Ukradené koleje mohly nedávno ohrozit životy dětí ve vlaku. To byla poslední kapka, která přiměla poslance sněmovního výboru pro životní prostředí k ráznému rozhodnutí – úplnému zákazu výkupu kovového odpadu od fyzických osob. Pokud jejich návrh projde, budou moci železný šrot prodávat už pouze firmy.
Výkup kovového šrotu Poslanci sněmovního výboru pro životní prostředí minulý týden jednali o tom, zda doporučí sněmovně měkčí či tvrdší variantu výkupu kovového šrotu. Rozhodovali mezi třemi variantami. Všechny obsahovaly zákaz výplaty v hotovosti. I když vláda nesouhlasila s poslaneckou novelou, ministerstvo životního prostředí uznalo, že je potřeba výkup odpadů zpřísnit. Podpořilo variantu, podle níž by se zpřísnila evidence a sběrny by nesměly odebírat nebo vykupovat od fyzických osob odpady, které mají povahu strojního zazřízení, veřejně prospěšného zařízení, součásti stavby, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí. „Ale nejsme ani proti úplnému zákazu výkupu od fyzických osob,“ dodává první náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Žádné peníze na ruku Na podzim loňského roku jsme v Profitu psali o tom, že skupina poslanců v čele s Kateřinou Konečnou (KSČM) se rozhodla výkup odpadu zpřísnit. O návrhu novely zákona o odpadech má ještě v červnu definitivně rozhodnout sněmovna. Podle poslanecké předlohy měly sběrny a výkupny odpadu vést povinně evidenci osob prodávajících odpad a omezit množství vykupovaného šrotu od jedné osoby za týden. Navíc by sběrna nesměla po dobu 48 hodin od výkupu „rozebírat, jinak porušovat nebo postupovat odpad dalším osobám,“ aby původní majitel mohl včas ukradené věci najít. Byznys s odpady se zlodějům i překupníkům vyplácí. Měď a další kovy jsou žádanou surovinou, a proto jejich ceny ve sběrnách rostou. Kolem čtyř tisíc sběren a výkupen v Česku vykoupí ročně 3,5 milionu tun železného šrotu. „A hutě ho potřebují stále víc. Dnes se cena vyšplhala na více než 9000 korun za tunu,“ potvrzuje zástupce Svazu průmyslu druhotných surovin Miroslav Horák. K poslaneckému návrhu se postupně začaly objevovat další požadavky. S požadavkem na bezhotovostní platby přišel kladenský primátor Daniel Jiránek. Nápad se ujal. „Bezhotovostní platby, alespoň od určité výše, by situaci pomohly. Odradilo by to od krádeží lidi závislé na drogách, automatech nebo alkoholu, kteří potřebují peníze hned,“ souhlasí i místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Identifikace při výkupu kovů totiž nepomůže odhalit zloděje. „Pachatelé mají několik průkazů totožnosti,“ vysvětluje Konečná. Poslanci sněmovního výboru pro životní prostředí se minulý týden nakonec velkou většinou přiklonili k nejpřísnější variantě – úplnému zákazu výkupu železného šrotu od fyzických osob. Názor členů výboru nezměnily ani hrozby z možného organizovaného „předvýkupu“, ani námitky, že kvůli opatření proti zlodějům nebudou moci kovový odpad třeba z rekonstrukce svého rodinného domu prodávat „řádní občané“. Poslanec Vladimír Dlouhý (ODS) upozornil na to, že v řadě okolních zemí – třeba Německu, Rakousku a Francii – je výkup kovů od fyzických osob také zakázán. „Jen ve východních zemích je umožněn,“ prohlásil na jednání výboru. Předseda výboru Libor Ambrozek (KDU-ČSL) připustil, že další varianty poskytují „široký prostor k obcházení“ a odmítl obavy odpůrců zákazu, že nepotřebný šrot bude místo ve sběrnách končit v příkopech. Osud novely je ve hvězdách**
Navrhovatelka novely Kateřina Konečná však překvapivě nemá z rozhodnutí svých kolegů z výboru pro životní prostředí žádnou radost. „Obávám se, že úplný zákaz výkupu železného odpadu od fyzických osob ve sněmovně neprojde, a tím zabijeme celý zákon. A moje několikaměsíční práce přijde vniveč,“ vysvětlila, proč se sama přiklonila k méně přísné variantě. Není žádnou výjimkou, že opačné stanovisko než výbor pro životní prostředí obvykle zastávají poslanci z hospodářského výboru. Proto Konečná nevěří, že by podpořili úplný zákaz výkupu od fyzických osob. Chce tedy současně sněmovně předložit i mírnější variantu. Problémem je, že o té se bude hlasovat dříve. „Kdyby byl postup opačný, měla by novela naději. Kdyby neprošla tvrdší varianta, většina by podpořila tu měkčí,“ dodává s obavami Konečná.
Proti zákazu se staví hlavně šrotařské firmy. „Je těžké předpovědět, jak dopadne konečné hlasování. Ale kdyby novela prošla v této podobě, bylo by to nešťastné. Mohl by nastat nedostatek šrotu na trhu, který by vyšponoval ceny. Už dnes jsou až nesmyslně vysoké,“ varuje Miroslav Horák.
