Finančníci z Moskvy znovu žádají o licenci v Česku
O udělení bankovní licence v Česku znovu požádala První česko-ruská banka (PČRB), která sídlí v Moskvě. V telefonickém rozhovoru pro týdeník EURO to potvrdil šéf banky Roman Popov. Česká národní banka přitom již jednou příslušné řízení o udělení licence zastavila - loni v listopadu. ČNB své tehdejší rozhodnutí zdůvodnila „nedostatečnými náležitostmi v předložené žádosti“. Guvernér Zdeněk Tůma to vysvětloval mimo jiné v dopise ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi na konci minulého roku.
Roman Popov uvádí, že česko-ruská banka při přípravě nové žádosti spolupracovala s mnoha právníky včetně londýnských. Cílem bylo poskytnout veškeré údaje, které jsou pro českou centrální banku nezbytné. Popov tvrdí, že PČRB vychází vstříc veškerým pravidlům Evropské unie, a dokonce jde nad jejich rámec. „Věřím, že tentokrát bude naše žádost kladně vyřízena,“ dodává šéf banky.
PČRB žádá licenci pro svou stoprocentní dceřinou společnost Banka mezinárodní spolupráce, která byla založena v Česku.
Obchod je prioritou.
Česko-ruská banka se mimo jiné zabývá financováním obchodní výměny mezi oběma zeměmi (EURO 14/2005). Menšinový podíl ve výši necelých čtrnácti procent, který je dědictvím po bývalé IPB, v ní drží Česká konsolidační agentura (ČKA). Zbytek patří ruské firmě Strojtransgaz a spřízněným fyzickým osobám. Strojtransgaz je předním dodavatelem plynárenské infrastruktury, úzce spolupracuje s Gazpromem.
Popov zdůrazňuje, že se PČRB i nadále hodlá zaměřovat na česko-ruský obchod. Vzájemná výměna mezi oběma zeměmi roste, což šéf banky označuje mimo jiné za zásluhu českého velvyslanectví v Moskvě. „I naše banka na tom ale má svůj podíl,“ dodává Popov. Zástupci českých firem potvrzují, že zástupci banky jsou vždy vidět na akcích, které se týkají ekonomických, kulturních i společenských vztahů mezi Ruskem a Českem.
Česko-ruská banka nedávno na svých webových stránkách oznámila, že zahajuje aktivní spolupráci s českou společností Kovosvit při financování vývozu českého zařízení a souvisejících služeb do Ruska. Tuto informaci týdeníku EURO potvrdil také obchodní ředitel Kovosvitu Jan Svoboda. Spolupráce s PČRB je zatím v úplně počáteční fázi, Kovosvit však doufá, že se může dále rozvíjet.
Kovosvit hodlá své zákazníky upozorňovat na možnost, že při nákupu obráběcích strojů z této firmy mohou využívat kupříkladu leasingových úvěrů česko-ruské banky. Svoboda předpokládá, že očekávaný rozvoj ruského bankovního systému do budoucna otevře další možnosti. Spolupráce Kovosvitu s PČRB je zatím postavena na „džentlmenské dohodě“ a nemá právní formu.
Ruské "da".
Týdeník EURO již v minulosti informoval o tom, že českou stranu čeká do budoucna složité rozhodování, jak naloží se svým podílem v bance. ČKA nemůže svůj podíl dlouhodobě držet. Už proto, že sama tato agentura má zaniknout do konce roku 2007. Případně by měl tedy podíl převzít jiný český subjekt. Češi navíc mají k dispozici opci, která jim umožňuje navýšit majetkový podíl v PČRB až na padesát procent. To by si však vyžádalo značnou investici. Ministerstvo financí ve svém materiálu, který nedávno předložilo vládě, uvádí, že by šlo o finanční prostředky ve výši zhruba devadesáti milionů dolarů. Jednou z možností je, že se Češi svého podílu zcela vzdají, toto řešení by však nemuselo být v souladu se snahou české vlády posilovat obchod s Ruskem.
Do doby, než padne konečné rozhodnutí o českém podílu, hodlá Praha jednat o prodloužení zmíněné opce a také dohody, na jejímž základě má paritní zastoupení v orgánech PČRB. Ruská strana není proti. „S prodloužením původní dohody souhlasíme, ba ho přímo podporujeme,“ uvádí Roman Popov, který má sám v bance podíl ve výši 25,5 procenta. Za možné považuje prodloužení i o dva roky.
Kam s ním.
České ministerstvo financí ve zmíněném materiálu uvedlo pět možností, jak je možné naložit s podílem ČKA v První česko-ruské bance:
1. převod podílu na jiný český podnikatelský subjekt, který je pod kontrolou státu,
2. prodej podílu na základě výběrového řízení,
3. prodej podílu dle práva vyplývajícího z dohody uzavřené mezi ČKA, ministerstvem financí a Strojtransgazem,
4. prodej podílu zpět bance dle podmínek stanovených v článku 6.3 stanov PČRB,
5. převod současného podílu na jiný orgán státní správy.
K možnosti převést podíl na jiný český podnikatelský subjekt ovšem ministerstvo uvádí, že v současné době tu žádný takový potenciální zájemce není. V úvahu by snad přicházela Česká exportní banka, které však zákon neumožňuje nabývat majetkové účasti ve finančních institucích. Prodej na základě výběrového řízení by provázela řada komplikací, a na tuzemském trhu by asi nebyl o menšinový podíl v PČRB velký zájem.
Pokud jde o převod podílu na jiný orgán státní správy, nabízelo by se jako nejvhodnější nabyvatel ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V materiálu se v této souvislosti uvádí: „V současné fázi tento názor MPO ani nepotvrdilo, ale ani s konečnou platností nevyvrátilo.“ MPO se nicméně ve své strategii pro ruský trh zmiňuje o PČRB jako o jednom ze subjektů, díky němuž se mají rozšířit možnosti financování českého exportu.
Ruská vláda schválila dohodu
Rusko-české obchodní vztahy by měla výrazně podpořit nová ekonomická dohoda. Týdeník EURO má informace, že ruská vláda ji schválila na konci dubna. Český kabinet tak učinil již dříve. Oproti očekáváním se však do konce dubna nestihl slavnostní podpis dokumentu, jehož plný název zní „Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci“. Jestliže se přitom mluvilo o konci dubna, nešlo o náhodu. V té době totiž vypršela platnost jedné staré, zdánlivě nesouvisející dohody, která však upravovala status ruského obchodního zastoupení v Praze.
Český velvyslanec Jaroslav Bašta nicméně v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že slavnostní podpis už je spíše formální záležitostí. Platnost dohody se dle jednoho z právních výkladů odvíjí od okamžiku, kdy ji schválí obě vlády.
Dohoda má otevřít cestu k větším obchodním a investičním projektům českých firem v Rusku. Po téměř čtyřech letech by se konečně měla sejít mezivládní česko-ruská komise, která se podobnými záležitostmi zabývá.
