Koronavirus zabíjí globalizaci. Jeho propuknutí bylo darem pro nacionalisty a protekcionisty a pravděpodobně bude mít dlouhodobé dopady na svobodný pohyb lidí a zboží, píše v článku pro Foreign Policy Philippe Legrain, zakladatel mezinárodního think tanku OPEN zaměřujícího se na problematiku otevřenosti a hostující profesor na London School of Economics. Podle Legraina si nyní všechny myslitelné druhy firem a podnikatelů uvědomily rizika spoléhání se na globální dodavatelský řetězec s výrobní základnou v Číně. Krize podle něj může mít dlouhodobý efekt a může globálnímu dodavatelskému řetězci, který je už dnes podle Legraina roztříštěný, zasadit rozhodující úder.
Podle šéfkomentátora zahraniční rubriky Financial Times Gideona Rachmana je zase nepravděpodobné, že se po odeznění epidemie kdy v plné míře vrátí globalizovaný svět bez bariér, jak jej svět znal před propuknutím nákazy. Podle Rachmana nyní slaví comeback národní státy. Proč tomu tak je? Ukazuje se, že v době krize se lidé obrací na národní stát, který má finanční, organizační a zároveň emocionální silné stránky, které nadnárodní instituce postrádají. I podle Rachmana pandemie odhaluje křehkost globálního dodavatelského řetězce.
Na druhé straně ovšem hrozí, že myšlenka renesance národních států sklouzne k nekontrolovatelnému nacionalismu. Ten by mohly provázet propady v globálním obchodu a problémy či i úplné přerušení mezinárodní spolupráce.
Ustojí EU koronavirus?
„Nejhorší scénáře zahrnují kolaps Evropské unie a přetrhání vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, které by mohlo kulminovat ve válečném konfliktu," uvádí Rachman. Předpokládá také, že návrat k národním státům bude obzvláště znatelný v Evropě, kde Evropská unie usilovala o překonání myšlenky národů. Finanční podpora pro podniky a nezaměstnané většinově přichází ze strany států, nikoliv od Bruselu, zdůrazňuje Rachman. Zmiňuje také, že politici v Polsku, Itálii i ve Španělsku za toto již Evropskou unii kritizovali.
O tom, že koronavirus představuje pro myšlenku evropské integrace smrtelné nebezpečí je přesvědčen například 94letý francouzský socialista a dlouholetý předseda Evropské komise (1985-1995) Jacques Delors, který je považován za jednoho z architektů společné evropské měny. „Zdá se, že klima, které převládá mezi hlavami států a vlád, a nedostatek evropské solidarity, ohrožují Evropskou unii smrtelným nebezpečím,“ uvedl nestor evropské integrace.
To, že koronavirus posílí národní státy a nacionalismus jako takový si myslí i Stephen Walts, profesor mezinárodních vztahů Harvardovy univerzity. „Pandemie posílí stát a nacionalismus. Vlády všech druhů budou zavádět krizová opatření, aby situaci zvládly a mnoho z nich se nebude nových pravomocí chtít zbavit ani ve chvíli, kdy bude krize zažehnána, " napsal Walts ve časopise Foreign Policy.
„Covid-19 také urychlí přesun moci a vlivu ze Západu na Východ. Uvidíme ústup od hyperglobalizace, zatímco budou občané od vlád národních států očekávat, aby je ochránily," uvedl. „V krátkosti, covid-19 vytvoří svět, který bude méně otevřený, méně prosperující a méně svobodný," dodal.
Podle Robina Nibletta, ředitele think tanku Chatham House, by pandemie mohla představovat poslední hřebíček do rakve ekonomické globalizace, která představovala pilíř globálního ekonomického řízení 20. století, všiml si britský The Guardian. Podle Roberta Kaplana, ředitele poradenské firmy Eurasia Group „koronavirus představuje historickou hranici mezi první a druhou fází globalizace". „Globalizace 2.0 je o rozdělení planety na velké mocenské bloky se svými vlastními armádami a oddělenými dodavatelskými řetězci, je o vzestupu autokracie a nových sociálních a třídních rozdílech vyvolaných populistickými a šovinistickými tendencemi," tvrdí.
Zdroje: www.theguardian.com, www.foreignpolicy.com, www.ft.com
