NÁJEMNÉ Rozmrazit situaci na trhu s byty má zákon, který definitivně přijali poslanci. Právní předpis, podle kterého by se zvyšovaly ceny v bytech s regulovanými činžemi, totiž chybí od listopadu 2002. Majitelé sice nový zákon vítají jako alespoň nějaký posun k lepšímu, zdaleka však nenaplňuje jejich představy.
NÁJEMNÉ
Rozmrazit situaci na trhu s byty má zákon, který definitivně přijali poslanci. Právní předpis, podle kterého by se zvyšovaly ceny v bytech s regulovanými činžemi, totiž chybí od listopadu 2002.
Majitelé sice nový zákon vítají jako alespoň nějaký posun k lepšímu, zdaleka však nenaplňuje jejich představy. „Majitelům domů to s výjimkou Prahy a části Brna neumožní pokrýt ani náklady na provoz a údržbu,“ říká předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Ústavní soud už několikrát rozhodl, že regulace nájemného je protiústavní. Vláda však pokaždé rozhodnutí soudu ignorovala a obešla. (podrobněji v Profitu č. 50/2005)
DO PĚTI PROCENT
Od 1. ledna 2007 do roku 2010 by nájemné rostlo vždy k začátku roku a nakonec by mělo dosáhnout pěti procent tržní ceny bytu. Výjimku mají tvořit oblasti, kde jsou tyto ceny vyšší, než je celorepublikovým standardem - jde zejména o Prahu 1, 2 a 6.
„Já zákon rozhodně vítám jako začátek odstranění nedostatků v této oblasti,“ řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Deregulaci je podle něj třeba zahájit, zároveň je ale nutné přijmout zákony o sociální pomoci a hmotné nouzi. Stát počítá s příspěvkem pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude takzvaný doplatek na bydlení, který bude definovat připravovaný zákon o hmotné nouzi.
TRŽNÍ CENY POKLESNOU
Vlastníci nemovitostí argumentují také tím, že deregulace povede ke snížení v současnosti příliš vysokých tržních cen. Bytů totiž bude více, protože konečně s nimi bude možné běžně obchodovat. Rozhýbání trhu s byty má být také dostatečnou pojistkou, že si majitelé nebudou moci říci o neúměrně vysoké nájemné. To potvrzují i realitní kanceláře.
Okamžitá deregulace by podle názoru majitelů byla také spravedlivější. Umožnila by totiž využívat výhod dotovaných cen pouze nájemníkům, kteří to skutečně potřebují. Nyní v „regulovaných“ bytech žije řada lidí, kteří by si mohli dovolit zaplatit tržní cenu, a naopak zbytečně drahé tržní nájemné platí mnoho sociálně slabších obyvatel.
ČEKÁNÍ NA ŠTRASBURK
Kvůli regulaci nájmů majitelé podali ke štrasburskému soudu přes 3000 žalob na český stát. Zatím se ani neprojednaly. Přitom víceméně totožnou kauzu soud už jednou řešil. Šlo o žalobu M. Hutten-Czalské na Polsko, kde žalobkyně uspěla. Polsko se sice proti rozsudku odvolalo, soud už o něm rozhodl 11. ledna, ale paradoxně se dosud neví s jakým výsledkem. Všeobecně se ale má za to, že původní verdikt bude potvrzen. To by šance českých žalobců na úspěch samozřejmě výrazně posílilo, také projednání jejich žalob by mohlo být podstatně rychlejší (polská kauza se táhla takřka šest let).
Paroubkova vláda si ale myslí, že nyní přijatý zákon o deregulaci nájmů jí ve Štrasburku pomůže. Robert Axamit z Občanského družení majitelů domů je jiného názoru: „Nová norma ve skutečnosti majitelům přináší jen optické změny, které by na rozhodnutí štrasburského soudu neměly mít žádný vliv.“
