Ostrovní domy nezávislé na dodávkách energie z centrálních systémů a inženýrských sítích se začínají zabydlovat i v Česku. Jejich průkopníci mají jedno společné, chtějí být soběstační, nejlépe úplně ve všem.
Do hájenky nedaleko Českého Krumlova jedeme po hrbolaté lesní cestě, auto si snaží poradit se zbytky jarního sněhu. „Cestu neudržuji, když v zimě zapadnu, nechám ho tu stát a po pár dnech přijdu a vyjedu. Letos se to stalo jen jednou,“ usmívá se Jan Maryška.
Z lesa brzy vyjíždíme a otevře se výhled na nedávno postavené dřevěné stáje. Před nimi se pase v ohrádce koza. „Pojďte, nejdříve pozdravíme Lízu,“ říká Maryška a rovnou vypráví. „K energetické soběstačnosti bychom rádi přidali i potravinovou. Ale vše musíme dělat s rozmyslem a postupně.“ Každý rok si jeho rodina stanoví další úkol, letos to bude obdělání pole. Vystudovaný fyzioterapeut k tomu sestrojil multifunkční traktor na elektrický pohon, který seje, obrací seno a umí zvednout těžká břemena.
Maryška spolu s ženou a čtyřmi dětmi žije v energeticky nezávislém domě už 13 let, začínali o svíčkách, petrolejových lampách a kamnech. „Pokud systém nepracuje pro člověka, ale člověk pro něj, je potřeba ho opustit,“ myslí si Maryška a proto bývalý vysokoškolský učitel s rodinou odjel z bytu v Rakousku do českého lesa. Rodina se od světa neodřízla úplně, děti chodí do školy a Maryškovi v lese provozují fyzioterapeutickou praxi a pořádají semináře. Vydělané peníze jdou, jak jinak, do vylepšování nezávislosti na sítích.
Kamenná hájenka stojí uprostřed pozvolného kopce, jde ale spíš o pořádnou usedlost. Solární panely jsou nepřehlédnutelné, pokrývají většinu střechy venkovní kuchyně - výkon 5,5 kilowattů. „Devět měsíců z roku je to náš hlavní zdroj energie,“ podotýká Maryška. Zbylé tři měsíce dodává energii a teplo do domu kotel na dřevní štěpku a klasická kamna. Celý systém je propojený a jeho části se dají nezávisle zapínat či vypínat podle potřeby.
Nejjednodušší s nejmodernějším
Z kamen, která stojí v blízkosti pece, vedou do zdi moderní měděné trubky s měřiči. Propojují nejjednodušší možné zařízení spolu se supermoderním technickým kouskem, kotlem na štěpku. „Podobných je v Evropě jen třicet,“ říká Maryška. „Proto je také kotel tak drahý. Kdyby se vyráběl v sériové výrobě, jeho cena by se pohybovala úplně jinde.“
V chodbě vedle kotelny je podél zdi zabudován systém baterií, do kterých se ukládá nespotřebovaná energie. „Vydrží nám až tři dny,“ říká Maryška. Všechny inženýrské sítě, tedy elektřina, plyn, voda i kanalizace končí 14 kilometrů daleko za domem. Místo kanalizace si vystačí hájenka s tříkomorovým septikem, který je zakončený kořenovou čističkou.
Vodu Maryškovým zprostředkovává podzemní pramen, voda z něj teče prý v kojenecké kvalitě. Odborník ji rodině doporučil stáčet do lahví a prodávat, to jde ale proti filozofii Maryškových. „Když se voda zastaví, je mrtvá. Máme takové pravidlo, co teče, pijeme, ale když se voda dostane do rybníčku, tak už ne,“ říká a ukazuje na rybník pod domem, který kromě dekorace slouží rodině jako koupaliště. Hned vedle rybníčku je u zdi domu postavená stará vana. „To je naše venkovní koupelna, je krása ležet ve vaně a koukat, jak vychází měsíc,“ sugestivně vypráví Maryška.
Pořídit si moderní energeticky nezávislý systém v domě něco stojí. Maryškovi za něj zaplatili dva miliony korun. Návratnost se počítá na desetiletí. Pořizují si ho tedy spíše „srdcaři“. Alespoň u Maryškových o velký byznys nejde.
Jiná cesta, stejný směr
Ve vesnici Bláto v blízkosti Uhlířských Janovic staví Pavel Šich s přáteli a společníky z firmy VE Group nezávislou farmu. Před rokem koupili dohromady bývalý objekt JZD s hospodářskými budovami a polnostmi. Na farmě jedou stavební práce naplno. Postarší náklaďáky vozí suť, dva muži otloukají kameny, další s malým bagrem připravuje výběh pro kozy. Klasická bytovka, kde kdysi sídlilo ředitelství podniku, už má nová okna, ale uvnitř jsou ještě holé stěny, chybí povrch podlah a u záchodů dveře. Dokončení celého projektu plánuje Pavel Šich za čtyři roky, záleží to také na financích. Dosavadní náklady dosáhly 40 milionů korun, předpokládané celkové náklady 150 milionů korun.
Farma je již v současné době zcela energeticky nezávislá, nyní se soustředí majitelé na potravinovou soběstačnost. „Chceme se vrátit do energeticky uzavřeného kruhu, měl by to být ukázkový příklad pro Českou republiku, chceme motivovat ostatní farmáře a zákonodárce, aby se zaměřili na podporu českého venkova s kvalitními českými produkty,“ uvedl Pavel Šich.
Kus za hospodářskými budovami tepe energetické srdce farmy, bioplynová stanice, která zásobuje farmu – výkon 250 kilowattů tepla a 265 kilowattů elektrické energie. Majitelé chtějí rozšířit výkon na 320 kilowattů elektrické energie. Pak vydělá bioplynka měsíčně téměř jeden milion korun a desetitisíce se počítají na úsporách v teple. Spolu s výstavbou nových provozů na farmě „poteče“ ale do veřejné sítě energie mnohem méně.
Uprostřed rozestavěné farmy se pase v blízkosti tabule solárních panelů stádo ovcí, zatím jich je 23, ale farma má v plánu až 80 kousků, ovce přes léto spásají trávu na firemní fotovoltaické elektrárně v nedalekém Žíšově. Prázdné rekonstruované hospodářské budovy prozatím využívá jen osel a kozy. S postupem výstavby je má také zaplnit 120 krav, 300 slepic, stejný počet kachen a koně, kteří jsou v současnosti ustájeni na jiné farmě. Vedle dřevěných ohrad a budov s klenutými cihlovými oblouky stojí solární lampy, které osvětlují areál.
Klasický český dvůr
Vedle betonového fermentoru na biomasu se vypíná dřevěná věž, ve které kondenzuje plyn. „Postupně bychom to tu rádi oblékli do dřeva a kamene,“ podotkl Šich, který je vystudovaný akademický malíř, restaurátor a štukatér. Na areálu je to znát. Farmu bere jako koníček a srdeční záležitost. Peníze na rozsáhlou investici plynou z úspor společníků a dvacetileté historie jejich podnikání. „Zatím se nám na farmě podařilo obejít bez dotací, ale přemýšlíme, že bychom koncem roku přeci jen požádali o příspěvek z Evropských fondů,“ sdělil Pavel Šich. Dotace podle něj ale deformují trh a musí se investovat s rozvahou, a v tom se shodují i s Janem Maryškou.
Šich chce má v plánu na farmě postavit v jedné z budov peletovou linku, která bude využívat energie z bioplynky. „Támhle bude stát farmářský obchod, kde si budou moci návštěvníci koupit místní produkty,“ ukazuje Šich. „Máme tu také v plánu vyrábět sýry, zmrzlinu, ovoce i zeleninu a jestli mi síly vydrží, tak bych tu rád postavil i pivovar,“ líčí Šich svůj farmářský sen. Půjde prý o klasický český dvůr.
Čtěte také:
Energetiky spasí nové technologie
Podíl obnovitelných zdrojů v Česku je stále pod průměrem EU
Za podporu obnovitelných zdrojů Česku pokuta nehrozí
