Rekordní zisky

15. 12. 2004

Boom ocelářství bude pokračovat i v roce 2005

Byl to den superden, zpívala v jedné kdysi populární písni Markéta Muchová. S obdobným nadšením hodnotí rok 2004 i šéfové ocelářských společností. V oboru snad není firma, která by letošní hospodaření neuzavřela s výrazně lepším výsledkem, než byl ten loňský. O tom, že výdělky ocelářských společností budou opravdu rekordní, svědčí následující čísla. Hrubý zisk ostravské Ispat Nová huť se zřejmě bude pohybovat kolem devíti miliard korun, zatímco loni činil 5,4 miliardy. Třinecké železárny počítají s dvoumiliardovým ziskem oproti loňské půl miliardě. Údaje o zisku dalších oceláren, společnosti Vítkovice Steel, nemá týdeník EURO k dispozici, ale i v tomto případě budou v porovnání s loňskem rekordní. O tom svědčí i to, že poptávka po produkci společnosti v prvním pololetí nárazově převyšovala její výrobní kapacity.

Čína táhne.

České firmy profitují především z obrovské a stále rostoucí celosvětové poptávky po hutnické produkci, hlavně na trzích mimo Evropu. K největším tahounům spotřeby patří Čína, tamní rostoucí hospodářství spolyká miliony tun oceli. Čína přitom není schopna pokrýt svou spotřebu z vlastních zdrojů a tak je nucena velké množství ocelářských výrobků dovážet. Hutní firmy očekávají, že stejně zdařilé jako letošní rok bude minimálně i první pololetí roku příštího. Navíc předpovídají, že vedle stále rostoucí poptávky po ocelářské produkci v Číně se otevře i nový východní trh, Indie. Její hutnické kapacity jsou pro hospodářství nedostatečné, země proto bude muset významnou část oceli dovážet ze zahraničí. „Evropa je dnes předurčená ke konjunktuře, určitě ji zachová i v příštím roce,“ konstatoval spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Připomněl, že ocelářství letos pokračovalo v postupné restrukturalizaci. „Firmy se rozdělily na ty, které se snaží dosáhnout maximálního objemu výroby, tedy Ispat Nová huť, a ty, jež se zaměřily na produkty s vysokou přidanou hodnotou, což jsou například Třinecké železárny.“ Obchodní ředitel společnosti Osinek, která ovládá Vítkovice Steel, Vratislav Vícha k tomu dodává : „Zákazníci v Česku i v okolních zemích Evropské unie, které jsou pro nás důležité, nám v tuto chvíli signalizují, že by mohl příznivý stav na trhu vydržet ještě do konce první poloviny roku 2005. Zřejmě k tomu znovu přispějí hlavně koncoví zpracovatelé hutní produkce, tedy například výrobci dopravní techniky, strojů a zařízení, a také investice do nových výrob ve střední Evropě, respektive v Česku a na Slovensku.“ Ocelářský boom však nepřináší jen pozitiva. Hutnickým firmám dramaticky vzrostly náklady na vstupy, především koksu, železné rudy a koksovatelného uhlí, jejichž ceny několikanásobně překročily průměry posledních pěti let. Citelně zdražilo i námořní přepravné. Před čtyřmi pěti lety se za přepravu železné rudy z Brazílie do Evropy platilo 4,5 dolaru za tunu, současná cena je na úrovni kolem osmdesáti dolarů.

Finanční prověrka.

Zdražení vstupů pocítili i odběratelé produkce oceláren. Například Třinecké železárny mezikvartálně zdražují dlouhé výrobky o pět až deset procent, obdobně zvyšuje ceny i Ispat Nová huť.
Zdražení kritizovaly od počátku letošního roku hlavně stavební firmy. Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto letos na jaře podal podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve kterém tvrdil, že oceláři nepřiměřeně zvyšují ceny ocelových polotovarů pro stavebnictví. Jen pásová ocel a stavební profily zdražily za posledních dvanáct měsíců více než dvojnásobně. Počátkem prosince však antimonopolní úřad stížnost stavbařů odmítl, pouze jim doporučil, aby se obrátili na ministerstvo financí s žádostí o cenovou kontrolu kalkulací produktů od rozhodujících domácích producentů. Výsledek kontroly bude znám až počátkem příštího roku.

Poslední na prodej.

Vláda v polovině listopadu odstartovala privatizaci posledních velkých státních oceláren, společnosti Vítkovice Steel. Firma se bude prodávat ve dvoukolovém výběrovém řízení, rozhodující jsou dvě kritéria, podnikatelský záměr a nabídnutá cena. Případný zájemce musí předložit podnikatelský plán, ve kterém předvede, jak hodlá zajistit životaschopnost oceláren a minimální zaměstnanost do roku 2008. Důležitou podmínku prosadil do vládního usnesení ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach: žádný nabyvatel nesmí být s privatizovaným podnikem ani jeho vlastníkem v právním sporu. V praxi to znamená, že ze hry o ovládnutí Vítkovice Steel zřejmě vypadne majitel společnosti Ispat Nová huť, firma LNM Holdings. Novou hutí ovládané Vysoké pece Ostrava totiž déle než rok vedou spor o ceny dodávek surového železa s Vítkovice Steel.Oba partneři nejsou spokojeni s výší plateb za dodávky surového železa a vykazují újmy ve stovkách milionů korun. Případem se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a soud. Přitom kvůli sporu obou firem stát privatizaci Vítkovic o několik měsíců odložil. Koordinaci tendru a vyhodnocení předložených nabídek bude mít na starosti mezirezortní komise. Výsledek výběrového řízení má předložit vládě nejpozději do 30. června příštího roku. Stát nabízí k prodeji podíl 99 procent ve Vítkovice Steel. O koupi oceláren již projevily zájem mimo jiné Global Infrastructure Holdings, tedy dcera indické společnosti Ispat India (nepatří firmě LNM Holdings), česko - slovenská investiční skupina Penta, světová jednička v oboru Arcelor, vlastník Ispat Nová huť LNM Holdings. Mezi dalšími zájemci je ukrajinská firma Industrial Union of Donbass, kterou podporují manažeři Moravia Steel (ovládá Třinecké železárny), ruský Severstal a teheránská Safa Industrial Holdings.

Ocel vynáší Jak hospodařila Ispat Nová huť (hrubý zisk, v mld. Kč)