Region bývá na image firmy citlivější

21. 7. 2003

Často je více vidět pod pokličku "firemní kuchyně"Existují rozdíly při vytváření image velké či střední firmy s celostátní působností a image střední nebo menší firmy s působností v regionu? V zásadách a cílech v podstatě asi ne, ale přesto některé odlišnosti vpřístupu zde budou.

Často je více vidět pod pokličku „firemní kuchyně“

Existují rozdíly při vytváření image velké či střední firmy s celostátní působností a image střední nebo menší firmy s působností v regionu? V zásadách a cílech v podstatě asi ne, ale přesto některé odlišnosti vpřístupu zde budou.

Stejně jako v předchozích článcích z volného cyklu na téma Marketing pro malou peněženku, je dobré připomenout, že při vytváření firemní image je třeba vycházet z konkrétní situace dané firmy, z jejího oboru působnosti. Proto i následující řádky mají být spíše inspirací, případně možným doporučením, než „hotovým návodem“.

Menší anonymita

Jedním z hlavních rozdílů mezi celostátní a regionální působností, k nimž je třeba při vytváření image firmy na veřejnosti přihlížet, je často menší anonymita v regionu. Zejména to platí v regionu, který není příliš velký a nezahrnuje třeba ani celý (bývalý) okres. S touto menší anonymitou je spojena i větší citlivost, s níž okolí vnímá chování firmy, kterou má v sousedství či „za humny“. Samozřejmě i toto konstatování neplatí absolutně. Jiná míra této citlivosti vůči menší řemeslné firmě či obchodu může být v menším městě či městysi, jiná v jednotlivých čtvrtích velkých měst. Menší anonymita a citlivější vnímání v regionu se netýká jen vnějších projevů (jako je pořádek na pracovištích firmy i v jejím okolí, upravené sídlo firmy, čisté a vkusné výlohy, chování vůči zákazníkům atd.), ale svým způsobem i záležitostí, které mají zůstat většinou za zdmi firmy. Hospoda stále zůstává jedním z „komunikačních center“, kde se probere kdeco. Mimo jiné třeba i to, jak se konkrétní firma chová ke svým zaměstnancům, ale také k zákazníkům, přístup k plnění zakázek atd. Je také místem referencí spokojených, nebo nespokojených zákazníků (každý se rád pochlubí, jak výborně nakoupil či jak si vybral tu správnou firmu, nebo naopak rozhořčeně si zanadává na to, jací lumpové to v dané firmě jsou, když mu odvedli nekvalitní práci). T o vše pomáhá vytvářet image firmy.

Přihlížení k regionálním zvyklostem

K vytváření dobrého jména firmy přispívá i přihlížení a akceptování regionálních zvyklostí, vcítění se do potřeb regionu i do toho, čím žije. Například plný provoz v dílně a nucení zaměstnanců do přesčasů v den vyhlášeného a tradičního posvícení či poutě nemusí působit zrovna nejlépe. Stejně jako třeba znemožňování některému ze zaměstnanců být aktivní v místním dobrovolném hasičském sboru, který je chloubou obce, nemusí být zrovna tím správným krokem k vytváření dobré image firmy. Naopak firemní akce, které takovéto regionální zvyklosti a události nejenže akceptují, ale také podporují, mohou být účinné při vytváření dobrého jména na veřejnosti. Může to být třeba - když zůstaneme u zmíněných příkladů - podpora posvícenské či pouťové taneční zábavy nebo třeba materiální podpora místního hasičského sboru. Lidé velmi dobře a citlivě vnímají, zda firma, kterou mají v okolí, žije problémy regionu a bere je za vlastní, nebo zda se k němu chová přezíravě. To se může projevovat i v takových „maličkostech“, jako je přístup k ekologii (bezohledné zamořování okolí odpady - ať již emisemi či odpadními vodami, ale také třeba nadměrným hlukem apod.) nebo k potřebám obce (například nezájem o údržbu místních komunikací, dopravní dostupnosti ad.).

Aktivní komunikace

To, že firma vnímá regionální zvyklosti a žije i regionálními problémy, musí dát také nějak najevo. O některých konkrétních projevech jsme se již zmínili (například spoluúčast či podpora aktivitám místních zájmových organizací a různým akcím), důraz je ale také třeba dát na aktivní komunikaci s okolím. T o musí cítit, že firma je v tomto směru otevřená a nebrání seznámit své okolí se svou činností, znát názory i potřeby obyvatel i obcí regionu atd. K této komunikaci může sloužit řada rozmanitých akcí. Záleží samozřejmě na velikosti, charakteru a oboru firmy. Účinným komunikačním nástrojem může být například osvědčený Den otevřených dveří. Na něj lze pozvat stálé zákazníky, rodinné příslušníky zaměstnanců i širší okolí. Návštěvníci tak mají možnost přesvědčit se, že firma před okolím nic neskrývá, že má svoji kulturu, ale také že nabízí zajímavé produkty či služby. Zároveň se naskýtá příležitost v neformálních rozmluvách poznat názory, postřehy či požadavky jak spoluobčanů, tak zákazníků. Mezi akcemi může být také třeba firemní dětský den - opět jak pro děti zaměstnanců, tak pro všechny ostatní děti z okolí. Přitom na programu nemusí být „jen“ různé hry, zábava a občerstvení. Taková akce představuje i vklad do budoucnosti, když pomáhá vytvářet pozitivní vztah budoucích zákazníků (dnešních dětí) k firmě. Vždyť kolikrát si dospělý připomene: „Tady jsem jako děcko byl, dostal jsem zde to a to, vyhrál jsem soutěž“.

Užitečná symbióza

Vytváření image firmy v regionu má také ještě jednu zvláštnost: zdravý regionální patriotizmus. Lidé z menšího města či obce dovedou být hrdí na firmu, která je z nějakého pohledu zvláštní zajímavá. Ať je to již pekárna, která peče chleba, jaký široko daleko jinde v okolí neumějí nebo firma vyrábějící originální kusy nábytku, a nebo firma, která se třeba úspěšně svými výrobky či službami prezentovala v zahraničí či na nějaké významné celonárodní akci (třeba se podílela na rekonstrukci některé ze staveb Pražského hradu nebo jiné významné národní památky). Zdravý regionální patriotizmus je tak pomocníkem i spojencem vytváření image firmy. Musí se ale podpořit, informovat ho a přesvědčit, že má být na co hrdý. A právě i v tomto směru je důležitá komunikace s okolím, a to komunikace ne pouze formální, omezená jen na záležitosti firmy, ale otevřená a vstřícná.Regionální patriotizmus a firemní komunikace by tak měly žít v pomyslné symbióze, která pomáhá vytvářet jak dobré jméno firmy, tak celého regionu, v němž firma působí.