Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy. Poslanec Jan Farský (STAN), který stál u vzniku normy, je přesvědčen o tom, že zákon před ústavními soudci obstojí.
„Zákon o registru smluv nebývalým způsobem ohrožuje veřejné vlastnictví, neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž, zavádí nerovnost ve veřejné soutěži a působí negativně na samu existenční podstatu firem s veřejným vlastníkem,“ uvedl za navrhovatele senátor ČSSD a někdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Farský řekl, že senátoři mají právo se na Ústavní soud obrátit. Vzhledem k tomu, jakým způsobem zákon projednávala Sněmovna, jak dlouho jej posuzovaly jednotlivé resorty a kolik bylo připomínkových řízení nemá obavu, že by norma nebyla v souladu s ústavou.
Návrh kromě senátorů ČSSD včetně předsedy horní komory Milana Štěcha podepsali členové klubu ODS včetně místopředsedy Senátu Jaroslava Kubery. Pod návrhem jsou také podpisy předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara, členů klubů Starostů a Strany práv občanů nebo také senátora Ivo Valenty (za Soukromníky).
| Zákon o registru smluv |
|---|
| Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Od letošního července platí, že nezveřejněná smlouva není platná. |
V důsledku aplikace zákona podle nich hrozí škody v řádech miliard a v některých případech i zánik institucí a organizací zřizovaných veřejným sektorem. „Riziko těchto škod odstranily pozdější úpravy zákona jen částečně, protože podstata problému nadále přetrvává,“ uvádějí v tiskové zprávě.
Kritici zákona na jeho negativní dopady i chystaný ústavní podnět upozorňovali už při dubnovém a červencovém projednávání v Senátu. Martínek tehdy neúspěšně navrhoval, aby horní komora doporučila Sněmovně celou normu zrušit. Senát nakonec umožnil přijetí její novely, která zavedla částečnou výjimku ze zveřejňování smluv v jejich internetovém registru pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Novela ale podle navrhovatelů riziko škod pro veřejný sektor odstranila jen částečně.
Přečtěte si také:
