Proto hned 19. března na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej
Babiš (ANO) oznámil: „Také jsme uložili ministrovi vnitra operativně realizovat
distribuci ochranných prostředků občanům České republiky, a to prostřednictvím
České pošty nebo samosprávy nebo jiným způsobem.“
A jaká je realita dva měsíce poté? Slíbené roušky nikde. Naprostá většina
lidí si stále musí vystačit s tím, co si ušila nebo koupila. Kde tedy ony
miliony roušek určených pro každou českou domácnost, jak řekl ministerský
předseda Babiš, vězí?
O kohoutkovi a slepičce
Pátrání týdeníku Euro začíná ve Strakově akademii. Tam, na Úřadu vlády,
Babiš v březnu svůj slib pronesl. „Děkujeme za dotaz, ale tohle je spíš na
ministra Hamáčka, respektive na ústřední krizový štáb,“ reaguje Jana Adamcová,
mluvčí kabinetu. Andrej Babiš tak pravděpodobně jen uložil příkaz a dál už se
pak nezajímal, jak na věci jeho podřízení pracují.
Otázka tedy směřuje na ministerstvo vnitra, kde Jan Hamáček (ČSSD) vládne. Jeho
mluvčí Ondřej Krátoška nejdřív odpovídá, že jednorázové roušky není možné
distribuovat všem, protože by nezbyly zdravotníkům. „Obecně lze říct, že pro
individuální potřebu jsou vhodnější textilní, které je možné použít opakovaně.
Čeká se na stanovisko ministerstva zdravotnictví, zda má stát zajistit roušky
všem a zadat například centrální zakázku, nebo to nechat na občanech,“ doplnil
mluvčí.
Hledání ochranných pomůcek od tohoto momentu připomíná pohádku O kohoutkovi
a slepičce. Od studánky tak jde týdeník Euro s dotazem ke švadlence. Tedy na
ministerstvo zdravotnictví. Odtamtud ovšem přichází nečekaná reakce. O žádném
rozhřešení, které by měli dát vnitru, prý nevědí.
„Ministerstvo zdravotnictví nemá informace o tom, že by ministerstvu vnitra
v tomto směru dlužilo stanovisko,“ potvrzuje Gabriela Štěpanyová, mluvčí
resortu.
Příběh se vrací na tiskové oddělení Hamáčkova ministerstva. To nakonec
sdělilo, že plošná distribuce roušek všem občanům byla prý pouze jednou z
variant zvažovaných v počátku vládních opatření. A že prostřednictvím poboček
České pošty se prý mezi české, moravské a slezské seniory dostaly tři miliony
roušek.
Měl stát zajistit roušky všem občanům?
„Nicméně distribuce jednorázových roušek pro všechny obyvatele se ukázala
jako méně vhodné řešení,“ doplňuje Adam Rözler z ministerstva vnitra. Avšak už
neřekl, proč stát nezajistil alespoň výrobu a distribuci textilních roušek,
které jsou podle epidemiologa Romana Prymuly pro běžné smrtelníky vhodnější než
jednorázové.
Babišova Hladová zeď
Ochranné pomůcky, které Andrej Babiš 19. března slíbil všem občanům České
republiky, nezůstaly v Číně, nevypadly z okýnka letounu Smartwings ani
vám je nikdo neukradl ze schránky. Jejich ohlášené roznášení mezi všechny
obyvatele se prostě nekonalo.
Vzhledem k tomu, co všechno pandemie koronaviru způsobila a ochromila, je to
samozřejmě malichernost. Ovšem i taková maličkost dokazuje, jak překotně a
nepromyšleně česká vláda během krize postupovala. A zatímco babičky, maminky,
dědečkové i tatínci poslušně sháněli látky, střihy, provázky a gumičky a lámali
si hlavu, jak to udělat, aby se jejich dětem s propocenou rouškou přes pusu
nezamlžovaly dioptrické brýle, Andrej Babiš a jeho podřízení získali dost klidu
na svou práci.
Český král Karel IV. nechal – alespoň podle pověsti – zbudovat Hladovou zeď,
na níž pracovala městská chudina a nezaměstnaní, aby si přišli alespoň na
nějakou obživu. Andrej Babiš takhle nechal šít Čechy textilní roušky. Jen s tím
rozdílem, že jim za to nedal ani koblihu.
