Pobyt na ostrově, který má na délku osmnáct kilometrů a jeho šířka nepřesáhne šest kilometrů, bývá obvykle zajímavý tak pro plážového povaleče, který střídá sluníčko s barevnými světly nočních barů. Ten, kdo na dovolené vydrží na pláži tak dva tři dny a už se shání po autě, aby vyrazil na výlet, většinou hledá jinou destinaci. Řecký ostrov Santorini však nabízí i přes zanedbatelnou rozlohu intenzivní zážitky srovnatelné s nejexotičtější exotikou.
Tento kykladský ostrov je opravdovým řeckým šperkem. Je vytvořen z pemzy, tufu a dalších sopečných hornin. Rudohnědé útesy stočené do gigantické podkovy, s korunkou bělostných domků, mezi nimiž svítí modré kupole kostelíků, se odrážejí na hladině v největší mořské kaldéře na světě.
Dvakrát větší Krakatoa
Dnešní podobu ostrov získal při obrovské erupci v době kolem roku 1500 před naším letopočtem. O rozsahu katastrofy vypovídá, že se při ní ponořilo do hloubky zhruba tří až čtyř set metrů kolem osmdesáti kilometrů plochy původního ostrova. Pro srovnání: při výbuchu sopky Krakatoa v předminulém století zmizelo v oceánu pouhých 33,5 kilometru čtverečních.
Více než dvě stě metrů vysoká přílivová vlna tsunami, dvakrát větší než na Krakatoe, zpustošila ostrovy široko daleko. Zasáhla pobřeží nedaleké Kréty a pronikla hluboko do jejího vnitrozemí. V ten okamžik zanikla jedna z prvních evropských civilizací – minojská. To, co nespláchla tsunami, zpustošily požáry vyvolané spadem žhavého sopečného popela. Na místě, odkud zkáza vzešla, si lze nyní na terase jedné ze stovek taveren dát za tři eura studené pivo a sledovat přijíždějící a odjíždějící několikapatrové výletní lodě, které se z této výšky nezdají o moc větší než krabička zápalek.
Podél okraje kráteru leží čtyři městečka. Fira, Firostefani, Imerovigli a Oia. Především hlavní město Fira, pod nímž přistávají výletní lodě plující z okolních ostrovů, je v sezoně našlapáno turisty. Nahoru je po šesti stech schodech vyvážejí osli a muly, nebo mohou zvolit cestu lanovkou. Pešky se mnoho lidí po schodišti v letních vedrech nevydává.
Nejkrásnější pohledy na kaldéru jsou však z Iverovigli a z Oiy. Obě městečka není obtížné navštívit. Vzdálenější Oia leží od Firy pouhých deset kilometrů. Cesta se vyplatí zejména v podvečer. Západ slunce v Oie je totiž právem součástí většiny turistických tras po ostrově. Výhledy do kaldéry vyvolávají opravdu silné emoce.
Nezbytnou návštěvou jsou i sopečné ostrůvky uprostřed kaldéry. Nea Kameni i Palea Kameni, produkty pozdějších podmořských erupcí, jsou téměř bez vegetace a jejich pobřeží zahřívají termální prameny. Palea Kameni, neboli Starý spálený ostrov, vytvořila erupce v roce 197 před naším letopočtem. Nea Kameni, Nový spálený ostrov, pak vznikl až na konci šestnáctého století. Na něm je také poslední sopečný kráter, z něhož dosud vycházejí sirné výpary. Dnes však sopka spí a nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěla probudit.
Vulkanická činnost ale ostrov provázela ve všech stoletích. V minulém byly zaznamenány erupce ve třicátých letech a v roce 1956 otřáslo Santorinim silné zemětřesení. Zahynulo 57 lidí a spadlo mnoho domů. Dnešní budovy jsou postaveny prý už opravdu bytelně a měly by vydržet i otřesy silné osm stupňů Richterovy stupnice.
Atlantida pod kýlem
Fascinující panorama vyvolává hluboké zážitky nejen při sledování z koruny útesů, ale třeba i z lodě, která vozí výletníky dole po moři.
Navíc někde v hlubinách pod kýlem lodi se mají skrývat poklady bájné Atlantidy. Platónovo líčení Atlantidy v dialozích Timaeus a Kritias skutečně poměrně přesně odpovídá tomu, co zjistili geologové a archeologové. Atlantida měla být rozlehlou a nádhernou zemí. Království tvořily dva ostrovy, Meison a Elasson, na nichž bylo deset městských států. Těmi nejdůležitějšími byly Metropolis a Vasiliki Politeia. Někteří řečtí archelogové soudí, že Metropolis ležel na Santorini a Vasiliki Politeia na Krétě.
Doložitelným faktem je, že ostrov osídlili ve třetím století před naším letopočtem Karové, což byl kmen pocházející z Malé Asie. Podle vykopávek se však velmi brzy projevil vliv minojské kultury pocházející z Kréty. Kréťané tehdy vládli mořím, a tak není divu, že se objevili na Strongyli, což byl tehdejší název ostrova. Slovo Strongyli znamená kulatý a to odpovídá tvaru ostrova před sopečnou katastrofou. Minojské památky byly objeveny ve vesničce Akrotiri, nicméně příliš mnoho jich dnes na ostrově nenaleznete. Impozantní nástěnné malby byly odvezeny do Národního archeologického muzea v Athénách. Při vykopávkách se nenašly žádné cenné předměty a jen minimum vybavení obvyklého pro starořeckou domácnost. Nenalezli se dokonce ani kosti domácích zvířat. Historikové se domnívají, že obyvatelé ostrova před erupcí včas uprchli a stačili odvézt i svůj majetek. Zda však dokázali utéci dostatečně daleko, aby se zachránili před tsunami, není známo.
Torzo ostrova potom zůstalo půl tisíciletí pusté, až se kolem roku 1200 před naším letopočtem objevili Féničané a o dvě stě let později řečtí Dórové. Archeologové soudí, že přišli ze Sparty a jejich vůdce Théras dal ostrovu i jméno, které se oficiálně používá dodnes - Théra. Théras měl být spartským regentem, a když jeho synovec dospěl a ujal se vlády, odešel jeho poručník ze Sparty a z prestižních důvodů založil vlastní stát. Ostrov byl potom střídavě nezávislý a střídavě pod athénskou alinací. Sto třicet let ovládali Santorini dokonce egyptští Ptolemaiovci. Pak přišli Římané a po nich Byzantská říše. Středověk na ostrově se potom nesl ve znamení Benátčanů. Od nich patrně také pochází dnes používaný název ostrova. Je odvozen od kláštera svaté Ireny, neboli Santa Irini. Na konci šestnáctého století pak přišli Turci a vydrželi dvě stě padesát let. Od roku 1830 je ostrov součástí samostatného Řecka.
Víno místo trávy
Nutno říci, že kdo byl v Řecku vícekrát, velmi brzy začne mít pocit, že mu v tom Řecku santorinském něco schází. A není to vůně gyrosu či grilovaných žebírek. Také nezbytných koček je dostatek. Po chvíli na to přijdete. Za plotem krásné hotelové zahrady se neválí obligátní starý rezavý sporák nebo drátěnka z postele. Většina staveb je dokončena a pečlivě nabílena. Ostrov je až neřecky čistý a uklizený. Dalo by se napsat: je to reklama na Řecko.
Možný důvod příchylnosti k pořádku a čistotě tkví možná v tom, že kromě turistiky je pro ostrov typické víno. Člověka, který občas navštíví upravený jihomoravský venkov, musí tahle podobnost vinařské nátury uhodit do očí. Vinná réva představuje na vyprahlém ostrově jednoznačně převládající formu vegetace. Produktem jsou především silná červená vína plná chuti ovoce. Sopečná půda dává i mimořádné vlastnosti odrůdě Asyrtiko, z níž vzniká vysoce kvalitní suché bílé víno. Z hroznů této odrůdy sušených na slunci se vyrábí Visanto, sladké bílé víno. To lze koupit buď v pěkné láhvi zabalené v krabici, nebo u stánku v prostém skle označeném pouze samolepicí cenovkou. Nutno říci, že kvalita ani cena se podstatným způsobem neliší a milovníka vína asi příliš nenadchne.
Jak je v Řecku obvyklé, i na Santorini se dobře jí. Nebudou zklamáni ani milovníci zeleniny. Pěstují zde zvláštní, drobnou odrůdu rajčat s velmi výraznou rajčatovou chutí.
Lodí i letadlem
Přestože jde o opravdu mimořádnou turistickou destinaci, není dovolená na Santorini nedostupná. Ceny ubytování v letoviscích Kamari a Perisa, kde moře lemují dlouhé pláže s tmavým sopečným pískem, jsou zcela srovnatelné s cenami v jiných částech Řecka. K dispozici je nicméně i exkluzivní ubytování na hraně kaldéry. Na pláž sice daleko, ale výhled, jaký se asi jinde v Evropě nenajde. Cena za takový apartmán pro tři osoby se může pohybovat nad dvěma sty eur za noc, ale může být také mnohem vyšší. Například v hotelu Parthenon u Imerovigli přijde desetidenní pobyt se snídaní pro dvě osoby na více než dvě stě tisíc korun. Zde ale už nejde jen o fenomenální výhled, ale i opravdu nadstandardní ubytování zahrnující například vlastní bazén a pronájem auta. Cestovní kanceláře, které začali na Santorini letos provozovat charterové lety, dokážou na požádání vyjednat i zajímavé kapacity, které nenabízejí běžně v katalogu.
A pokud by úchvatné pohledy přece jen nasytily, není problém pobyt kombinovat s pobytem na dalších ostrovech. Netřeba se přitom trmácet lodí. Ze Santorini lze doletět třeba na Rhodos za tři čtvrtě hodiny.
ČLÁNKY DO MAILU