Zájem o návštěvu Česka vytrvale klesá
Útok na newyorská dvojčata v roce 2001, loni povodně, letos válka v Iráku a hrozící epidemie SARS. Každá z těchto události nepříznivě ovlivnila cestovní ruch ve středu Evropy. Národní federace hotelů a restaurací (NFHR) uvádí, že současné vytížení českých hotelů se pohybuje kolem poloviny jejich celkové kapacity (viz strana 44). „Tento průměr zahrnuje i pražské hotely, v nichž je situace o něco lepší. Pokud vezmeme jen mimopražské, vytížení dosahuje nějakých 40 procent. A to ještě v roce 2000 bylo asi 75 procent,“ řekl týdeníku EURO generální sekretář NFHR Vladimír Štětina. Ovšem i průměrné vytížení pražských hotelů v prvním čtvrtletí kleslo z loňských téměř 60 zhruba na 54 procent.
Ztratilo se přes pět procent turistů.
Klesající trend potvrzují i údaje České centrály cestovního ruchu (ČCCR). Letos přijelo v lednu a únoru 2003 do Česka 12,7 milionu zahraničních návštěvníků, což znamená meziroční pokles o 5,3 procenta. A to ještě hodně zachraňuje Praha. Například brněnské hotely hlásí za první kvartál vytížení jen kolem 40 procent, přestože snížily ceny o deset až patnáct. Ještě loni bylo obsazené alespoň z poloviny. Západočeské lázně jsou na tom o něco lépe, některá ubytovacích zařízení s lázeňským programem jsou obsazena ze 70 procent. Ovšem ceny v nich jsou v porovnání s pražskými mnohem nižší. Pochopitelně klesají i devizové příjmy z cestovního ruchu, a to i v absolutním vyjádření. Ještě v roce 1998 představovaly 3,9 miliardy amerických dolarů, předloni 3,1 miliardy a v loňském roce již jen 2,9 miliardy dolarů.
Zrádná DPH.
Další rána pro hoteliéry se chystá v podobě zařazení jejich sféry služeb do základní - tedy vyšší - sazby daně z přidané hodnoty. Česká vláda totiž v této oblasti nevyjednala výjimku, přestože si NFHR vybojovala před dvěma lety přeřazení ze sazby základní do sazby snížené. „Vláda argumentuje Evropskou unií, ale to není pravda, jen se za ni schovává,“ tvrdí generální ředitel Grandhotelu Pupp Karlovy Vary a předseda NFHR Vacho, „v osmi zemích unie se již v současnosti uplatňuje snížená sazba do deseti procent. Navíc Francouzi zaslali Evropské komisi memorandum o snížení DPH z 16,5 na 5,5 procenta. K francouzské aktivitě se připojilo Německo, Velká Británie, Itálie a Švédsko. To dokazuje, že si vlády příslušných zemí uvědomují význam oblasti cestovního ruchu a hotelnictví pro jejich ekonomiky,“ konstatuje Vacho. V Česku pracuje v cestovním ruchu a navazujících odvětvích pracuje přes dvanáct procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, a jsou regiony, které tento průměr vysoko překračují. Proč se tedy NFHR nesnažila do jednání zasáhnout? „K jednáním jsme nebyli přizváni, nepočítali jsme s tím, že bychom o pracně získanou výhodu mohli přijít,“ říká její šéf Vacho. Zvýšení sazby k datu vstupu Česka do unie potvrdila i Eva Nováková z tiskového odboru ministerstva financí: „Nebylo vyjednáno žádné přechodné období, podklady pro jednání o DPH s unií se uzavíraly již v roce 1999. Příslušné resorty byly vyzvány, aby se vyjádřily.“ Ovšem i Nováková potvrdila přípravu legislativy, která by měla vést k zařazení hotelových a restauračních služeb do oblasti snížené sazby. „Pokud bude příslušná směrnice schválena, ministerstvo financí se nebude bránit aplikací snížené sazby,“ dodává Nováková. Vladimír Štětina však s tvrzením Novákové nesouhlasí. „Tehdejší prezident naší federace Jan Filip zaslal dopis premiérovi Zemanovi a ministrům pro místní rozvoj, financí, zahraničních věcí a práce a sociálních věcí, ve kterém upozorňuje na evropský vývoj v této otázce a snahu snižovat úroveň sazby na míru co možná nejnižší. Obdobný dopis byl zaslán také premiérovi Špidlovi a ministrům, kteří o této sazbě budou rozhodovat. Obdobně Filip upozornil písemně náměstka ministra pro místní rozvoj Čestmíra Sajdu, že v přístupových protokolech nebyla dostatečně zdůrazněna snížená sazba DPH,“ konstatuje. Příčinou těchto rozdílných tvrzení by mohl být termín. Zatímco Štětina uvádí, že ministerstvo financí poprvé zmínilo zvýšení DPH v roce 2001, Nováková připomíná již rok 1999.
Špatný vtip.
Je sice pravda, že pražské hotely jsou na tom lépe než ostatní ubytovací zařízení v republice (některé by se s tržbami přes tři miliony korun na zaměstnance dokonce dostaly do TOP 100 hotelů Německa), ale právě ony trpí nejvíce odlivem lukrativní zahraniční klientely. To potvrzuje i ředitel dejvického Crowne Plaza a zároveň viceprezident NFHR Klaus Pilz: „V Praze je plno jen o velkých svátcích, o Vánocích, Velikonocích. Navíc se snížila „kvalita“ návštěvníků.“ Pilzova slova ilustrují nedávné krachy obchodů s tradičním „turistickým“ zbožím. Prodejny zlata, českého křišťálu a porcelánu prožívají v hlavním městě těžké období a řada z nich musela stáhnout rolety natrvalo. Závažnost problému dokresluje i Pilzův odhad, že na cestovním ruchu je přímo či nepřímo závislá pětina až čtvrtina pražských pracovních sil. Podobně neutěšená situace je i v oblasti kongresové turistiky, která by mohla být výrazným impulsem pro další rozvoj cestovního ruchu v Praze. „Za rok 2001 inkasoval stát ze segmentu kongresové turistiky na DPH asi 133 milionů korun, z daně z příjmů podnikatelských subjektů 67 milionů korun. Odvody daně z příjmů fyzických osob zaměstnaných ve firmách zajišťujících služby pro kongresové účastníky do pražského městského rozpočtu odhadujeme na 90 milionů korun,“ řekl týdeníku EURO šéf marketingu Kongresového centra Praha (KPC) Ondřej Špaček Ovšem od té doby se situace zhoršila. „Irský Dublin měl loni dvě stovky kongresových dnů, Praha pouhých šestnáct, porovnává Pilz.“ Ještě v roce 1996 přitom Česká republika patřila do TOP 5 kongresové turistiky. Co vedlo k pádu z těchto výšin? „Po roce 1989 byla Praha nová. S tím však nebylo možné dlouho vystačit. Nyní Praha - vůbec celá Česká republika - trpí malou prezentací,“ připomíná v této souvislosti Pilz. Nedostatečná propagace hlavního města je i odrazem malého množství peněz, které jsou stát i pražský magistrát ochotné do oblasti cestovního ruchu vložit. Česká centrála cestovního ruchu dostala loni pro celou republiku 160 milionů korun. Z této částky musí zaplatit i náklady na udržování kanceláří v Česku a zahraničí, platy úředníků… „Je to vtip. V Berlíně a ve Vídni existuje turistická rada, v případě německé metropole fond sponzorovaný i velkými německými korporacemi jako jsou státní dráhy Deutsche Bahn či Siemens. V tomto fondu je pět milionů euro (asi 150 milionů korun), a to jen pro jedno město!,“ porovnává opět Pilz.
Do tří let v desítce.
Národní federace hotelů a restaurací nehodlá nepříznivý vývoj jen sledovat. „Pražské hotely připravují iniciativy na podporu příjezdového cestovního ruchu. Naším cílem je Prahu prezentovat jako jedno z nejatraktivnějších světových měst a do roku 2006 ji dostat do první desítky v oblasti kongresové turistiky a do TOP 5 v oblasti cestovního ruchu obecně,“ řekl týdeníku EURO Klaus Pilz. Záměrem je, aby na prezentaci hlavního města byla vyčleněna část rozpočtu každého hotelu a také větší podpora ze strany pražského magistrátu. „Ta dosud do určité míry chyběla,“ shoduje se Špaček z KCP s Pilzem. Pilz tvrdí, že po nástupu nového vedení radnice se situace zlepšila. Primátor Pavel Bém projevil o iniciativu zájem, stejně jako Americká obchodní komora. Dodává, že Bém je prvním primátorem, který se o propagaci hlavního města v souvislosti s cestovním ruchem intenzivně zajímá.
