důchody
Dítě se ještě nenarodilo, a už se k němu nikdo nehlásí. Tak by se dala popsat situace okolo penzijní reformy. Poslední facku dostal záměr minulý týden, když jedna z významných finančních institucí oznámila, že se rozhodla do reformy nezapojit. Co víc, jde o ING Penzijní fond, který vede Jiří Rusnok. Jednoznačné odmítnutí od člověka, který na penzijní reformě pracoval v Bezděkově komisi, v NERV a je zároveň prezidentem Asociace penzijních fondů, je pro takzvanou reformu ranou do slabin.
Rusnok za penzijní fond ING už minulý čtvrtek sdělil, že se nebude účastnit takzvaného druhého pilíře. „Pokud bychom se do něj zapojili, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING. A takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit,“ uvedl v prohlášení Rusnok.
Podobu reformy už v době jejího vzniku kritizovala řada ekonomů, jež se na návrzích podílela, včetně dalších členů odborných komisí. Zpochybňováno bylo především nastavení některých parametrů, které omezují možnosti penzijních společností. „Když se podíváte na to, co vydal NERV a předtím Bezděkova komise, výrazně se to liší od toho, jak vypadají dnes napsané zákony. Současná podoba je hodně vzdálená původním návrhům,“ říká Rusnok. Do ještě horšího postavení se dostala reforma rozhodnutím, že druhý pilíř má být oproti původnímu návrhu nepovinný.
Tím se jeho existence jeví v podstatě zbytečná.
Krok ING však zřejmě s nastavením reformy až tak nesouvisí. Rusnok týdeníku Euro sdělil, že mnohem větší problém je pro něj nejistota okolo budoucnosti reformy. „Ten projekt je výrazně poškozen absolutní politickou nepodporou, a jeho potenciál je tím pádem pro nás jako pro investora minimální. Pravděpodobně bychom na něm prodělali spousty peněz. Na rozdíl od politiků jsem za peníze, které spravuji, právně odpovědný. Až se budou sčítat výsledky, obrátí se na mě klienti a akcionáři a budou se ptát: Jak jste nám to radil, pane Rusnoku?“ sdělil šéf penzijního fondu ING.
Palba do reformy tak pokračuje poté, co na druhém pilíři již v létě odmítla participovat AXA. Ostatní společnosti zatím na svém zapojení trvají. „Ustoupení ING je dle mého názoru zveličováno, jako by šlo o nějaký zásadní problém, jako by to byl nějaký významný signál. Tak to samozřejmě není. Jedná se o jejich interní rozhodnutí, které třeba souvisí s tím, že tato firma je v Česku velmi malá,“ říká Tomáš Matoušek, generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny. Také on ale dodává, že politická situace je komplikovaná a šarvátky odvádějí pozornost od samotné reformy.
O to více to platí po prezidentském vetu, které Václav Klaus zákonu uštědřil v září.
Koaliční poslanci se ho sice chystají přehlasovat, ale na současné nepřehledné politické mapě lze těžko odhadovat výsledky. Samotné vystoupení ING navíc podnítilo další kolo vzájemného osočování. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka veřejně vyzval ostatní penzijní společnosti, aby se zachovaly stejně. „Jsme připraveni v případě úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny takzvaný druhý pilíř zrušit,“ prohlásil v pátek.
