Průměrnou firmu bude přečíslování stát několik desítek tisíc korun
Necelé dva týdny zbývají do největší numerické rošády v dějinách českého telekomunikačního trhu. V noci z 21 na 22. září mají být hromadně přečíslovány všechny účastnické stanice. Technickou náročnost akce lze přirovnat k počítačovému problému „Y2K“ (přechod na letopočet 2000), ovšem s tím rozdílem, že rizika jsou tentokrát předvídatelná. „Nemyslíme si, že by mohlo dojít k nějakému kolapsu. Nelze ovšem vyloučit, že v určitém regionu nebude něco fungovat či vyvstanou problémy s nějakou službou. Stejně tak je ale možné, že se nestane vůbec nic,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma a zaklepává to na dřevěnou desku stolu.
Pohotovost pro 148 týmů.
O přečíslování rozhodl Český telekomunikační úřad, který tak reagoval na doporučení Mezinárodní telekomunikační unie. Jde o jednu z podmínek pro vytvoření plně liberalizovaného prostředí, neboť zpřístupní numerické řady i konkurenčním operátorům. Český číslovací plán bude harmonizován s evropskými pravidly. Úkony spojené s číselnými úpravami souvisí především se softwarem na ústřednách. Telecom jich má 148 a ve všech budou v určené noci pracovní týmy paralelně provádět stejnou činnost. Bude to velmi podobné jako u počítačů, kdy je třeba po nahrání nového softwaru provést restartování. Po restartu ústředen přijde fáze testování. Vše by mělo trvat nejdéle tři hodiny - od půlnoci do třetí hodiny raní. V době, kdy bude síť Telecomu hluchá, zůstanou funkční linky tísňového volání. Budou fungovat ve spolupráci s mobilním Eurotelem (sítě mobilních operátorů zůstanou v provozu).
Internet nezůstane stranou.
Přečíslování se kromě Telecomu, který musí dát nová čísla 3,7 milionu telefonních stanic, samozřejmě týká i všech ostatních operátorů. Ti ovšem buď nemají takový počet klientů (fixní), nebo u nich půjde spíše jen o kosmetickou úpravu (mobilní). „U nás kvůli tomu vznikl realizační tým, který již několik měsíců implementuje a připravuje všechny nezbytné změny,“ říká mluvčí společnosti Český Mobil Igor Přerovský. Firemní náklady spojené s přečíslováním zástupce nejmladšího mobilního operátora odhaduje na několik desítek milionů korun. U mobilních čísel k podstatnějším změnám nedojde, pouze se oproti nynější praxi už nebude vytáčet úvodní nula (postačí převést si v předstihu všechna čísla v paměti do mezinárodního formátu). Generální ředitel Contactelu Michal Čupa říká, že technický úsek a oddělení péče o zákazníky budou pro přelomové zářijové dny posíleny, aby telekomunikační firma byla schopna všem uživatelům poskytnout pomoc. „Podotýkám, že změna postihne 250 tisíc zákazníků Contactelu, jelikož se týká i přístupu na internet,“ poznamenává Čupa.
Povodně riziko zvyšují.
Přípravu na přečíslování do jisté míry zkomplikovaly povodně, které vyřadily z provozu řadu ústředen, přerušily vazby na koncové uživatele a odvedly týmy odborníků na „oživovací“ práce. „Samozřejmě že povodně nám přinesly zvýšené riziko. Avšak vyhodnotili jsme je jako únosné. Měnit na poslední chvíli termín - i kdyby s tím regulátor souhlasil – by přineslo jen velký zmatek. Jsme profesionálové a věříme, že to dokážeme zvládnout,“ prohlašuje Přemysl Klíma. Všechny telefonní stanice, pevné i mobilní, budou mít devítimístné číslo. U fixních v něm bude již napevno zakomponována i předvolba (národní směrové číslo) pro příslušný telefonní obvod. Účastníka bude třeba vytáčet vždy s touto „předvolbou“, tedy i při místním volání, ovšem již bez počáteční nuly. Přečíslování pevné sítě nezasáhne každého uživatele služeb stejně. Někteří přijdou jenom o nulu, jiným se změní i úvodní třímístný kód obvodu (třeba Plzeňanům), některým navíc i účastnické číslo. Své nové číslo a další údaje může každý klient Telecomu zjistit na internetové adrese http://www.telecom.cz/precislovani.
Levněji na větším území.
Velkou změnou je snížení dosavadního počtu telefonních obvodů ze 159 na čtrnáct, které až na výjimky budou kopírovat územně správní členění republiky (viz EURO 22, 24/2002). V rámci nových (větších) obvodů se bude telefonovat za ceny místních hovorů, tedy levněji v rámci celého kraje. Technické riziko spočívá v tom, že je nezbytně nutné zajistit, aby zákazníkům začaly být dálkové hovory od první vteřiny správně účtovány. Český Telecom odhaduje, že po přečíslování mu klesne objem meziměstského volání asi o třetinu a průměrná útrata klientů za ně asi o pětinu. Soudí, že ztráty budou částečně nahrazeny větším objemem provozu. „V plné míře to ale určitě kompenzováno nebude,“ míní Přemysl Klíma.
Svévolné převzetí čísla.
Telecom stále neví, jak to bude s jeho službou Xcall, umožňující levnější volání do zahraničí prostřednictvím datové sítě na bázi internetové technologie „voice over IP“. Přístupový kód k této službě je 052, ovšem číslo s nulou už nebude moci firma používat. „Žádáme po Českém telekomunikačním úřadu číslo 952, které bylo kdysi někomu přiděleno, ale už není využíváno. ČTÚ chce teď - pár dnů před přečíslováním – předložit celou záležitost k několikaměsíční veřejné diskusi,“ uvádí Přemysl Klíma. Telecomu prý tedy zřejmě nezbude nic jiného než číslo začít využívat svévolně a věřit, že případná pokuta nebude příliš vysoká. Předseda ČTÚ David Stádník proti uvažované partyzánské operaci důrazně protestuje. „Nemohou si z toho přece dělat holubník. Místo čísla 052, jehož platnost jim vypršela už zjara, jsme jim nabízeli jiné, ale oni je odmítli. Věděli dva roky dopředu, co se chystá, ale probudili se až teď,“ nechce Stádník firmě vyjít vstříc. S číslem 952 je prý počítáno jako s rezervou pro účastnická čísla.
No problem.
Týdeník EURO zkoumal, nakolik je na přečíslování připraven firemní sektor. Z odpovědí zhruba dvou desítek manažerů lze učinit závěr, že korporace se přečíslování nijak zvlášť neobávají. Přípravy jsou úměrné velikosti firmy. Například ředitel divize podpory řízení Raiffeisenbank Tomáš Krones uvádí, že přečíslováním se v bance už asi půl roku zabývá pracovní tým složený z odborníků na technické zabezpečení a na komunikaci. „Nevidíme v tom problém. Obchodní partneři budou včas informováni obvyklou cestou - elektronicky, poštou, telefonicky či osobně,“ říká Daniel Brzkovský, místopředseda představenstva společnosti SI Asset Management, obchodující s cennými papíry. „Naše vizitky jsme stejně předělávali, hlavičkové papíry máme od pradávna bez telefonních čísel, v propagačních materiálech měníme čísla, jen když se tisknou nové. Všechny obchodní partnery informujeme v našem bulletinu,“ uvádí Jaroslav Řasa, prezident společnosti Aktis, vyrábějící informační systémy. Bude prý ale třeba přečíslovat databázi zákazníků, k čemuž si Aktis jako softwarová firma vymyslela své vlastní automatické „udělátko“. Generální ředitel plzeňské lihovarnické společnosti Stock Martin Petrášek sdělil, že společnost před časem změnila pevného telefonního operátora (nyní má Aliatel). „Při této změně jsme získali čísla, která se po 21. září měnit nebudou, pouze bude nová předvolba pro Plzeň. Firemní papíry, vizitky a ostatní dokumenty budeme měnit tak, aby to nebylo spojeno s velkými náklady.“
Konkurence.
Řada telekomunikačních společností využila přečíslování k tomu, aby uživatelům předložila konkurenční nabídku. „O změně mobilního operátora uvažujeme. V současnosti využíváme služeb T-Mobile, ovšem s ohledem na značnou a dlouhodobou nespokojenost a malou nadějí na zlepšení asi přejdeme ke konkurenci,“ přemítá Martin Ruščák, ředitel české pobočky certifikační společnosti Det Norske Veritas.
Naproti tomu pražská kancelář Deloitte & Touche nevidí důvod, proč operátora měnit, když „kvalita a dostupnost služeb T-Mobile se neustále zlepšuje“. Výkonná ředitelka a partnerka daňového oddělení Dana Trezziová říká, že Deloitte & Touche nechce měnit ani pevného operátora, Český Telecom. V době, kdy prochází privatizací, by to považovali za předčasné. Ředitel Venture Investors Michal Rostock informoval, že firma už tři roky má jako primární kontakt mobilní telefony, jako sekundární pak elektronickou poštu. „Fax nám přichází zhruba jednou za měsíc a zvenčí nám někdo telefonuje na pevnou linku tak jednou za týden. Už delší dobu se snažíme bojkotovat Český Telecom v naději, že se přestane chovat jako dominantní a arogantní monopolní provider,“ poznamenává Rostock.
Ředitel Parkhotelu Brno Svatopluk Kapounek odhaduje celkové náklady spojené s přečíslováním na 50 tisíc korun. Petr Bureš, ředitel společnosti Veskom (vytápění chlazení, výroba stlačeného vzduchu), na 20 tisíc korun. Ředitel institutu pro výzkum trhu GfK Praha Michal Ševera externí náklady odhaduje na 60 tisíc korun a interní na 20 tisíc korun. „Vizitky s novými čísly už máme v tiskárně. Předěláváme i hlavičkové papíry, upravujeme centrální databázi klientů, která má osm tisíc kontaktů a řádově 40 tisíc telefonních čísel,“ popisuje přípravy Ševera.
