eGovernment prošel úspěšně Poslaneckou sněmovnou. K základnímu zákonu formou pozměňovacího návrhu připojilo ministerstvo vnitra čtyři zákony o jednotlivých registrech.
Elektronizace veřejné správy a eGovernment pokročily v České republice o výrazný krok kupředu. Poslanecká sněmovna 13. února schválila ve třetím čtení zákon o základních registrech. Pokud zákon projde i v Senátu a u prezidenta, ještě letos by se mohlo začít s přípravou čtyř základních registrů. Ty v budoucnu zcela změní fungování veřejné správy.
Schvalování zákona se neobešlo bez určité kontroverze. Zatímco zastřešující zákon o základních registrech si prošel obvyklým procesem ve sněmovně až do třetího čtení, čtyři samostatné zákony upravující jednotlivé registry poslanci schválili díky fintě ministra vnitra Ivana Langera bez předchozího projednávání. Langer se totiž rozhodl jejich přijetí uspíšit tak, že z nich udělal souhrnný pozměňovací návrh k zastřešujícímu zákonu o základních registrech.
Registry měly ve sněmovně poměrně širokou podporu. Právě trik s připojením pozměňovacího návrhu s dalšími čtyřmi zákony se ale některým poslancům nelíbil. Nehlasovali pro něj například ani koaliční poslanci Strany zelených.
Bez obíhání úřadů
Hlavní výhodou systému registrů má být sjednocení a zpřehlednění nejrůznějších databází veřejné správy. Těch funguje v Česku několik desítek a údaje v nich vedené se často překrývají nebo spolu nesouhlasí. A právě čtyři základní registry by to měly změnit. Budou sloužit jako úložiště základních údajů o každém člověku nebo firmě. Tyto základní údaje pak z registrů budou povinně čerpat další databáze a úřady. Jinak řečeno – co o vás bude psáno v základních registrech, to už nebudete muset úředníkům znovu dokládat.
Příkladem může být třeba adresa trvalého bydliště. Ta bude obsažena v registru obyvatel a úředníci si ji odtud vytáhnou, kdykoliv ji budou potřebovat. Když se přestěhujete, změní se adresa pouze v tomto registru a díky tomu budou mít aktuální informaci i ostatní úřady.
Jiným příkladem mohou být řidičské průkazy. Jelikož bude oprávnění každého člověka řídit automobil zaneseno v registru práv a povinností, nebudou už dále potřeba. Policista si vystačí s občanským průkazem a nahlédnutím do registru.
Jednotný systém registrů s sebou však vedle usnadnění komunikace s úřady přináší i řadu méně příjemných starostí. Hlavní z nich je především ochrana osobních údajů. Vzhledem k provázanosti registrů prostřednictvím informačního systému totiž bude potřeba zajistit, aby se příliš zvědavý úředník nedostal ke kompletním informacím o člověku či firmě. Proto bude pro přístup do každého registru sloužit speciální identifikátor. Ten bude pro jednotlivé registry různý a nebude možné jej ani dopočítat či jinak odvodit. Pokud bude chtít úředník nahlédnout do registru, bude muset svou žádost směrovat na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten bude jako jediný umět identifikátory převádět. Zároveň bude dohlížet na to, jestli má ten který úředník oprávnění do databáze nahlédnout.
Jak budou identifikátory vypadat, však zákon nestanovuje – to udělá až vyhláška ministerstva vnitra. Dočasně se proto počítalo s využitím stávajících rodných čísel. Vzhledem k odporu některých poslanců i expertů na informační bezpečnost ale nakonec poslanci schválili i pozměňovací návrh, který používání rodných čísel pro získávání údajů z registrů vylučuje. Důležitá je také možnost každého člověka jednou ročně zkontrolovat, co si o něm úředníci v registrech vyhledávali. Lidé si tak budou moci ověřit, jestli se někdo nezajímal o jejich osobní data více, než k čemu byl oprávněn.
Co registry obsahují
V registru obyvatel mají být informace jak o českých občanech, tak o cizincích s trvalým pobytem v Česku. Registr má obsahovat jejich personální data včetně záznamů o jejich využívání. Má sjednotit údaje z evidencí obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů a z informačního systému cizinců. V registru osob má být seznam státních úřadů, firem a živnostníků včetně některých provozních údajů, podobně jako v obchodním rejstříku. Registr územní identifikace má vycházet z katastru nemovitostí a nahradit jeho nepropojenost s ústředním identifikačním registrem adres nebo registrem sčítacích obvodů a budov. Registr práv a povinností má pak nabídnout informace o agendách orgánů veřejné moci, o některých právech a povinnostech občanů i firem a o oprávněních k přístupu k datům v registrech.
Správcem registrů obyvatel a práv a povinností má být ministerstvo vnitra. Registr osob bude spravovat Český statistický úřad a registr územní identifikace pak Český úřad zeměměřičský a katastrální. Na projekty registrů ministerstvo vnitra počítá s částkou dvou miliard korun.
