Bankéřům porostou platy bez ohledu na výkon Tisíce evropských bankéřů se letos ocitnou v netradiční pozici: budou děkovat regulátorům svého trhu za zvýšení základního platu bez ohledu na výkon, který odvedou. Je to nechtěný důsledek snahy o omezení platů bankéřů a lepší navázání výše odměn na výsledky jejich práce. Za paradoxní stav může poslední regulační počin Evropské unie zvaný CRD IV, říkají sami bankéři.
„Mechanismy na kontrolu bank a dalších institucí zjevně zašly dál než původní snaha sladit požadavek na zachování konkurenceschopnosti v odměňování špičkových zaměstnanců s principy odpovědného managementu rizik,“ píše ředitel evropské Asociace finančních trhů Michael Percival ve studii globální právní firmy White & Case s názvem Střelba do tmy, již má týdeník Euro k dispozici.
Právě omezování platů vedoucích zaměstnanců největších finančních ústavů bývá frekventovaným tématem diskusí o regulaci finančního systému. Částečně je to odpověď na předcházející stav věcí, jenž špičkové zaměstnance motivoval k přijímání neúnosného rizika; a částečně je to dáno vcelku pochopitelnou společenskou objednávkou.
Platy pod drobnohledem Reakce na krizi dala v tom směru vzniknout řadě doporučení. Organizace Financial Stability Board (FSB), sestávající ze zástupců vlád a finančních institucí ze zemí neformálního klubu největších ekonomik světa G20, vypracovala už v roce 2009 návrh obecných zásad, jimiž by se odměňování špičkových finančníků mělo řídit. Úhelným kamenem přitom bylo definování vztahu mezi fixním platem a odměnami či bonusy, jež často základní plat mnohonásobně převyšovaly.
Zásady FSB říkají zhruba následující: přidělování pohyblivé složky platu má v plné míře brát v potaz současná a budoucí rizika; špatná finanční výkonnost firmy by měla většinou vést k zásadnímu zredukování pohyblivé složky platu (současné i budoucí, vrácení již jednou vyplacené prémie). U vysoce postavených zaměstnanců, kteří mají vliv na rizika, jež firma podstupuje, by mělo platit, že podstatná složka jejich celkové odměny by měla být pohyblivá v závislosti na výkonnosti jich samotných, jejich oddělení i celé společnosti; výplata 40 až 60 procent odměny by měla být odložena minimálně o tři roky, přičemž by mělo platit, že čím vyšší celková odměna, tím vyšší procento z ní by mělo být takto odloženo. Více než 50 procent pohyblivé složky odměny by mělo být vypláceno v akciích nebo v nástrojích na akcie vázaných. A konečně, garantované prémie by měly být poskytovány pouze nově příchozím zaměstnancům, a to pouze po dobu jednoho roku.
„Bankovnictví vcelku ochotně přijalo navrhované zásady FSB,“ uvádí již citovaná studie White & Case, „je však pravdou, že členové klubu G20, kteří nejsou členskými zeměmi EU, volili spíš cestu usměrňování, kdežto Unie dala přednost legislativní cestě.“
Situaci v Evropě přitom komplikuje přehršel regulátorů. V provozu jsou hned čtyři celoevropské regulační orgány. Kromě toho v každé členské zemi působí její vlastní kontrolní instituce; jen v Británii jsou takové hned dvě. A Evropská komise, která má na starém kontinentu samozřejmě nejpádnější slovo, má logickou tendenci pravidla sjednocovat. Šlápnutí vedle?
Až dosud postupovala vydáváním směrnic, které si každá členská země EU zapracovala do svých zákonů, loni však vydala zmiňovanou směrnici CRD IV (čtvrtá generace direktivy o kapitálových požadavcích), jež má za cíl rovnou vytvořit jednotná bankovní pravidla na celém území Unie. Změny v pravidlech stanovování bankéřských platů v ní hrají prominentní roli – a podle mnohých ne zrovna lichotivou. „Nová nařízení podkopávají to, čeho už bylo dosaženo při stanovení pravidel, která mají podpořit stabilitu finančního systému,“ komentoval nařízení britský ministr financí George Osborne. Co tedy CRD IV vlastně říká? Hlavní změnou je omezení prémií špičkových bankéřů. Prémie mohou, zjednodušeně řečeno, tvořit pouze polovinu celkové odměny bankéře; druhá polovina musí být pevná. Pokud to povolí akcionáři, mohou pevná a pohyblivá složka být rozděleny v poměru maximálně 1 : 2.
Banky se na opatření dívají skrz prsty. „Je to problém, protože oni si asi myslí, že tím sníží platy, jenže to se nestane,“ reagovala jedna z britských bank, již autoři studie oslovili (a většina ostatních bankéřů odpovídala podobně). V praxi to znamená, že se nařízení obchází. Kde to jde – jako v Británii –, použily banky úskoku s různě vysokým „příspěvkem k pevné části platu“. Ten podle tabulek není platem, protože nezakládá nárok na důchod a vůbec se chová jako prémie; ovšem neříká se mu tak. Je to evidentní šaráda – však také například v Německu něco takového zákony nedovolují.
Jinde se očekává, že toto uspořádání bude dříve či později napadeno soudně. Druhou logickou reakcí bank je zvýšení základních platů. Tak se zachovaly například právě některé německé banky.
Co s tím? Anonymně citovaní finančníci říkají, že CRD IV „nezmizí stejně jako nic, co přichází od politiků, a je třeba se s ní nějak vypořádat“. Berou ji jako nutné zlo, které nejen komplikuje život bankéřům, ale navíc kvůli výše uvedeným fintám ani nedosahuje vytčeného cíle, jímž je omezit nejvyšší platy.
Některé banky uvažují i o přemístění svých nejlépe placených lidí mimo Evropu. Ačkoli tento trend dosud nepřevládá, existuje „obava, že CRD IV oslabí evropské bankovnictví ve srovnání se Severní Amerikou i Asií“, uvedl jeden z respondentů studie. To by byl další z nechtěných negativních dopadů dobrými úmysly dlážděné regulace.
Jak jsou bankéři placeni
Pohyblivá složka odměn špičkových bankéřů
(v % celkové odměny za r. 2013)
Francie 79
Británie 79
Německo 68
Itálie 55
Nizozemsko 43
Zdroj: EBA
Jaký bude konečný dopad CRD IV?
Podle mínění špičkových pracovníků firem, kteří se orientují
ve finančnictví, ale sami nejsou bankéři (v %)
35
Rozumný
krok vpřed
Nástroj tak tupý,
že nestačí
k dosažení cíle
(posílení stability
finančního systému)
36
Ani jedno z výše
uvedeného
25
Nedokážu posoudit 4
Zdroj: White & Case, Shooting in the Dark:
A review of the implications of the bonus cap
Některé banky uvažují i o přemístění svých nejlépe placených lidí mimo Evropu.
Nejistá výplata Co zatím přinesla změna pravidel CRD IV (v %)
Před zavedením nových pravidel:
77
23
Po zavedení nových pravidel (2014):
50
50
Zdroj: Evropská komise Ostrovní ráj bankéřů Počet finančníků ve vybraných zemích, kteří si za rok 2012 vydělali více než milion eur
Zdroj: Money Marketing UK
Šéfové dostanou stejně nebo míň
Jak evropská direktiva o platech bankéřů zasáhne některé špičky finančnictví
• Barclays Generální ředitel Antony Jenkins: Maximální možný plat za rok 2014: 6,3 milionu liber (z toho příspěvek k pevné složce platu ve výši 950 tisíc liber) Srovnání s rokem 2013: –16 % Příspěvek dostane celkem asi 1000 zaměstnanců banky. • Lloyds Banking Group Generální ředitel António Horta-Osório: Maximální možný plat za rok 2014: 7,8 milionu liber (z toho příspěvek k pevné složce platu ve výši 900 tisíc liber) Srovnání s rokem 2013: –10 % Příspěvek dostane asi 200 zaměstnanců banky, většina z nich v divizi investičního bankovnictví. • HSBC Generální ředitel Stuart Gulliver: Maximální možný plat za rok 2014: 11,4 milionu liber (včetně 1,7 milionu liber v akciích) Srovnání s rokem 2013: –17 % Prémie dostane 665 zaměstnanců banky. • Deutsche Bank Generální spoluředitelé Anshu Jain a Jürgen Fitschen: Maximální možný plat za rok 2014: 9,85 milionu eur Srovnání s rokem 2013: beze změny Německé zákony nedovolují obcházet nařízení pomocí příspěvků; banka reagovala prohlášením, že zvýší platy asi 3700 zaměstnanců. • Standard Chartered Generální ředitel Peter Sands: Maximální možný plat za rok 2014: 12,4 milionu dolarů (z toho 1,1 milionu dolarů příspěvek k pevné složce platu) Srovnání s rokem 2013: –15 % Příspěvky dostane bezmála 70 zaměstnanců.
Zdroj: Financial Times
O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz
