Řidiči jedoucímu ve čtvrtek ráno mezi obcemi Dobrovíz a Jeneč u Prahy se naskytl pohled na desítky aut parkujících na zasněžené krajnici. U plotu ohraničujícího prostor letiště postávalo už mnoho leteckých nadšenců s fotoaparáty. Někteří z nich se alespoň poskakováním snažili trochu zahřát, protože mírný vítr ještě umocňoval pět stupňů pod nulou. Praha očekávala přistání Dreamlineru, nejmodernějšího letadla současnosti. A nový boeing si dal načas, jako správná hvězda.
Letadlo polských aerolinií LOT mělo dosednout na Letišti Václava Havla v 8.35, ale od jakéhosi pána, jemuž na důvěryhodnosti dodávala vysílačka, se dozvídáme, že Dreamliner teprve před chvílí odstartoval a může tedy přiletět až za hodinu a půl… Tato zdrcující informace kupodivu nikoho nepřiměla k odchodu, přítomní planespotteři (těch, kteří vášnivě sledují a fotí letadla – pozn.aut.) jen přidali pár zahřívacích prostocviků. K fotografickému rozcvičení se mnoho objektů nenabízelo, snad jen letadla pomalu pojíždějící ke startu a rozrušený zajíc pobíhající po poli.
Ani fotografické podmínky nebyly ideální, nad zemí se vznášelo kouřmo, viditelnost byla dost omezená. Milovníci letecké poetiky, kteří si ji dokáží vychutnat i s prázdnýma rukama, si však i v tom pošmourném ránu přišli na své, když ve směru přistávacího koridoru pronikali zrakem tak dlouho, dokud nezahlédli světelný špendlík letadla.
Jako když přistává větroň
Přistávalo několik strojů, a zkušené oči už na dálku vždy poznaly, že nejde o letoun, na který se čeká. Pak se ale, pět minut po deváté, v dálce konečně objevily světelné body, jejichž vzájemná poloha prozrazovala velké rozpětí křídel a hlavně – jejich charakteristické ladné prohnutí, na které byli letečtí fandové zvědaví asi nejvíc.
Krátce nato už polští piloti provedli uměřeně nízký (a překvapivě tichý) „flyby“ nad letištěm a elegantní stroj se opět ztratil v mlze. Jeho přistávací světla zahlédlo zkřehlé publikum zase až o čtvrt hodiny později, kdy už letoun nasadil na přistání, které pak připomínalo spíš dosednutí větroně, než dopravního letadla. Trudná vidina devadesátiminutového zpoždění se tedy nenaplnila a i ta zhruba třičtvrtěhodinka byla rázem zapomenuta, neboť ten krátký mrazivý zážitek za to stál.
Uhlíkový elegán
Boeing 787 Dreamliner se od většiny současných letadel liší hlavně tím, tradiční kovové materiály v konstrukci do značné míry nahradila uhlíková vlákna. Dreamliner slibuje také výraznou úsporu paliva a je první letounem střední velikosti, který má daleký dolet, až 15 200 kilometrů. Trup je dlouhý 57 metrů a rozpětí křídel 60 metrů (pro srovnání Airbus 320 má rozpětí 34 metrů).
