PRAHA (flp) - Virtuální televizní reklama dorazila do Česka. Letos na podzim se poprvé objevila ve vysílání veřejnoprávní České televize. Stalo se tak v rámci atletických závodů Zlatá tretra, kdy si tuto formu reklamy zvolilo více než deset sponzorů v čele se společnostmi Agrofert a Český Telecom. Fenomén nového druhu reklamy se ještě výrazněji projevil při přímém přenosu z Velké pardubické, kdy televizní divák mohl spatřit logo České pojišťovny, které se objevilo jak v závěrečné rovince, tak v cíli společně s reklamním sdělením.
Virtuální reklama funguje na principu promítání obrazu na určitou plochu, například trávník, kurt či palubovku a případně i na zvláštní promítací „plátno,“ aniž by rušila sportovce nebo diváky, kteří událost přímo sledují. Reklamu totiž mohou spatřit pouze televizní diváci.
Jana Čepelková z marketingu společnosti ARBOmedia, jež mediálně zastupuje Českou televizi a která virtuální reklamu pro Českou televizi zajišťovala, týdeníku EURO řekla, že zatím nelze provést srovnání cen virtuální reklamy s běžnými spoty. „Vše je ve fázi pilotních projektů a zkoušek. I proto ceny za realizaci reklamy prozatím víceméně kopírují náklady na zajištění a provoz zařízení,“ tvrdí Čepelková. Samotné využití technologie, což znamená především vytvoření a aplikaci potřebného softwaru a optická kamerová čočka, stálo v případě Velké pardubické přibližně dvě stě tisíc korun. Společnost ARBOmedia ve spolupráci s Českou televizí použila technologii českou, zahraniční by byla nejméně o třetinu dražší.
Hlavní přednosti virtuální reklamy jsou dvě. Reklamu lze jednak umístit i na technicky velmi problematická místa, kde by běžný billboard nebo reklamní plakát stát nemohl, protože by tam překážel nebo ohrožoval sportovce, druhou významnou předností je její jednoduchá aplikovatelnost. Podle Čepelkové lze celý projekt virtuální reklamy včetně grafického řešení realizovat během jediného týdne. Oproti tomu například výroba reklamního balonu nebo billboardové plochy může trvat měsíce.
Na druhou stranu má virtuální reklama i svá omezení. Zřejmě nejdůležitějším je fakt, že ji nelze použít jinak než ve spojení s konkrétním vysílacím zdrojem, tedy televizní technikou, jež přenos provádí. To zatím znemožňuje využití této reklamy v přímých přenosech ze zahraničí, kde je primárním zdrojem signálu jiná televizní stanice. Do budoucna lze však předpokládat technologické zdokonalení virtuální reklamy. Například z jednoho fotbalového přenosu tak bude možné promítat určité reklamní sdělení v Česku a reklamu na zcela jiný produkt uvidí diváci v Nizozemsku.
