Velká retenční schopnost se nevyužívá
Rybníky mají kromě chovu ryb i značný význam vodohospodářský, ekologický, krajinotvorný, rekreační. Ten druhý aspekt se v plné míře projevil při povodních. Obce na Třeboňsku se mohou skládat na pomník Jakubu Krčínovi a Štěpánku Netolickému, neboť nebýt jejich inženýrského důmyslu, mohly plavat ve větší a destruktivnější míře než dnes. Druhá věc je ta, že řada rybníků se protrhla. Pro občany obcí Metly a Předmíř na Blatensku v jižních Čechách měl zánik rybníků Metelák a Malín fatální důsledky.
Emoce.
Jak už to bývá, po zničení značných částí obou obcí se zvedly vášně, což je u lidí připravených živlem o střechu nad hlavou pochopitelné, u nezúčastněných novinářů nikoliv. Petr Vávra, jednatel společnosti Rybářství Lnáře, která oba rybníky obhospodařuje, se cpe prášky na uklidnění nervů a k Metlům se radši nepřibližuje, aby neprovokoval. Začali o něm říkat, že nezabránil protržení hráze metelského rybníka, protože jsou mu kapři milejší než lidi. Pravda je taková, že Vávra nikomu prokopávat hráz nezakazoval, jenom přesvědčoval ostatní, aby tak udělali v místě, kde se už jednou, na konci devatenáctého století, podařilo Metly zachránit. Se starostou Předmíře, ke které Metly katastrálně patří, baštýřem a dalšími muži šílel osudné noci na hrázi metelského rybníka a začali hráz narušovat. Na místě navrhovaném Vávrou. Vše bylo ale zbytečné, když se protrhla hráz rybníka Malín ležícího nad Metelákem. Příval vody z něho už hráz metelského rybníka nevydržela. Ve čtyři hodiny ráno záchranáři, odkázaní na vlastní síly, bagr a telefonické spojení s krizovým štábem, s hasiči vyháněli poslední lidi z evakuované obce. Ve čtyři dvacet jim země začala pukat pod nohama. Záplava vody zničila valnou část obce Metly ležící těsně pod hrází a hnala se na Předmíř, kterou postihl stejný osud. V té zahynul invalidní občan, který se odmítl evakuovat. Na cestě do Lnářů voda zničila chatovou osadu. Hráz Veského rybníka ve Lnářích odolala, ale přelitá voda zničila vozovku, zaplavila Zámecký rybník, vyřadila z provozu silnici Písek-Plzeň vedoucí po jeho hrázi a poničila lnářský zámek. Protrhla hráze Hořejšího a Dolejšího tchořovického rybníka a rybníka Podhajč. Zničila sádky a vtrhla do Blatné, kde poničila rybářství, město a protrhla další rybníky.
Půl miliardy.
Rybníkářská oblast kolem Blatné, v níž kromě Rybářství Lnáře hospodaří společnosti Dvůr Lnáře a Blatenská ryba, patří k nejhůře povodněmi postiženým rybníkářským společnostem v Čechách. Spolu s ní ještě Třeboň, Tábor, Protivín, Vodňany, Klatovy, Nové Hrady. Rozdíl je ale v tom, že Třeboň, která zatím odhaduje celkové ztráty na 70 milionů korun, hospodaří na 7,5 tisíce hektarů rybníků, zatímco Rybářství Lnáře, které škody vypočítalo na 30 milionů, na 450 hektarech, Dvůr Lnáře (24 milionů) na 550 hektarech, Blatenská ryba (47 milionů) na půldruhém tisíci hektarů.
Rybářské sdružení České republiky předběžně vypočítalo škody svých členských firem způsobené povodněmi na více než půl miliardy korun. Správní ředitel sdružení Václav Šilhavý ale upozorňuje na to, že jde opravdu o předběžný a velmi přibližný odhad: „Nikdy dříve jsme podobnou situaci nezažili, neznáme její důsledky. Mnohé se ukážou teprve dodatečně, až budou rybníky sloveny.“
Sumu předběžného výpočtu tvoří zhruba rovným dílem škody na hrázích a dalším technickém vybavení rybníků a na rybách, které uplavaly z protržených nebo přetékajících rybníků. Na základě údajů členských firem sdružení odhaduje, že mohlo uplavat kolem čtyř tisíc tun ryb. Kde jsou? Dílem na zaplavených územích, dílem v mrazničkách a na pekáčích, dílem v řekách. Například ty z Blatenska v Orlické přehradě. Dílem jsou i u našich sousedů, protože ryba neplave hůř než lachtan.
Klid.
Čtyři tisíce tun jsou zhruba pětinou roční produkce ryb v České republice. Uvažme ještě, že z celkové produkce se asi polovina vyveze a většina firem se zajisté vynasnaží závazkům vůči zahraničním odběratelům, respektive zprostředkovatelům dostát. Problém bude mít například Dvůr Lnáře (dělí se s Rybářstvím Lnáře o pronájem majetku vlastníků lnářského panství – pozn. EURO), kterému - jak říká jednatel Vladimír Vaníček - voda odnesla hlavně kapry-lysce, o které je v zahraničí největší zájem. O Vánocích, kdy poptávka na domácím trhu raketově stoupá, bude českého kapra, jehož Rybářské sdružení české republiky agilně prosazuje jako světovou značku, s velkou pravděpodobností nedostatek. Bude citelně dražší? Rybáři tvrdí, že nic takového v úmyslu nemají: „Nemyslím, že by někdo z rybářů šrouboval kvůli povodním ceny nahoru. Je třeba myslet nejen na tento rok, ale i na delší budoucnost,“ říká Šilhavý. Podobný názor vyjádřil vedoucí rybničního hospodářství Dvora Lnáře Jiří Hejl: „Nepředpokládám, že by došlo k dramatickému zdražení. Nemůžeme si spotřebitele vysokou cenou rozházet.“
Dotace.
Ještě závažnější než momentální ztráty ryb jsou dlouhodobé škody na rybnících. Vávra tvrdí, že i se započítáním výnosu z pojistek by Rybářství Lnáře z vlastních zdrojů odstraňovalo škody na majetku patnáct let. Rybářské sdružení ČR je názoru, že by se měl stát podílet nejen na sanaci nynějších škod, ale měl by i podporovat mimoprodukční, především vodohospodářskou funkci rybníků. Ty mají v Česku celkovou plochu přes 51 tisíc hektarů (24 tisíc rybníků a malých vodních nádrží). To představuje akumulaci 420 milionů kubických metrů vody a 200 milionů kubíků sedimentu. Retenční účinek ve výši zhruba 520 milionů kubických metrů vody je větší než u velkých vodních nádrží v České republice. Dlouhodobým problémem rybníků je zabahnění, které se mnohde povodněmi ještě zvýšilo. Rybářské sdružení společně s ministerstvem zemědělství navrhuje vládě, aby brala ohled na mimoprodukční funkce rybníků prostřednictvím dotací, které by kompenzovaly náklady na manipulaci s vodou při plnění vodohospodářských úkolů, ale také výdaje spojené s respektováním požadavků ochrany přírody a s péčí o rybniční fond ve veřejném zájmu. Jejich argumentem je, že Evropská unie podobný systém dotací rybářským společnostem již uplatňuje.
