(reakce na článek v Profitu č. 46/2008)
Článek nazvaný Truchlivé hradecké pohostinství obsahoval zavádějící názory Milana Ballíka na královéhradecké restaurace Duran a U Radnice, které provozuje společnost Polo Catering. V předmětném článku je zasahováno do dobré pověsti společnosti Polo Catering, spol. s r.o.
Není pravdou, že by v restauraci Duran byl „tristní zpola sektorový interiér jako vystřižený z dob třeskuté normalizace“. Restaurant byl postaven v roce 1993 architekty Kodýtkem a Novotným, kteří na přání pana Durana z důvodu inspirace a představy o realizaci stavby mnohokrát navštívili rakouské restaurace podobného charakteru a v těch se inspirovali. Třeskutá normalizace navíc skončila v roce 1989. Nesouhlasíme s tím, že by zde byla průměrná a ničím nezajímavá nabídka. Restaurant Duran si zakládá na své rozsáhlé nabídce a vynikající kvalitě jídel a nápojů, což dokazuje i stále stoupající návštěvnost a časté návštěvy známých osobností veřejného života, včetně prezidenta republiky.
Pravdivé není ani tvrzení, že se personál nepřetrhne, nebo je unuděný, neboť personál je velmi pečlivě vybírán a chování a rychlost obsluhy si naopak hosté velmi pochvalují. Rozhodně není pravdou, že by bylo servírováno teplé pivo, je to ničím nepodložené a urážlivé tvrzení; restaurace Duran má pivo kvalitní a chlazené, navíc pod stálou kontrolou distributora, čepované z certifikovaných výčepů. Pokud se týče kritiky japonských dnů, kdy pan Ballík předem označuje za špatné něco, co ani neměl, nepřísluší mu to vůbec komentovat. Navíc, pan Ballík zřejmě ani neví, že nevaří pouze jeden kuchař, ale v kuchyni jich pracuje více.
Nesouhlasíme ani s názorem, že do restaurace Duran zajdou pouze lidé z nedalekého sídliště a dále ti, kdo čekají návrat jakýchsi „starých časů “. To dokládá i skladba hostů, kteří Duran navštěvují, a jsou nejen z celého Hradce Králové a Královéhradeckého kraje, ale doslova z celé republiky a celého světa.
Pokud se týče restaurace U Radnice, která zde byla panem Ballíkem také svérázným subjektivním „hodnocením“ popsána, není pravdou, že by svítidla budila zdání ponuré svatyně a stěny byly holé a syrové. Naopak hosté restaurace U Radnice si pochvalují klidnou a diskrétní atmosféru v nezaměnitelném a stylovém prostředí, které se svou netuctovostí nemusí ovšem líbit každému. Nesprávné je tvrzení, že s jídly není pohledově nijak pracováno a chuťový zážitek je jen o něco výše, neboť kuchaři si dávají vždy záležet na tom, aby jídlo byl nejenom chuťový požitek, ale i požitek, lahodící oku.
Urážení číšníka ve smyslu, že je snaživý, ale zároveň není pln optimismu, je ubohé a navíc si protiřečí. Opět to potvrzují hosté, kteří jsou s restaurací velmi spokojeni a rádi se sem vracejí. Pokud se týče nabídky rozlévaných vín, kdy pan Ballík kritizuje skutečnost, že v denní nabídce byla tři rozlévaná vína, nezbývá k tomu než dodat, že na výběr je obrovské množství lahvových vín domácí i zahraniční produkce, kterou se skutečně může pochlubit jen málo konkurentů.
