Reaktory IV. generace jsou energetickou budoucností, říká Jakub Prahl
Lidská civilizace se už bez energie neobejde. A potřebuje jí stále víc, víc a víc… Na výzkum nových, šetrných a bezpečných energetických zdrojů se hodlá zaměřit výzkumný projekt Udržitelná energetika. Záměr, dle něhož má část kapacit vyrůst v Řeži u Prahy a další v Plzni, usiluje o stamilionové dotace z Bruselu. Loni již prošel „předvýběrem“ ministerstva školství, když se zařadil mezi šestici nejnadějnějších kandidátů. „Uvažovali jsme prvně o částce 3,7 miliardy korun, ale náklady byly postupně – i na základě doporučení ministerstva – redukovány. Došlo i k zúžení na oblast energetiky jako takové, s těžištěm v jaderné, v níž patří Ústav jaderného výzkumu Řež (ÚJV) k vedoucím subjektům nejen v ČR, ale i střední Evropě. Hodnota záměru je nyní propočtena na 2,4 miliardy,“ řekl týdeníku EURO Jakub Prahl, manažer projektu, který bude v červnu připraven k podání do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) v prioritní ose 2.
I z jádra živ je člověk
Projekt reaguje na růst spotřeby elektřiny ve světě a ubývající zásoby fosilních paliv. Výzkum v Řeži a Plzni chce obrátit pozornost k jaderným reaktorům IV. generace (nechlazeným vodou a produkujícím méně vyhořelého paliva). Na rozdíl od reaktorů II. „pokolení“ (existujících) a III. generace (stavěných v současnosti) by měly splňovat přísnější požadavky ekonomičnosti i spolehlivosti. „Hledíme hodně do budoucnosti. Bez udržitelné energetiky v pravém smyslu, která by mohla být orientována na reaktory G-IV nebo na fúzní reaktory, se žádná vyspělá země neobejde,“ tvrdí Prahl a věří, že záměr neohrozí „zelená“ lobby. Projekt je sestaven ze čtyř částí, které se zabývají výzkumem reaktorů čtvrté generace, palivového cyklu či materiálů. Garanty obsahové kvality jsou odborníci Václav Liška, Jan Kysela, Josef Podlaha, Jiří Žďárek či Ivo Váša.
Pakliže Udržitelná energetika podporu dostane, ví se, kde vyroste. Kromě čtyř nových budov a přístaveb v areálu ÚJV Řež se počítá i s pozemky na plzeňských Borských polích. Dle Prahla jsou již smlouvy o pronájmu na základě „gentlemanské dohody“ předjednány a měly by být brzy podepsány. „Původně se uvažovalo o vzniku ve Škodovce, ale projekt má být začleněn do výstavby Vědecko-technického parku II,“ sdělil týdeníku EURO Josef Průša, rektor Západočeské univerzity v Plzni, která je partnerskou institucí. „Jednali jsme nejen s rektorem, děkany, ale už i přímo s vedoucími zainteresovaných kateder,“ tvrdí Prahl.
Dvakrát měř, dvakrát řež?
Další školou, která je vedena jako spolupracující subjekt, je pražské ČVUT. To však spolu s Akademií věd ČR (AV) na pražském Ládví připravuje Institut aplikovaných věd (IAV) za 920 milionů korun, do nějž je rovněž plánován výzkum nových energií. Nebudou záměry kolidovat? „Výzkum v oblasti energetiky byl dlouhá léta poddimenzován a nabízí širokou škálu směrů. Spolupráce obou pracovišť, UE-Řež a IAV, může vést k rozšíření spektra zkoumaných problémů. Rozhodně nejde o duplicitní projekty,“ říká Ladislav Musílek, prorektor ČVUT pro vědu a výzkum a někdejší děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Její absolvent, Jakub Prahl, připomíná: „Pokud IAV, který je ve stejné pozici jako my a není ještě schválen, vyroste, jsme otevřeni i takové spolupráci. Nicméně náš projekt se odlišuje ve dvou aspektech: v našem případě se bude jednat o užší propojení s aplikační a průmyslovou sférou a za druhé zasáhneme zároveň dva regiony, které mají dlouhou výzkumnou tradici. V hodnocení národním průmyslovým panelem jsme se dostali na druhé místo.“ Za pravdu mu dávají zkušenosti „řežských“, ale i zpráva Ohlerovy komise, jež hodnotila projekty OP VaVpI. „Existují vazby na jaderný průmysl, nicméně rozšíření a využití odbornosti střediska pro další průmyslová odvětví by mělo být dále prozkoumáno,“ stojí v textu, který oceňuje kvalifikaci klíčového personálu, leč vidí mezery ve výukovém potenciálu. Přesto se dle Prahla počítá se zapojením doktorandů; vzniknout prý může až 180 pracovních pozic.
Výzkum pro ČEZ, ale i další
Předkladatelem je Centrum výzkumu Řež. Jeho ředitel Jan Mrkos vidí uplatnění v domácí energetice: „Půjde o prodloužení životnosti provozovaných jaderných elektráren (typ VVER) z předpokládaných 25 či 30 až na 60 let, což představuje velký finanční efekt pro provozovatele. Poznatky najdou uplatnění i u zahraničních provozovatelů.“ A průmysl? „U toho domácího již máme písemné přísliby na spolupráci při vývoji jaderných elektráren G-IV,“ uvedl Mrkos. Z dokumentů získaných týdeníkem EURO vyplývá, že projekt má podporu jak společností Škoda JS, Sigma Group, Mostro, ČKD Praha DIZ, ZAT, ZVVZ-Enven Engineering, tak i ČEZ, Slovenských elektráren či United Energy.
A co říkají v Řeži „šeptandě“, že ČEZ chce dosáhnout na veřejně placený výzkumák? ČEZ totiž vlastní v akciové společnosti ÚJV Řež celkem 52,46 procent podílu, přičemž právě ÚJV má stoprocentní účast v „eseróčku“ Centrum výzkumu Řež, ale i v participující Škodě výzkum. „Od počátku říkáme, že jde o projekt nezávislé výzkumné organizace, jež má ve stanovách uvedeno, že všechny produkty vyplývající z výzkumu na pořízené infrastruktuře budou odděleny od privilegovaného přístupu mateřské firmy. To znamená, že se ke všem budeme chovat stejně. ÚJV je sice dcerou ČEZ, ale zakázky probíhají na komerční bázi,“ tvrdí Prahl. A Mrkos, jenž vidí přínos projektu i v renesanci jaderněenergetického oboru, uzavírá: „Oba hlavní typy výzkumného zaměření – prodlužování životnosti i reaktory G-IV – jsou prováděny ve spolupráci s předními výzkumnými institucemi z Francie, Německa, Ruska či USA. A poznatky budou využity v souladu s cíli Evropského výzkumného prostoru. Ve prospěch všech zainteresovaných společností: ČEZ, EDF, Enel i dalších.“
*
BOX (foto reaktor):
Stamiliony. Zatím na papíře**
Předběžná struktura rozpočtu (v mil. Kč):
Technologické experimentální okruhy (Řež a Plzeň)* 750
Strukturální a systémová diagnostika (Řež a Plzeň)* 730
Jaderný palivový cyklus (Řež)* 320
Materiálový výzkum (Plzeň)* 200
Příprava projektu* 150
Start-up grant* 250
CELKEM* 2400
Pramen: týdeník EURO
