Do hledáčku tuzemských výrobců zlatavého moku se dostávají ženy a mládež.Velmi úspěšný rok má za sebou české pivovarnictví. Svědčí o tom výsledky oborové statistiky za rok 2002, které má Profit k dispozici.
Regionální producenti piva se drží na trhu a zpestřují nabídku
Do hledáčku tuzemských výrobců zlatavého moku se dostávají ženy a mládež.
Velmi úspěšný rok má za sebou české pivovarnictví. Svědčí o tom výsledky oborové statistiky za rok 2002, které má Profit k dispozici. Ani katastrofální srpnové záplavy, které narušily výrobu v několika pivovarech, nakonec neohrozily celkový výstav piva ve výši 18,1 milionu hektolitrů. Po několika letech tak výstav překročil hranici 18 milionů hl, když v roce 2001 představoval 17,8 milionu. Vyšší byl i průměrný výstav na jeden pivovar, který z 319 000 hl v roce 2001 stoupl vloni na 331 tisíc. Na vzestupu výroby se výrazně podílel rekordní export našeho národního nápoje, který činil 1,97 milionu hl. Od roku 1950 se jednalo o největší vývoz piva, přiblížit se tomuto číslu může pouze rok 1997, kdy byl export ale o zhruba 200 tisíc hektolitrů menší, ostatní roky zaostávají mnohem výrazněji.
Jedničkou je Prazdroj
Nejvíce loni exportoval Prazdroj, a to 733 748 hektolitrů, jako druhý se prosadil Budvar s 513 422 hl. Na dalších místech byly Pražské pivovary (394 570 hl), Krušovice (74 538 hl), Drinks Union (64 030 hl). Podle odborníků stojí za růstem exportu zejména rozhodnutí zahraničních vlastníků některých domácích pivovarnických společností zařadit česká piva mezi své nejvýznamnější značky. „SAB Miller prohlásil, že jeho nejsilnější celosvětovou značkou je Pilsner Urquell,“ připomněl v této souvislosti předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podobně belgická pivovarnická skupina Interbrew, která ovládá Pražské pivovary, zařadila Staropramen mezi šestku svých nejsilnějších značek. Při podpoře exportu se nejedná pouze o finanční možnosti nadnárodních pivovarských společností, ale také o poskytnutí sítě obchodních zastoupení v různých zemích.
Povodně zpomalily růst
Výsledky českého pivovarnictví mohly být ještě lepší. Po příznivém období prvních sedmi měsíců loňského roku, kdy nárůstu produkce piva o čtyři procenta meziročně přálo počasí, přišly srpnové povodně. Některé pivovary byly zaplaveny, ale voda hlavně omezila dopravu. Srpen přinesl pivovarníkům meziroční pokles o osm procent. Do konce roku se výstav piva držel s určitými výkyvy na přibližně stejné úrovni předchozího roku.
Vládcové trhu
Plzeňský Prazdroj patřící SAB Milleru držel vloni na trhu podíl 46,6 procenta. Pražské pivovary, které vlastní Interbrew, měly podíl 14,4 procenta. Státem vlastněný Budvar získal 6,67 procenta. Zahraniční firma Brau AB se Starobrnem a pivovarem ve Znojmě ovládala 4,29 procenta tuzemském trhu. Česká skupina Drinks Union držela 4,3 procenta. Krušovice měly 3,7 procenta. Naproti tomu malé pivovary s výstavem do 150 tisíc se v loňském roce podílely na celkovém výstavu jen 13 procenty. Snížil se totiž jejich počet, když zanikla výroba v Litoměřicích a Svitavách, takže v současnosti existuje pouze 29 nezávislých regionálních pivovarů. Ostatní se již staly součástí velkých pivovarnických skupin.
Malí mohou tlak velkých ustát
Přesto podle odborníků mají malé pivovary šanci se i do budoucna udržet. Především tím, že zpestřují nabídku, stavějí na místních tradicích výroby piva. Také tyto nezávislé malé pivovary se s částí produkce dostaly na zahraniční trhy. Například Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod prodal mimo tuzemský trh 11 324 hl piva, pivovar Náchod 6018 hl, Nymburk vyvezl 5496 hl, rovněž středočeský pivovar v Benešově exportoval 4523 hl, jen o něco méně se prosadil v zahraničí Lobkowiczký pivovar Vysoký Chlumec. Určitou kuriozitou je vývoz jednoho hektolitru piva z Měšťanského pivovaru v Poličce, který statistika za loňský rok rovněž zaznamenala.
Nové typy sklenic pro ženy a mládež
Na nedávném setkání s novináři a odborníky Veselý upozornil, že v posledních letech si v tuzemsku oblíbily pití piva ženy, což má příznivý vliv na jeho celkovou spotřebu. „Do určité míry pití piva prospívá zdraví,“ upozornil Veselý na stanoviska odborníků k této otázce. „Patří to k pozitivním stravovacím návykům,“ dodal. Podle Pavla Bobošíka, ředitele firmy SAHM, která se již 12 let zabývá výrobou sklenic pro pivovarnictví, se pití piva zpřístupnilo novým konzumentům díky prudkému vývoji v pivním skle. „Například pivovary nyní nabízejí sklenice pro mladé,“ upozornil Bobošík na fakt, že tyto sklenice se tvarově přizpůsobují sklenicím na kokakolu. V některých hospodách s tím mohou mít problémy, protože pivo na rozdíl od kokakoly je živý, mikrobiologický nápoj a pivní sklenice je třeba důkladněji vymývat. To, že tradiční těžké půllitry začaly být nahrazovány lehčími a útlejšími poháry, vyhovuje také ženám, neboť z takových sklenic se jim pije snáze. „Všechny pivovary se snaží nyní získat mladou generaci,“ řekl o strategii současného pivovarnictví Bobošík. Cesta k tomu není jednoduchá, protože se jedná již o druhou až třetí generaci, která v mládí vyrůstala na pití sladkých nápojů. K vysoké spotřebě piva v české společnosti přispívá stále přijatelná cena. „Pivo zůstává nadále levnější než limonáda,“ říká František Štrupl, tajemník Spolku přátel piva. I podle názoru dalších odborníků je cena piva stále sociálně únosná.
Pivo nám chutná stále více
Výrazně vyšší proti předcházejícím letům byla také průměrná spotřeba piva na jednoho obyvatele, která dosáhla vloni 160,1 litru, rok předtím to bylo 156 litrů. Spotřeba piva na hlavu je tak v České republice největší na světě. Například v Německu byla předloni 123 litrů na osobu ročně a v Irsku 125 litrů. Nad stovkou byli také Rakušané se 107 litry. Podle předběžných údajů se ani vloni žádná země ČR nepřiblížila.
Počet pivovarů klesl
V loňském roce se v ČR snížil počet pivovarů z 58 na 54, což je jeden z negativních rysů. Pokračoval tak dlouhodobý trend (v roce 1989 působilo v tuzemsku 71 pivovarů). Pokračovaly totiž fúze - vytváření větších pivovarnických skupin. Posilovali velcí, především nadnárodní výrobci, a to na úkor malých.
Naše pivo chutná hlavně Němcům a Slovákům
Nejvíce se prodalo do zahraničí 12stupňové lahvové pivo. „Hospody se hůře získávají, musíte jít od jedné k druhé,“ upozorňuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý na to, že pivovarům se do zahraničí lépe prodává pivo v lahvích než v sudech. “ Image značky se ale dělá v hospodě, ne někde v supermarketu,“ dodal Veselý. Nejvíce se tuzemské pivovary uplatnily v Německu, kam v loňském roce prodaly 615 000 hl piva, o osm procent více než v roce 2001. Druhou nejvýznamnější exportní zemí bylo Slovensko, kam ale export poklesl o téměř pět procent. Důvodem bylo, že největší tuzemský exportér Plzeňský Prazdroj na Slovensku začal pivo vařit, což se do vývozu nezapočítává. Přes 200 tisíc hektolitrů se vyvezlo do Velké Británie a čtvrtým největším zahraničním trhem se pro tuzemské pivovary staly USA s 178 000 hl prodaného piva. Prodej českého piva v USA zaznamenal vloni ze všech zemí největší nárůst, a to o 13 procent.
Vývoz piva podle pivovarů (v hl)
Prazdroj 733 748
Budvar 513 422
Pražské pivovary 394 570
Krušovice 74 538
Drinks Union 64 030
