VINOU EXTRÉMNÍHO SUCHA KLESLA HLADINA LABSKO-VLTAVSKÉ VODNÍ CESTY TAK NÍZKO, ŽE SE MÍSTY NEDALO PLOUT. FIRMÁM TAK VZNIKLY ŠKODY V ŘÁDECH DESÍTEK MILIONŮ KORUN. VINU ZA NĚ NENESOU JEN KLIMATICKÉ PODMÍNKY, ALE I PRŮTAHY PŘI ŘEŠENÍ SPLAVNOSTI DOLNÍHO LABE.
Firmy, které podnikají v říční dopravě, nebudou na letošní léto vzpomínat v dobrém
VINOU EXTRÉMNÍHO SUCHA KLESLA HLADINA LABSKO-VLTAVSKÉ VODNÍ CESTY TAK NÍZKO, ŽE SE MÍSTY NEDALO PLOUT. FIRMÁM TAK VZNIKLY ŠKODY V ŘÁDECH DESÍTEK MILIONŮ KORUN. VINU ZA NĚ NENESOU JEN KLIMATICKÉ PODMÍNKY, ALE I PRŮTAHY PŘI ŘEŠENÍ SPLAVNOSTI DOLNÍHO LABE.
Firmy odhadují, že kvůli zastavení plavby na čtyřicetikilometrovém úseku Labe, ze severočeského Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem, přišly o bezmála 60 milionů korun. Situace byla špatná už od začátku roku, ale v kritickou se změnila v červnu, kdy kvůli nedostatku vody podnikatelé s loděmi místy ani nevyjeli z přístavů. Nyní chtějí, aby jim škody zaplatil stát. „Ministerstvo dopravy dotčené firmy požádalo o zaslání ekonomických a dalších podkladů k finančním požadavkům. V současné době tyto požadavky analyzujeme.“ popisuje situaci mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Obdobné problémy jako letos potkaly rejdaře naposledy v roce 1999 a 2000. Ministři jim tehdy finančně pomohli a rozhodli také o tom, že stejně budou postupovat i v případě, že se budou suché roky opakovat. A to až do doby, než budou na dolním Labi stát jezy, které by problémy s kolísavostí hladiny řeky odstranily. Jezy však dodnes nestojí.
EKOLOGOVÉ JEZY NECHTĚJÍ, BOJÍ SE O PŘÍRODU
Smyslem výstavby jezů na dolním Labi je dostat řeku na stejné plavební parametry, jaké budou do roku 2005 na německé straně řeky. Tedy, aby Labe bylo splavné většinu dnů v roce. Stavba jezů je však nepřijatelná jak pro ministra životního prostředí Libora Ambrozka, tak pro ekology. Jezy by podle nich narušily ekosystém v okolí řeky. „Ekosystémy, které například existují u Labe pod Děčínem, jsou vázány právě na kolísání hladiny řeky. Roste tam například vzácný druh drobnokvět pobřežní, který je na tom přímo závislý. Když se jezy postaví a hladina se zvýší a ustálí, tato rostlina odumře,“ tvrdí vedoucí ústecké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Tomáš Stuchlík. S argumenty, které kladou důraz na ekologii vystupuje ve sporu i druhá strana. Podle sekce vodní dopravy Svazu průmyslu se řada zemí Evropy připravuje na to, že zavede poplatky za používání dopravní cesty. Jejich výše bude závislá i na tom, jak moc daný způsob přepravy zatěžuje životní prostředí. Podle zjištění Centra dopravního výzkumu je k přírodě nejméně šetrná a nejdražší letecká a silniční kamionová doprava. Naopak - nejlépe z průzkumu vyšla přeprava nákladů po železnici a po vodě. Proto je podle sekce účelné vodní dopravu do budoucna zachovat a zkvalitnit. „Plně naložená plující loď nahrazuje jeden vlak nebo 50 kamionů. To je důvod, proč evropské státy využívají vodní dopravu a dále ji rozšiřují,“ vysvětluje Miroslav Šefara z Československé plavby labské.
REJDAŘI MOBILIZUJÍ, HLEDAJÍ SPOJENCE
Rejdaři už mají pohromadě 155 souhlasných vyjádření ke stavbě jezů. Usilují o to, aby ministerstvo životního prostředí udělalo v jejich případě výjimku ze zákona. Ředitelství vodních cest, které má jezy postavit, by potom nemuselo o stavbě jednat se zástupci chráněných krajinných oblastí, kde mají splavy stát. Ministerstvo by tím ovšem popřelo své dřívější postoje, a proto se nedá očekávat, že výjimku udělí. Rejdařům se aspoň podařilo přesvědčit ministerstvo dopravy, aby se výstavba jezů dostala opět do jednání vlády. „V současné době bude projednán materiál do Vlády ČR v poradě ministerstva dopravy, který navrhuje řešení podmínek, za jakých by bylo možné stavbu realizovat v čase co nejkratším,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Zdroj z rejdařských firem Profitu potvrdil, že pro výstavbu jezů hledají podnikatelé podporu mezi politiky i v kruzích stavební lesnické či zemědělské lobby. „Krajní řešení je zvláštní zákon na výstavbu jezů na dolním Labi. Podobně jako se to stalo v případě obchvatu Plzně,“ uvedl zdroj. Výpis ze zasedání vědecké rady ministra dopravy z letošního června, který má Profit k dispozici, tento záměr podporuje: „Vědecká rada doporučuje ministru dopravy, aby zvážil předložit vládě návrh na uznání investiční akce Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN za veřejně prospěšnou stavbu, která má strategický význam pro proporcionální rozvoj dopravní infrastruktury státu a pro hospodářský rozvoj republiky.“
REJDAŘE DRŽÍ NAD VODOU DOTACE
Labe je pro vodní dopravu v České republice klíčovou řekou. Dosud je to totiž jediná vodní cesta v zemi, po které lze převážet zboží do ciziny. Navíc spojuje Českou republiku s Německem a otevírá lodím cestu k moři. Přímo závislých na splavnosti Labe je přes patnáct podnikatelských subjektů. Celkem ministerstvo dopravy eviduje přes 400 držitelů koncesí pro provozování veřejné nákladní a osobní vodní dopravy. Ti všichni teď mají strach, že pokud nebude řeka splavná po celý rok, zkrachují a lodní říční doprava jako obor v tuzemsku zanikne. Už před třemi lety stát vyplatil rejdařům za škody vzniklé suchem 83 miliony korun. Letos podnikatelé na Labi spočítali, že prodělali asi o dvacet milionů méně. S loděmi na vodu totiž mohli častěji než tomu bylo při posledním suchu. Státní pokladna ale není bezedná a za současného stavu veřejných financí bude ministerstvo peníze hledat těžko. S jistotou lze ale říct, že rejdaře už několik let drží nad vodou právě státní dotace a přesvědčení, že tento zdroj příjmů zřejmě jen tak nevyschne. Vláda by totiž musela změnit tři roky staré usnesení anebo posvětit stavbu jezů. A obojí, jak se zdá, je zatím v nedohlednu.
