firmy. Reforma podnikání: Skutečnost…

NEZÁVISLÝ ÚČETNÍ VÝBOR - Vytvoření nového dozorčího orgánu nad účetním sektorem je téměř jisté. Strany se však ještě budou dohadovat, jak velké pravomoci mu přidělí. Prozatím demokraté usilují o přísný výbor se stálými členy a celou řadou disciplinárních pravomocí. Zřejmě však nebude mít právo předvolávat k soudu, aby se zamezilo obavám, že tito nově vytvoření strážci zákona by zasahovali do pravomocí Komise pro cenné papíry.

SILNĚJŠÍ KOMISE PRO CENNÉ PAPÍRY - Prezident Bush se připojil k žádostem kongresmanů o navýšení rozpočtu Komise pro cenné papíry. Tato nová finanční injekce (prezident chce ke 487 milionům dolarů schváleným pro příští fiskální rok přihodit dalších sto milionů) by měla vyšetřovatelům komise umožnit zrychlení účetních prověrek.

ZÁRUKY GENERÁLNÍCH A FINANČNÍCH ŘEDITELŮ - Vrcholoví manažeři podniků budou nuceni svým podpisem potvrdit správnost finančních výkazů. Firmy sice mlčí a drží krok, ale mnoho generálních ředitelů se obává, že bude následovat velké množství soudních sporů.

HLASOVÁNÍ O AKCIOVÝCH OPCÍCH - Kongres, burzy cenných papírů i Komise pro cenné papíry se přiklánějí k tomu, aby přidělování akciových opcí museli schvalovat akcionáři.

NEZÁVISLOST AUDITORŮ - Prezident podpořil snahu Komise pro cenné papíry zakázat účetním firmám poskytovat auditovaným klientům většinu poradenských služeb. Tato pravidla však zároveň umožní revizním výborům najímat na poradenství podnikové auditory – což je obrovská díra v zákoně. Dokonce i přísnější senátní návrh zákona, který zakazuje většinu neauditorských služeb, dovoluje firmám požádat Komisi pro cenné papíry o výjimku a najmout si svého auditora pro poradenství. Demokratům se s největší pravděpodobností podaří získat dostatek hlasů na schválení povinnosti účetních firem každých pět let střídat hlavního auditora (ne však celou firmu), a zákazu auditování firem, jejichž generálního nebo finančního ředitele auditorské firmy kdysi zaměstnávaly.

ZVÝŠENÍ POČTU NEZÁVISLÝCH ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA - Bush se připojil k dlouholeté snaze reformních skupin a vyžaduje, aby většinu v představenstvech tvořili nezávislí členové a aby ve výborech dohlížejících na audit, odměňování a jmenování nových pracovníků zasedali pouze tito nezávislí. Reformátoři se také shodují na tom, že revizní výbory by měly mít právo najímat a propouštět auditory a ukončovat jakékoli smlouvy o poradenství s auditorskými firmami.

OMEZENÍ PRODEJE NA ZÁKLADĚ VNITŘNÍCH INFORMACÍ - Kongres s největší pravděpodobností znemožní prodej akcií osobám s přístupem k firemním vnitřním informacím. SEC už prohlásila, že bude požadovat, aby jí takové osoby hlásily prodej akcií do dvou dnů.

…a plané sliby, které se zřejmě nesplní

ZATÝKÁNÍ GENERÁLNÍCH A FINANČNÍCH ŘEDITELŮ - Trestní stíhání vrcholového managementu za vědomé stvrzování falešných finančních výkazů by od podobných činů mělo teoreticky odrazovat. Přes Bushovo volání po přísnějších trestech však i nadále bude obtížné prokázat podvodný úmysl. Navíc poroty ve složitých případech finančních podvodů rozhodují nevyzpytatelně a podnikoví bossové si na ochranu před vězením najímají ty nejlepší právníky.

VRACENÍ NEKALE NABYTÝCH ZISKŮ - Zákony nařizující generálním ředitelům vrátit nekale nabyté zisky (akciové opce a prémie získané na základě falešných příjmů) dávají Komisi pro cenné papíry pravomoci, které už měla předtím. Přes stovky opravených finančních výkazů a desítky vyšetřování účetních pochybení požadovala tento rok Komise pro cenné papíry vrácení zisků jen ve čtyřech případech. Investoři se však návratu svých peněz dočkají jen málokdy.

ZÁKAZ STĚHOVÁNÍ DO DAŇOVÝCH RÁJŮ - Liberálové doufali, že se jim k senátnímu návrhu reformy účetnictví podaří připojit dodatek, v němž by se americkým firmám zakazovalo přesouvat svá sídla mimo USA, aby se vyhnuly daním. Vedení demokratů se nicméně obává, že příliš mnoho dodatků by mohlo oslabit republikánskou podporu hlavních reformních opatření. Jinými slovy, přestěhovat ředitelství kvůli daním na Bahamy je stále ještě možné.

OMEZENÍ FIREMNÍCH AKCIÍ V PENZIJNÍCH FONDECH 401(k) - Liberálové se pokusili omezit právo přispívat do zaměstnaneckých penzijních fondů formou firemních akcií. Tato snaha však vyšuměla poté, co zaměstnavatelé pohrozili, že když nebudou moci používat své akcie, nebudou do fondů přispívat vůbec. Také zaměstnanci se před tímto umělým omezením postavili na zadní.

ÚČTOVÁNÍ AKCIOVÝCH OPCÍ DO NÁKLADŮ - Snahy reformátorů o prosazení zákona, který by nařizoval účtovat akciové opce jako běžné náklady, zaznamenaly jistý pokrok. Ale námitky firem z oblasti vyspělých technologií přesvědčily mnoho demokratů, že takový postup by vedl ke zpomalení růstu.

DOZOR NAD DERIVÁTY - Tyto neregulované finanční nástroje hrály významnou roli v pochybných obchodech Enronu. Přísný dozor však není příliš pravděpodobný, protože mnoho vrcholových manažerů tvrdí, že bez derivátů si nelze představit zajišťování proti ztrátám.

DOHLED NAD ENERGETICKÝMI FIRMAMI - Návrhy demokratů, aby energetické firmy podléhaly dozoru Federální energetické regulační komise (Federal Energy Regulatory Commission) nebo aby tato komise mohla iniciovat trestní stíhání společností, které se budou snažit manipulovat s energetickým trhem, byly zamítnuty.

Harmonogram reforem 10. června Vstupuje v platnost nový zákon upravující chování analytiků navržený burzami cenných papírů a schválený Komisí pro cenné papíry. Tento zákon mimo jiné zakazuje firmám z Wall Street platit analytikům za práci na transakcích investičních bank a investiční bankéři nesmějí mít žádný vliv na oceňování akcií.
1. srpna Představenstvo Newyorské burzy cenných papírů (NYSE) bude hlasovat o přijetí návrhů změn zásad správy a řízení podniků. Tento návrh mimo jiné obsahuje následující nařízení: v představenstvech musí většinu tvořit nezávislí členové, výbory dohlížející na audit, odměňování a jmenování musejí být tvořeny pouze z nezávislých členů, akcionáři musejí schvalovat plány na akciové opce. 14. srpna Generální a finanční ředitelé všech firem s ročními příjmy vyššími než 1,2 miliardy dolarů musejí od roku 2001 svým podpisem potvrzovat správnost finančních výkazů.
1. října Jestliže Kongres Komisi pro cenné papíry přidělí 100 milionů dolarů navíc, které požaduje prezident, může komise začít najímat nové pracovníky pro dozor nad dodržováním zákonů a nahrazovat zastaralou techniku. Tuto částku dostane navíc k 487 milionům dolarů, které jí budou přiděleny pro fiskální rok 2003.
9. listopadu Firmy z Wall Street mají povinnost oznámit, zda vlastní více než jedno procento akcií firem, které hodnotí jejich analytici.
Začátek listopadu Zákon o reformě účetnictví, který v současné době prochází Senátem, požaduje vytvoření nového dozorčího výboru. Tento výbor by měl být založen do devadesáti dnů po schválení zákona, nebo do poloviny listopadu, pokud prezident Bush zákon podepíše do srpnových kongresových prázdnin.