Podle nejnovějšího průzkumu agentury Sanep z poloviny května patří mezi čtveřici nejpopulárnějších pražských politiků. Lidovecký poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský chce na podzim dobýt i pražský magistrát. Založil kvůli tomu nové hnutí Praha sobě. Ale aby mohlo toto hnutí kandidovat, musí do července nasbírat minimálně 90 tisíc podpisů. Zatím se podařilo získat jen polovinu. Čižinský přesto věří, že v komunálních volbách bude do pražského zastupitelstva se svým hnutím kandidovat. Do pražské politiky chce vnést i jedno z potenciálně ožehavých témat: sociální bydlení. „Praha by měla sociální byty získat přímým nákupem a dohodami s investory,“ vysvětluje Čižinský svou strategii v rozhovoru pro Euro TV.
Podívejte se na rozhovor s Janem Čižinským:
Coby starosta Prahy 7 jste proslul jako ochránce slabších. Ještě se k vám do kanceláře chodí sprchovat bezdomovec Jaroslav ze Štvanice?
Pan Jaroslav už nechodí. Někam zmizel. Ale je pravda, že když za mnou přišel s tím, že mu někdo všechno vyhodil, všechno vzal, tak jsem mu nabídl takovou první pomoc, aby byl schopen nějak fungovat, a také jsem mu nabídl, že tam ke mně může chodit se vysprchovat, ale pak se po něm slehla zem. Doufám, že se teď má lépe než na Štvanici.
Stává se vám často, že se přímo na vás obracejí lidé bez domova?
Velmi často se objevují lidé, kteří jsou ve složité bytové situaci, nevědí si rady. Jednou se například v mé kanceláři objevila rodina se šesti dětmi. Ti rodiče to vlastně táhli až do bodu, kdy už nevěděli, jak dál. Nakonec bydleli v nějaké chatové kolonii a majitel chatky jim řekl, že tam dál bydlet nemohou. Okamžitě jsme jim našli byt, který vyhovuje velké rodině.
Sociální bydlení je jedno z vašich velkých témat už dlouhé roky. Teď ho prosazujete i v nové politické formaci Praha sobě, se kterou chcete kandidovat v podzimních komunálních volbách do pražského zastupitelstva. V Praze se ale městské byty dlouhé roky nestavěly. Tohle téma tady nemá žádnou tradici na rozdíl od Berlína nebo Vídně. Jak to chcete změnit?
Situace v Praze je skutečně špatná. Všechno je komplikované. Začíná to žádostí o byt. Je potřeba, aby Praha začala bydlení řešit na centrální úrovni. My na Praze 7 nějak fungujeme, protože jsme zdědili 110 bytů v dezolátním stavu po našich předchůdcích z ODS a ČSSD. Ty opravujeme a nabízíme je seniorům, maminkám s dětmi nebo početným rodinám, které propadnou sítem a potřebují pomoc. Ale síly nám dojdou, a pokud nebude fungovat celopražská politika bydlení, tak se bude dál dít to, že se lidé přihlašují do konkrétní městské čtvrti, kde to funguje a mají tam naději na úspěch. Takhle to není možné řešit. A to je třeba i případ péče o lidi bez domova. Také není možné, aby to bylo jen na Praze 1 a Praze 7. Možná by bylo dobré říci, kde chce Praha za tři až čtyři roky být, o které skupiny se bude starat a jakým způsobem byty získá.
Jak se žije v hlavním městě?
Život v Praze: práce by byla, bydlení ne
V programu vašeho hnutí Praha sobě máte napsáno: Stanovíme jasné nároky na podíl dostupných a sociálních bytů v nové výstavbě v celé Praze. Jak ty sociální byty chcete tedy získat? Chcete je stavět, nakupovat nebo se nějak domluvit s developery?
Bude to kombinace. Situace s bydlením je velmi vážná. Co je potřeba nejdříve: zkrátit odvolací řízení na magistrátu. Nám v Praze 7 trvá stavební řízení v průměru dva měsíce. Pokud investor přijde v Praze jinam, tak může mít povolení do roka, pokud komunikuje s úřady a pokud si neznepřátelí sousedy. Problém nastává, když dojde k odvolání. Magistrát je v tom velmi pomalý, tam je skutečně potřeba, aby magistrát najal úředníky a zaplatil je. Je potřeba, aby ti lidé byli v rozhodování odvážní, kompetentní, rychle vyřizovali věci, protože to brzdí výstavbu.
Vy si myslíte, že to lze vyřešit najmutím nových úředníků a jejich zaplacením?
Je potřeba, aby stavební úřad magistrátu zvládal ten nápor, který se na něj valí. Ale to je jenom nutná podmínka, aby soukromí investoři mohli fungovat dál. Pak je skupina lidí, kteří nějakým způsoben na bydlení nedosáhnou. Jsou to třeba lidé na vozíku. Bezbariérových bytů má Praha pouze 500 a to nestačí. Tuto situaci je možné rychle vyřešit jenom tím, že se byty nakoupí. Praha má fond bydlení. Je tam něco mezi dvěma a třemi miliardami korun.
Tyto peníze byste tedy chtěl použít na projekty sociálního bydlení?
Měl by to být mix využití těchto prostředků. Praha by měla byty získat přímým nákupem a dohodami s investory. Každý investor vlastně potřebuje pro svůj projekt nějakou investici ze strany města, například vodovod, který tam nevede. Často potřebují ještě pozemek ve vlastnictví města, který začlení do toho projektu.
Takže řeknete: Neuděláme vám vodovod nebo jiné sítě do té doby, než vyčleníte nějakou část vašeho projektu na sociální bydlení?
Řekneme: Vy potřebujete tento pozemek, ale my potřebujeme z toho vašeho projektu třeba tři byty.
Vycházíte z toho, že tam bude nějaký pozemek ve vlastnictví města...
To je ale skoro při každém projektu. Při každém projektu je nějaká infrastruktura, kterou město musí vybudovat předtím, než dům vznikne. Takovýmto způsobem je potřeba si říkat investorům o bydlení, ale i o parkování v nových kancelářských budovách nebo obchodních centrech. Často je to tak, že parkovací místa jsou potřeba ráno nebo přes den, ale večer jsou prázdná, a tam se právě uvolní místo pro rezidenty, kteří tam potřebují zaparkovat.
Pražský maraton. Boj o vládu nad hlavním městem nemá favorita
Jak je chcete přesvědčit, když to doteď ve většině případů plnit nemuseli a nejsou na takový přístup zvyklí?
To není tak úplně pravda. Velké projekty vždycky nějakou spolupráci s městem potřebují. Často máme v Praze pozemky, které jsou blokovány tím, že město nezafinancuje infrastrukturu. Když se dá na stůl dohoda, že město zasíťuje pozemky, že bude kapacita vody, tak investoři budou vlastně rádi, protože jim nebudou ležet finance nebo smlouvy v pozemcích. A když budou investoři za ty zasíťované pozemky „platit“ několika byty, tak pomohou městu, protože město v tuto chvíli neumí efektivně stavět byty a v krátkodobém horizontu se to ani nenaučí. Nám třeba trvalo dva roky, než jsme městskou část naučili skutečně efektivně opravovat byty. Ale stavět byty, to je ještě úplně jiná disciplína.
Takže si myslíte, že pokud uspějete ve volbách, dokážete přesvědčit třeba pana Sekyru, který bude brzy stavět novou čtvrť na Smíchově i na Rohanském ostrově, aby část svých nových bytů věnoval městu na sociální bydlení?
Bavíme se o jednotkách bytů v domech. Nejcennější jsou ty rozptýlené byty, protože tam pak nevznikají potíže. Když jsou to tři nebo čtyři byty v domě, může to už působit nějaké problémy. Nemyslím jen potíže, že někdo dělá hluk, ale například tři vozíčkáři v jednom domě, to už vyžaduje vlastně speciální zohlednění dopravy. Protože do autobusu se vejde jen jeden, a když se sejdou na zastávce, tak pak musejí čekat. Praha nutně musí sjednotit přístup k jednání s investory.
Budete trvat na poskytnutí sociálních bytů i v rámci projektu Radovana Vítka v Bubnech, což je na území vaší městské části Prahy 7?
Samozřejmě. Tam bude potřeba mnoho investic ze strany města: nový východ z metra, uliční síť, nová kapacita vody, školy a školky. Není možné, aby tam vznikly byty bez související infrastruktury. Budou tam ještě velká jednání.
Už o tom Vítek nebo jeho lidé vědí?
O tomto konkrétně jsme zatím nehovořili. Ale my máme na našich internetových stránkách Prahy 7 vyvěšen postup jednání s investory, je to veřejné a každý investor ví, že Praha 7 chce 500 korun za metr čtvereční, aby mohla zajistit v místě nové školy, školky, ale i třeba sociální bydlení nebo úklid.
Dále čtěte: