Firma z Hradce Králové chce rozhýbat komoditní obchodování
Obchod na komoditních burzách v Česku mírně řečeno vázne. Vyjád–řeno drsněji: tyto burzy nejenže zdaleka neurčují cenu různých komodit, ale často jsou spíše jen příležitostí pro zprostředkování několika obchodů „mimo parket mezi již stejně notoricky známými partnery. To vše se ale má změnit. Jednak vzniká Asociace komoditních burz, jednak se v Praze chystá otevřít svůj parket Obchodní burza Hradec Králové a začít skutečně seriózně a ve velkém obchodovat se zemědělskými plodinami. „Je pravda, že zatím to nestálo za moc. Ale právě proto je čas začít něco pořádně dělat, věří Miroslav Adámek, člen přípravného výboru Asociace a předseda hradecké burzovní komory. Zatím nula od nuly. Přestože jsou u nás komoditní burzy zaregistrovány již dost dlouho, není divu, že o nich dosud nebylo příliš slyšet. „Nechci kolegy nijak kritizovat, jde nám o společnou snahu váhu komoditních burz posílit. Ale myslím, že třeba na parketech burz v Karlových Varech, Kladně nebo v Ostravě to s obchodem s průmyslovým zbožím nebo některými surovinami není valné. Opravdu jde asi jen o dohodnutí několika transakcí, ne o plnohodnotnou burzovní činnost, míní Adámek. Další ve hře je Plodinová burza Brno, zaměřená na agrární komodity, která je možná nejznámější. Ale její vliv na zemědělský byznys je podle praxe také téměř nulový. Donedávna takřka spala i pátá v řadě, hradecká burza. Ta však prý nyní hodlá řádně rozvířit stojaté vody a od 4. dubna v Praze obchodovat podle pravidel, jež mají být již na úrovni srovnatelné se světem. „Samozřejmě zatím ne co do objemu, ale co do kvality a serióznosti služeb, dodává Adámek. Garance trumfem. Trumfem pro nové pojetí komoditní burzy Hradec – Praha má být zejména důraz na garance pro účastníky obchodu. Tyto prvky, ve světě běžné, domácí parkety podle Adámka dosud neměly. „Budujeme takříkajíc burzu úspěšných. Tím chci říci, že na parket pustíme jen firmy prověřené, máme ze zákona právo některým subjektům vstup zakázat. A například u promptních obchodů bude zajišťovat krytí případných rizik naše zúčtovací centrum. To dá prodávajícímu pokyn k expedici zboží až na základě složení peněz k úhradě obchodu ze strany kupujícího. A převod peněz na účet prodávajícího bude zase uskutečněn až poté, co kupující zboží převezme, říká Adámek. Dalším pilířem bude garanční fond. Ten se týká termínovaných obchodů, což je rovněž středem pozornosti nového pojetí burzy. Termínované obchody, za hranicemi zcela obvyklé, byly v Česku zatím popelkou. Fond, do něhož účastníci musí složit nejméně desetinu částky, s níž pak chtějí obchodovat, má krýt možná rizika. Pro klienty by pak měl být podnětem i vznik Asociace burzovních komor, jež by mohla být ustavena už do konce dubna. Jednotlivé komoditní burzy s jejím založením souhlasí. Nepůjde přitom o nějaké slučování obchodních míst, burzy zůstanou samostatné. Ale Asociace chce především společně prosazovat obecná pravidla pro burzovní byznys. Stát nepomůže. Je zjevné, že hradecká burza se chce stát aktivním konkurentem dost mátožné Plodinové burzy v Brně. „Já bych to neviděl jako nějakou ostrou konkurenci. Uvidíme, kdo se více prosadí, říká Karel Zezula, jenž bude coby dohodce působit na obou parketech. „V Brně jsem ještě členem burzovní rady, dodává Zezula, který je přitom podle kuloárních informací člověkem, od něhož Hradečtí očekávají pomoc při přetažení klientů do Prahy. Mezi Brnem a Hradcem je pak ještě jeden dost velký rozdíl. Moravská burza se léta snaží do obchodů zatáhnout stát, dnes konkrétně Státní fond tržní regulace. Ten by podle šéfa brněnské burzovní komory Ladislava Svobody měl jít při svých zakázkách na státní výkup obilí povinně právě přes burzu. Hradecká burza na to naopak nespoléhá. A zřejmě dělá dobře. Tržní fond, potažmo ministerstvo zemědělství, totiž odmítá na burzu jít. „Musíme se postavit na vlastní nohy, dodává Adámek. Sázka na řepku. Hitem posledních let je v zemědělství řepka. Ta má podle odborníků perspektivu v tom, že ji lze využívat i pro průmyslové účely (bionafta). A právě na řepku vsadila hradecká burza. S ní hodlá začít, než se jí podaří vstoupit do trhu i s ostatními plodinami. Tahle sázka může vyjít také proto, že účast na obchodech s řepkou přislíbily firmy, které v této komoditě dominují – Oleaspol a AGF Trading ze skupiny Agrofert. Budoucnost ve hvězdách. Podnikatelé kvitují s uznáním, že se aspoň někdo snaží tuzemské komoditní burzy rozhýbat. Nicméně přesvědčit je, aby se na parket opravdu pustili, bude po letech burzovního přešlapování dost náročné. „Do budoucna to snad význam mít bude. Ale upřímně řečeno, zatím se bez burzy obejdu docela dobře, domnívá se kupříkladu předseda Zemědělského družstva Krásná Hora Jiří Zelenka. Téměř stejně hovoří Jan Miller za soukromé hospodáře: „Já burzy nezatracuji, ale po pravdě jsem ještě necítil potřebu se o ně zajímat. Také šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck se ošívá. „Fond je členem brněnské burzy. Faktem asi je, že její dosavadní činnost moc podnikatelů nepřesvědčila, říká ředitel fondu, jenž zatím obchoduje nesouměřitelně větší množství produkce, než burza. „Musíme to zkusit, věří ovšem v budoucnost komoditního parketu Miroslav Adámek.
