Operátoři zvažují případné zlevnění roamingu kompenzovat zvýšením cen jiných služeb
Telefonovat z mobilu ze zemí Evropské unie za třináct a přijímat hovory na dovolené za pět korun včetně DPH? To není utopická představa z románů Julese Verna, ale vcelku reálná možnost, jak budou vypadat poplatky za roaming, pokud Evropský parlament (EP) schválí navrhovaná regulační opatření. Hospodářský výbor EP totiž 12. dubna odsouhlasil návrh nařízení, jež budou v květnu schvalovat europoslanci a které má zajistit výrazný pokles cen za roaming. Oproti současným cenám by zlevnění mohlo dosáhnout až 70 procent. Mobilní operátoři se však bouří. Hovoří o necitlivém zásahu do plně konkurenčního trhu, kde se roamingové poplatky už několik let průběžně snižují, a zvažují případná protiopatření. Ta by se mohla dotknout cen jak neregulovaných roamingových služeb, tedy například textových a multimediálních zpráv či využívání mobilu mimo EU, tak některých poplatků za „domácí“ používání mobilních telefonů.
Čtvrt bilionu ročně.
Do boje za levnější roamingové poplatky vytáhla eurokomisařka pro telekomunikace a informační technologie Viviane Redingová již před několika lety. Dnes tvrdí, že unie dala mobilním operátorům možnost, aby snížili ceny roamingu dobrovolně. Ačkoliv je v současnosti používání mobilu v zahraničí o něco levnější než před pár lety, zlevnění podle Redingové a jejích kolegů není dostatečné, a inkasované peníze z roamingu považují za nemravné. Zisky evropských operátorů z roamingových poplatků totiž dosahují zhruba 8,5 miliardy eur ročně. Na podzim roku 2005 proto Evropská komise na internetu zveřejnila sazby operátorů za využívání mobilu v zahraničí. Protože však operátoři na varování Redingové zareagovali přinejmenším vlažně, eurokomisařka se loni na jaře rozhodla prosadit zlevnění roamingu unijním předpisem. Od té doby panuje mezi Evropskou komisí a lobbingem mobilních operátorů spor o výši roamingových poplatků.
Tvrdý návrh.
Letos na jaře se ministři informatiky všech sedmadvaceti členských zemí unie shodli, že se pokusí stanovit regulační limity ještě před letošním létem. Svou představu o maximální hranici poplatků měla Evropská komise, vlastní návrh předneslo i Německo, které Evropské unii momentálně předsedá. Němci navrhli, aby velkoobchodní cena, kterou si mezi sebou účtují mobilní operátoři, nepřesáhla hranici 30 eurocentů. Europoslanci pak požadovali, aby byla horní hranice pro volání ze země EU a pro volání v navštívené zemi na 25 eurocentech za minutu. Ceny pro koncové zákazníky by podle Němců neměly překročit hranici 50 eurocentů za odchozí hovor a pětadvaceti centů za příchozí telefonát. Návrh, který předminulý týden schválil Hospodářský výbor Evropského parlamentu, je však tvrdší, než jak bylo doposud kýmkoli požadováno. Členové klíčového výboru totiž stanovili koncovou maloobchodní cenu regulovaného poplatku na 40 eurocentů za volání v rámci EU. Za přijetí telefonátu v zahraničí by měl klient zaplatit maximálně patnáct centů, tedy necelých pět českých korun. „Výsledek hlasování hospodářského výboru svou tvrdostí a extrémností překvapil nejen nás, mobilní operátory, ale i řadu zástupců ze zemí, které jsou pro tvrdou regulaci roamingu,“ říká Richard Stonavský, šéf regulačního oddělení českého T-Mobilu.
Převést? Všechny!
Stonavský doufá, že výbor odsouhlasil tak extrémní návrh proto, aby bylo při vyjednávání o konečném znění limitů pro roamingové poplatky kam couvnout. „Věřím, že návrh při hlasování v Evropském parlamentu dozná řadu změn,“ řekl týdeníku EURO. Nerealističnost návrhu podle něj spočívá nejen v cenách, ale i v dalších regulačních podmínkách, které členové hospodářského výboru schválili. „Všichni operátoři by měli od doby, kdy směrnice vstoupí v platnost, převést do jednoho měsíce všechny zákazníky na regulovaný tarif. Tedy i klienty, kteří o takzvaný eurotarif nebudou mít zájem,“ říká Stonavský. Radek Hejnal, manažer T-Mobilu pro roamingové služby, tvrdí, že tuto lhůtu operátor nedokáže zajistit. „Když odhlédnu od nesmyslnosti navrhované směrnice, toto nastavení není ani technicky možné změnit během tak krátké doby. Na to potřebujeme několik měsíců. Musíme také zákazníky nějakým způsobem o změně informovat,“ vypočítává Hejnal s tím, že by si představoval alespoň šestiměsíční lhůtu na migraci, která by navíc neměla být plošná pro všechny klienty.
Nejlepší byznys.
Mobilní operátoři tají údaj, jak velkou část svých tržeb a zisků generují z roamingových služeb, připouštějí však, že je to nejprofitabilnější služba, kterou provozují. „Roaming je v porovnání s ostatními službami obecně nejvýnosnější, ale z hlediska celkových příjmů a zisku je to marginalita,“ říká Jakub Hrabovský, mluvčí českého Vodafonu. „Je nutné si však uvědomit, že roaming je službou prémiovou, doplňkovou. Jsou s ní navíc spojeny zvýšené náklady operátora, například na propojovací poplatky, které platíme zahraničnímu operátorovi, v jehož síti se volající klient nachází, nebo na zabezpečení systému proti zneužití,“ vypočítává Hejnal. Regulační opatření roamingu, tak jak byly odsouhlaseny hospodářským výborem EP, budou podle něj znamenat obrovský zásah do fungujícího, vysoce konkurenčního trhu. „Nikdo si nedokáže představit, co to s trhem udělá,“ říká Hejnal. Nižší příjmy z roamingových poplatků prý budou mít za následek úbytek peněz na zkvalitňování dosavadních a vývoj nových služeb. „Netýká se to jen roamingových služeb, ale i všech ostatních, domácích. Může se proto stát, že roaming bude velmi levný, zatímco ceny lokálních služeb klesat nebudou,“ říká Stonavský a jako příklad uvádí vysokorychlostní připojení k internetu. „Je možné, že si unie tímto rozhodnutím sama podkopává nohy ve snaze o vyšší internetovou gramotnost,“ dodává. Jiří Peterka, nezávislý konzultant v oboru telekomunikací a IT, si nemyslí, že by dnes operátoři z roamingu dotovali národní služby. „Rádi ale na něm vydělávají, proto budou hledat prostor, kde úbytek zisku kompenzovat,“ usmívá se Peterka. „Kdyby byl regulační zásah opravdu nešetrný, je možné, že se operátoři rozhodnou kompenzovat si výpadek příjmů na jiných službách, které s roamingem přímo nesouvisí,“ potvrdil týdeníku EURO hypotézu manažer pohybující se v telekomunikačním sektoru.
Prázdniny nestihnou.
Jisté je, že nyní se zástupci všech evropských mobilních operátorů soustředí na začátek května, kdy by měl návrh nařízení projednávat Evropský parlament. Zhruba měsíc poté by měla finální verzi normy posvětit rada ministrů unijních zemí. Poté bude směrnice zveřejněna v unijní obdobě české Sbírky zákonů, čímž vejde v platnost. „Evropská komise záměrně usiluje o přijetí nařízení, nikoliv směrnice. Zatímco směrnice se transponuje do národních legislativ členských států EU několik měsíců či let, nařízení EU je účinné ihned,“ vysvětluje Peterka. Nad tím, kdy regulace vejde v platnost, prozatím visí otazník. Obecně se předpokládá, že návrh bude definitivně schválen v červnu, přičemž platit by mohl zhruba od začátku října. „Osobně se domnívám, že se to do prázdnin nestihne,“ dodává Peterka.
**Co požaduje unie?**
Zavést nové sazby pro využívání telefonu v zahraničí pro všechny zákazníky mobilních operátorů ze zemí EU do jednoho měsíce od finálního přijetí nařízení
- Cena za volání ze země EU domů či v rámci navštívené země by neměla přesáhnout 40 eurocentů bez daně z přidané hodnoty
- Cena za přijetí hovoru v unijní zemi by měla činit maximálně 15 eurocentů bez DPH
- Zvýšit informovanost zákazníků operátorů – v případě přihlášení mobilního telefonu do zahraniční sítě by měl klient obdržet bezplatnou SMS zprávu s přehledem cen za používání mobilu v zahraničí
- Velkoobchodní cena, kterou si mezi sebou účtují mobilní operátoři, by neměla přesáhnout hranici 23 eurocentů
Pozn.: regulační opatření by se měla vztahovat jen na příchozí a odchozí hovory vytvořené a ukončené v rámci Evropské unie; celkově by se regulace měla dotknout asi 147 milionů obyvatel EU, kteří roaming využívají
Pramen: Hospodářský výbor EP
