Na rostoucí vlně internetových obchodů se vezou i padělané léky
Když loni začínala informační kampaň o padělcích léků, Češi se dozvěděli řadu překvapivých informací: každý druhý lék prodávaný lékárnou na africkém kontinentu je padělaný. V Asii každý čtvrtý až pátý. V Rusku každý dvacátý. V Evropské unii využívají padělatelé především internet, těžko kontrolovatelné tržnice a různá fitness centra.
Právě zveřejněné údaje Generálního ředitelství cel nás vracejí domů: v roce 2010 zadrželi čeští celníci 346 474 kusů nebezpečných léků, 75 procent padělaných léků přichází do ČR z Indie.
Zatímco na následky požití různých podvodných léků zemřelo v roce 2001 jen v Číně přes 190 tisíc lidí, v EU se mrtví počítají na jednotlivé případy. „O případu úmrtí kvůli požití padělaného léku v České republice naštěstí nevíme,“ říká ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martin Beneš. Především boom internetových obchodů ovšem nedává spát žádné z organizací, které nějakých způsobem kontrolují obchod s léky, léčivými přípravky a takzvanými doplňky stravy: kromě celníků a SÚKL jde o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Národní protidrogovou centrálu.
Riziko na webu
Podle posledních údajů tvoří v České republice nákupy léků a potravinových doplňků dvě procenta všech nákupů přes internet, a tento poměr se stále zvyšuje. Jestliže celkový obrat obchodování prostřednictvím internetu v roce 2009 dosáhl 25 miliard korun (a na rok 2010 se odhaduje 33 miliard), nejde o zanedbatelné množství. Zvlášť při vědomí dalších zjištění: na otázku, zda zákazníci při nákupu léků na internetu zjišťují, zda jde o nabídku legální, odpovědělo v anketě SÚKL 52 procent lidí záporně.
Zatímco v rozvojových zemích bývají padělanými léky nejčastěji antibiotika, léky proti malárii nebo proti bolesti, ve vyspělém světě jsou nejčastěji padělány prostředky pro posílení potence, anabolické steroidy pro zesílení svalů nebo preparáty na hubnutí. „Kontrola je o to těžší, že se tyto preparáty nakupují už i prostřednictvím chatů a sociálních sítí,“ říká Martin Klanica ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která až do roku 2010 neměla zákonné možnosti provádět takzvané kontrolní nákupy v internetových obchodech. „Dosavadní výsledky prvních kontrol z období 2010–2011 ukazují hloubku problému,“ říká Klanica. „V rámci šestnácti kontrolních nákupů na internetu jsme zachytili devět nevyhovujících vzorků.“
„Provinění“ zadržených padělků nebo zakázaných prostředků nebyla nijak formální: šlo například o přítomnost farmakologicky účinných látek sildenafil, tadalafil či johimbin, o výskyt anabolických steroidů, omamných nebo psychotropních látek či o dosud neschválené potraviny nového typu. „Pokud najdeme zásadní provinění, máme pravomoc internetový obchod zavřít. Stránka prostě přestane existovat,“ dodává Klanica, podle něhož „nejlepším kontrolorem vždycky bude poučený zákazník“.
V tomto kontextu se snažila pomoci kampaň Nebezpečné léky, kterou vyhlásil Státní ústav pro kontrolu léčiv v březnu 2010. Webové stránky kampaně navštívilo 62 500 lidí a zdá se, že přináší výsledky: zatímco v letech předchozích se česká veřejnost obracela na ústav s podezřeními na padělky průměrně jednou za měsíc, již v roce 2010 byla SÚKL hlášena nelegální nabídka v průměru jednou týdně.
**Zločin a trest**
Důležitým počinem v boji proti padělkům je schválení Úmluvy o padělání léčiv Medicrime, pro kterou v prosinci 2010 hlasovalo v Radě Evropy 47 zemí. Jejím cílem je zařazení padělání léčiv a zdravotnických prostředků, jejich distribuce a prodej mezi trestné činy u právnických i fyzických osob. Ratifikace úmluvy si v České republice vyžádá novelizaci trestního zákona a zákona o léčivech. Stanoveny by měly být skutkové podstaty trestných činů nelegálního nakládání s léčivy a zdravotnickými prostředky. „Díky této úmluvě budou mnohem přísněji a důrazněji než dosud postihovány činy, které ohrožují zdraví a životy pacientů,“ říká Beneš.
Dosavadní nesoulad právních systémů v zemích EU je podle ředitele protidrogové centrály Jakuba Frydrycha jednou z velkých výhod „kriminální subkultury“. „Díky tomu mohla organizovaná skupina vyrobit v České republice za dva roky 1500 kilogramů anabolik a padělaných léků, díky tomu jsou výrobci nových drog napřed. Využívají teď třeba psychoaktivních látek, volně dostupných v hnojivech či pěnách do koupele,“ říká Frydrych. Za jednu z velkých hrozeb považuje dovoz zneužívaných léků z Polska.
