Restaurace Jam and Co.: Kvalita podle toho, jak se personál vyspí

V dubnu loňského roku otevřela přímo v srdci vršovického hipsterlandu na adrese Krymská 1 restaurace Jam and Co., jejímž spolumajitelem je známý DJ Mike Trafik.

Základními kameny restaurace jsou asijsko-evropská fusion kuchyně, relativně malé porce určené ke sdílení s ostatními spolustolovníky a poměrně mírné ceny. Nejzábavnější z toho, co jsem ochutnala, byl paradoxně drink. A to variace na gin s tonikem s názvem Opihr Jam, byť bází nápoje je kořeněný gin, který se jmenuje Opihr. Drink se podává místo skleničky v papírové krabičce, do které se běžně dává take away asijské jídlo, a kromě exotického ginu s poměrně výraznou chutí pepře obsahuje také lístky bazalky, čerstvé chilli papričky, pár kuliček růžového pepře navrch a plátky neloupaného zázvoru. Přiznávám, že další už bych si nechala připravit standardně do skla, ale napoprvé mě bavila chuť i způsob podávání.

Kéž bych to samé mohla říct i o většině jídel. Menu je rozdělené do tří částí na tapas, hlavní jídla a dezerty. Některá jídla z tapas sekce nejsou malá, takže na rozdělení příliš nehleďte. Z tapas sekce mě napoprvé zaujal chobotnicový guláš, podávaný ve skleničce s opečenými plátky burgerové briošky, kupičkou červené cibule a koriandrem. Příjemná lehce pikantní chuť a dobrá konzistence masa pozitivně překvapily. Napodruhé už byl ovšem guláš nesnesitelně pálivý a chobotnice tam bylo pomálu. Přitom konzistentní chuť jídel by měla být naprostou samozřejmostí.

Fajn byly křupavé krevety v tempuře podávané s mangovoananasovým chutney a majonézou, ale k dokonalosti chyběla výraznější chuť chutney. Zábavné byly i tacos s krevetami a spoustou koriandru, ale ty se pro změnu rozpadaly v rukou. Batátové hranolky, opět s místní majonézou, určitě leckoho překvapí zajímavou chutí, ale kéž by také křupaly. Zkrátka nápady jsou opravdu dobré, ale provedení to zatím kazí. Věřím, že se to dá snadno vylepšit.

Ukázka pokrmu v Jam and Co. (Foto: Martin Pinkas)

Stejný problém se opakuje i u hlavních jídel. Čerstvé závitky s marinovaným lososem gravlax, mangem, mrkví, okurkou, salátem a rýžovými nudlemi vypadaly skutečně krásně, ale chutnaly mdle, což je při této kombinaci surovin opravdu s podivem. Zauzená kachní prsa s batátovým pyré a švestkovou omáčkou, která podle fotky na instagramovém profilu podniku vysloveně lákala k ochutnání, jsem dostala nikoli krásně růžová jako na fotce, ale úplně šedivá a mírně vysušená. Zauzenou chuť jsem sice po delším hledání našla, ale ani tady se nadšení rozhodně nekonalo.

Ze slaných jídel byly nakonec nejpodařenější burgery, a to jak s trhaným vepřovým, hlívou ústřičnou a karamelizovanou cibulí, tak s kachním masem, modrým sýrem a hruškou. Svědčí jim opravdu dobrá burgerová houska, která se nebojí sladké chuti a nejspíš ani másla. Jen kdyby ta hruška v kachním burgeru byla měkká.

Z jídelního lístku vyhrály na celé čáře dezerty, zejména sticky toffee pudding, od kterého nás obsluha napoprvé paradoxně odradila. Ano, měla pravdu, že je poněkud velký a těžký, ale to právě k tomuto dezertu patří a jeho provedení bylo skvělé. Ještě že jsme si ho při další návštěvě dali. Zkusili jsme i lepivou rýži podávanou trochu neprakticky ve skleničce s mangem a zmrzlinou a kávovou panna cottu s krémem z mascarpone a malinami. Obojí nepřeslazené a velmi dobré.

Pochvalu zaslouží i mladá sympatická obsluha, která byla mimořádně ochotná a trpělivě vysvětlovala jednotlivé položky z lístku. Jenže co naplat, když restaurace je hlavně o chuti a od fusion kuchyně lze oprávněně zajímavé explozivní chutě očekávat dvojnásob. Ale i tak, hledáte-li podnik, kam si vyrazit před dlouhým večerem, kde ochutnáte více jídel, která budou neotřelá a zároveň vás nezruinují, může být Jam and Co. dobrou volbou. Někdy lepší, jindy horší. Podle toho, jak se tým kuchyně zrovna vyspí.

Podívejte se na další recenze týdeníku Euro:

Café Líbeznice: Zahradník kuchařem

Cicala Trattoria: stará dobrá Itálie

Nostress: žádný stres, jen dobré jídlo

---