AvtoVAZ je stále ještě největším výrobcem automobilů v Rusku. Firma sídlící ve městě Togliatti, která kdysi chrlila miliony žigulíků, má na ruském trhu nyní asi 17procentní podíl. Ve srovnání se slavnou minulostí za sovětských časů lze mluvit o úpadku. AvtoVAZ by navíc bez státních dotací posledních 15 let hospodařil se ztrátou. Na začátku roku proto majoritní vlastníci Renault a Nissan najali švédského krizového manažera s pověstí čističe, aby dal prodělávající podnik do pořádku.
Mužem, který má v rukou budoucnost firmy s 48letou histose rií, je Bo Inge Andersson. Stal se prvním cizincem, který kdy usedl ve vedení firmy, z menší části vlastněné státem. Švéd s vojenským vzděláním, který více než 15 let pracoval pro General Motors, má s podobnými úkoly zkušenosti. Takovou situaci už zažil před pěti lety, když nastoupil do společnosti GAZ, jiné ruské ztrátové automobilky.
Když Andersson nastoupil do automobilky GAZ vlastněné oligarchou Olegem Děripaskou, měla firma roční ztrátu miliardu dolarů. Andersson činil brutální zákroky: propustil 50 tisíc lidí, zrušil výrobu prodělečného modelu Volha a přivedl do továren v Nižním Novgorodě výrobu automobilů značek, jako jsou GM nebo Volkswagen. Rok po jeho nástupu byl GAZ v zisku.
Podobnou očistu zahájil Andersson i po nástupu v továrně AvtoVAZ na Volze. Když v lednu začínal, v obří továrně pracovalo 67 tisíc lidí, nyní je jich 52 tisíc. Andersson propouštěl hlavně manažery – snížil počet manažerských vrstev z 18 na pět. „Byla tady taková kultura, že já jsem v pohodě, ty jsi v pohodě, já se nestarám o tebe, ty nestaráš o mě. Těmto lidem raději zaplatíme, aby odešli,“ řekl deníku E15 devětapadesátiletý Andersson.
Vloni ruská automobilka prodělala 19,6 miliard rublů, tedy asi deset miliard korun. Plánem švédského manažera je dostat ještě letos firmu do černých čísel a příští rok vykázat zisk čtyři procenta, v roce 2016 pak šest procent obratu. Kromě propouštění sází nový ředitel na novinky: letos představil modely X-ray a Vesta, sériově se začnou vyrábět příští rok na podzim. Nové modely mají ruské značce vrátit prestiž v očích místních lidí, kteří ji od rozpadu SSSR považují za cosi podřadného. V Moskvě a Petrohradu, kde se prodá polovina všech ruských aut, má Lada tržní podíl jen kolem pěti procent.
První cizinec
S firemní kulturou „já v pohodě, ty v pohodě“, Andersson skoncoval. Jen letos propustil 15 tisíc lidí
Dvojkou ve firmě je Čech
Bo Andersson si na resuscitaci závodu AvtoVAZ povolal také manažery z Česka. Druhým mužem ve společnosti je nyní Petr Linhart, který dříve působil v Rusku ve službách Škoda Auto. Oba muži se potkali v závodech GAZ v Nižním Novgorodu, kde Linhart zprostředkovával výrobu modelů Volkswagen.
„Je to možná poslední šance, jak být při transformaci obrovské továrny. Podle mě se tu trochu opakuje situace z roku 1991, kdy docházelo k transformaci mladoboleslavské Škodovky, jen ve větším měřítku,“ řekl deníku E15. Ruský automobilový trh je nyní v krizi, všem automobilkám padají prodeje a těm levnějším především. Linhart ale věří, že Lada uspěje. „Jednoznačným příkladem je úspěch Dacie v Evropě. Totéž může dokázat i Lada,“ myslí si český manažer. Vedle Linharta do firmy AvtoVAZ přišli další tři Češi.
Lada to ale v konkurenci ostatních nebude mít jednoduché. Zatímco ještě v roce 2012 jí patřily tři nejprodávanější modely v Rusku, vloni už měla v první trojce jen jeden – model Granta. Druhé dvě pozice obsadily korejské automobilky Kia a Hyundai.
