Restituce značí uvedení věcí do původního stavu. Používá se ve spojitosti s navrácením odebraného majetku

Co je restituce?

Jako obecný význam slova restituce bývá uváděno navrácení do původního stavu. V oblasti práva se restituce používá jako restitutio in integrum. Tato restituce slouží k napravení škod a zamezení pokračování nechtěného negativního právního stavu.

V majetkoprávních vztazích restitucí rozumíme navrácení neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli (nebo jeho dědicům), tedy navrácení do původní právního vztahu. Člověk, kterému je navrácen neoprávněně zabavený majetek, se nazývá restituent.

Slovo restituce se ovšem může vyskytovat i ve zcela jiných oblastech:

• fotografování – úprava perspektivního zkreslení,
• fyzika – součinitel restituce vyjadřující míru pružnosti rázu.

Restituce majetku

V tuzemsku se vůbec nejčastěji setkáváme s restitucemi majetku. Jedná se o majetky, které byly lidem odebrány po druhé světové válce do vlastnictví státu. Až po sametové revoluci v roce 1989 se tento majetek (movitý i nemovitý) začal vracet původním vlastníkům či jejich potomkům, šlechtickým rodům, církvím a dalším subjektům či institucím.

Restituce se týkají například zemědělské půdy a dobytka, výrobních areálů, továren, budov komerčního a rezidenčního charakteru, zámků a cenných uměleckých děl.

Ačkoliv uplynulo od pádu komunismu více než 30 let, zbývá ještě poměrně dost konfiskovaných nebo znárodněných majetků, které se zatím nedostaly k původním vlastníkům. Většina restituentů měla své restituční nároky uplatnit do 31. ledna 1993. Ti šťastnější získali svůj majetek zpět poměrně rychle. Mnoho případů se ovšem řešilo řadu let u soudu (a některé bohužel nejsou vyřešeny dodnes).

Typy restitucí majetku

Navrácení zabaveného majetku může probíhat dvěma způsoby:

• naturální restituce – navrácení majetku původnímu majiteli,
• reparace (refundace) – jiná forma odškodnění, nejčastěji jako finanční částka.

K reparaci (refundaci) se přistupuje jako k náhradnímu plnění, pokud není možné restituentovi vrátit původní věc.

Jak to bylo s restitučním zákonem?

O podmínkách návratu konfiskovaného a znárodněného majetku pojednávají zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a zákon č. 229/1991 Sb., o půdě. Tyto zákony měly restituentům umožnit co nejméně komplikované navrácení zabaveného majetku.

Kapitola restitucí přesto není u desítek tisíc restituentů stále uzavřena a není jasné, jak dlouho se budou moct o své nároky hlásit. Doporučuje se tak učinit co nejrychleji, dokud to restituční zákon umožňuje. Jisté totiž je, že někdy v budoucnu nastane restituční tečka.

Církevní restituce

Mnoho majetku bylo mezi lety 1948 – 1989 zabaveno i církvi, konkrétně kláštery, kostely, kaple, lesy či orná půda. V roce 2012 byl schválen zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Přibližně polovina majetku byla navrácena ve formě pozemků a nemovitostí. Za zbývající majetek církev dostává finanční náhrady.

Podléhají restituce zdanění?

Příjmy z majetkových křivd patří mezi takzvané osvobozené příjmy, tudíž nepodléhají dani z příjmů. Nebylo tomu tak ale vždy – zdanění církevních restitucí bylo zrušeno až v roce 2019, kdy musel zasáhnout Ústavní soud.