Obrana si dává načas. Ani osm měsíců po vládním souhlasu nerozjela nákup 80 lehkých obrněnců za 4,4 miliardy.
Je to už šestnáct let, co v Praze proběhl summit Severoatlantické aliance. Světoví lídři tehdy jednotlivým spojeneckým armádám rozdělili několik úkolů. Nebylo žádným překvapením, že na českou armádu, jejíž protichemická jednotka se proslavila už během války v Zálivu, připadla oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení. V rámci NATO se měli čeští chemici stát naprostou špičkou a oddílem schopným pomoct kterémukoliv spojenci.
| Lehké obrněné vozidlo S-LOV-CBRN |
|---|
| Průzkumné vozidlo s přívěsem a moderními technologiemi se má stát hlavním dopravním prostředkem českých chemiků. Nákup 80 speciálů S-LOV-CBRN má vyjít na 4,4 miliardy korun. Zatímco šasi Iveco dodá firma Praga-Export, nástavby a technologie vyrobí a smontuje Vojenský výzkumný ústav v Brně, Vojenský technický ústav Praha a podnik VOP CZ Šenov. Prototyp testuje česká armáda od roku 2014. |
O to víc je žalostný dnešní pohled na výbavu libereckého protichemického pluku. Stále se musí spoléhat na sovětské transportéry vyrobené v 70. a80. letech. Přestože ministerstvo obrany už v roce 2008 pověřilo své podniky v čele s Vojenským výzkumným ústavem vývojem moderního prototypu, a loni v červenci dokonce vláda schválila nákup osmdesátky speciálních automobilů za 4,4 miliardy korun bez DPH. Jak týdeníku Euro řekl Bohuslav Šafář, ředitel vojenského výzkumáku, od ministerstva doteď nemá informaci, jestli nákup skutečně proběhne. „Nemáme podepsanou žádnou smlouvu,“ reaguje Šafář.
Netrpěliví jsou především liberečtí vojáci. Ti si mysleli, že první vozidla na podvozku Iveco dostanou už letos. Že k tomu velmi pravděpodobně nedojde, potvrzuje nejen neuzavřená nákupní smlouva mezi Vojenským výzkumným ústavem a ministerstvem obrany. Jak navíc týdeník Euro zjistil z návrhu letošního obranného rozpočtu, na nákup není vyčleněný ani jeden milion korun. Prvních 401 milionů chce ministerstvo vydat až příští rok, v roce 2020 pak dalších 535 milionů.
Nebudeme se vyjadřovat
Mluvčí ministerstva Jan Pejšek tvrdí, že kolegium Karly Šlechtové chce zakázku projednat v nejbližších týdnech, čímž by měla padnout poslední překážka k podpisu smlouvy. Stačí ale zavzpomínat na loňský podzim, kdy obrana podobně hlásila, že schválení nákupu izraelských radarů MADR je otázkou jednoho kolegia. Těch nakonec proběhla celá řada a dodnes se jednání o kontraktu nijak neposunula.
Dodávky z USA se zasekly. Obrana nedostala výstroj pro piloty
Samotnou dohodou ovšem zdaleka nic nekončí. Teprve poté může Vojenský výzkumný ústav začít licitovat se společností Praga-Export, která je zástupcem značky Iveco v Česku. A je dost podstatnou otázkou - na niž zatím nikdo nezná odpověď -jak rychle dokáže italský výrobce dodat své vozy českým státním podnikům, aby je mohly začít upravovat pro chemiky. „Itálie sice předběžně o té zakázce ví, ale o ničem konkrétním s nimi nemůžeme jednat. Nemáme žádné informace - ani neoficiální -, kdy bychom mohli být vyzváni k rozhovorům s Vojenským výzkumným ústavem,“ tvrdí Jiří Lojan, jednatel firmy Praga-Export.
A co na to ministerstvo obrany? To si nad případným zpožděním myje ruce: „K jednání mezi dodavatelem a subdodavatelem se nebudeme vyjadřovat, jde o klasický smluvní vztah mezi nezávislými právními subjekty.“
Nebude-li Iveco
Podivné přešlapování v dávno schválené zakázce však nemusí způsobovat jen neschopnost obranných nákupčí. Jak týdeník Euro zjistil od několika vysoce postavených resortních úředníků a důstojníků, od loňského podzimu se v ministerských kancelářích spekuluje o možnosti, že vozidlo chemiků by nemuselo stát na podvozku lehkého obrněnce Iveco. Ostatně už před rokem se armádě prezentovalo několik firem, které dokážou nabídnout vůz srovnatelné kategorie.
Oficiálně zatím ministerstvo obrany takové scénáře odmítá. Vysvětluje, že případná změna podvozku by vyžadovala nové testy, a navíc už dnes ozbrojené síly používají 120 automobilů Iveco, a jde tedy o zavedenou technologii.
Přečtěte si:
Speciální jednotky zmírní požadavky na uchazeče. Nejsou lidi
Čtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka:
