Odpověď ke sporu o žižkovskou parcelu může přijít daňové poplatníky draho.
Bydlení je jen začátek. Takto propaguje společnost Metrostav Development nový bytový komplex alfarezidence, jehož první část dokončuje na pražském Žižkově. Upoutávku by bylo vhodné doplnit o dvě slova: Bydlení je jen začátek velkých problémů. Koupí bytu Na Vackově v poklidné části Žižkova si jeho majitelé příliš klidné spaní nezajistí.
Pozemek, na kterém developer obytné domy postavil, chce totiž stát vydat restituentům. Znamenalo by to velkou nepříjemnost nejen pro Metrostav a jeho klienty, ale i pro hlavní město. Od něho dotyčný pozemek stavební firma před pěti lety získala.
Metrostav si ztrátu v případě vydání parcely restituentům údajně spočítal na 930 milionů korun. Dá se předpokládat, že skoro miliardový finanční dozvuk by firma na svém triku nenesla.
Vyřizování této restituce přitom doprovázejí podivné okolnosti, včetně podezření, že o majetek nebylo řádně požádáno. Tomu nahrává i fakt, že ještě v roce 2005 pražský pozemkový úřad na dotaz magistrátu sdělil, že na předmětný pozemek restituce nebyla uplatněna. A nyní se stejný úřad chystá rozhodnout o fyzickém vydání zastavěné parcely rodinám Formanových, Bednářových a Činčerových, které se domáhají i dalšího rozsáhlého majetku po strašnickém velkostatkáři Janu Bečvářovi. Jde o vůbec největší restituci, na bývalých polích strašnického statkáře dnes stojí kupříkladu hotel Don Giovanni, Český statistický úřad a sídliště Solidarita.
Honzíkova cena Advokát Daniel Honzík, zastupující jmenované restituenty, vidí dvě možnosti, jak problém s žižkovskou parcelou řešit: „Ať nám pozemky vrátí a my je pak prodáme Metrostavu. Nebo mohou restituenti vzít žádost o pozemek zpět, pokud dostanou přiměřenou finanční náhradu. Na to ale nikdo nereaguje.“ Za symbolické odškodnění za nárokovaných 67 tisíc metrů čtverečních by doktor Honzík považoval tisíc korun za metr čtvereční, suma sumárum tedy 67 milionů korun. Běžná cena pozemků v této lokalitě je podle něj kolem pěti tisíc korun za metr. „Náhradu by měl rozhodně zaplatit stát,“ míní advokát s dlouholetou praxí v restitučních případech.
Pozemkové úřady, které o restitucích rozhodují, jsou součástí ministerstva zemědělství. Nejvyšším šéfem Ústředního pozemkového úřadu, který přímo sídlí v budově ministerstva, je Jaroslav Vítek (ODS), bývalý tajemník starosty Prahy 1 Filipa Dvořáka (ODS).
„Pozval si mě na jednání s Metrostavem,“ říká Honzík ke komunikaci s ředitelem Vítkem. Kariéru tohoto vysoce postaveného úředníka přerušily na ministerstvu údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek. Do úřadu přivedl Vítka tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Jeho nástupce Jakub Šebesta, nominovaný do úřednické vlády sociálními demokraty, Vítka odvolal. Neoficiálně za přihrávání zakázek na pozemkové úpravy vybraným firmám. Spolupracovat na tom měl s tehdejším ekonomickým náměstkem Petrem Kušnierzem, který si za korupční aféru s evropskými dotacemi na severu Čech nedávno vysloužil sedm a půl roku vězení. Po krátké přestávce se Vítek na ministerstvo vrátil, do funkce ho jmenoval Ivan Fuksa (ODS), který resort převzal po nástupu Nečasovy vlády.
Vysoká politika „Naše společnost Metrostav Development vlastní pozemky na Žižkově a vyvíjí na nich svůj projekt. První etapa je před dokončením.“ Tolik stručný vzkaz v SMS od generálního ředitele Metrostavu Jiřího Bělohlava z dovolené. Firma pokračuje v prodeji bytů, v první etapě jich postavila 124 v jedenácti domech. Metrostav inkriminovaný pozemek Na Vackově získal od magistrátu výměnou za stavby na pozemcích města na Rohanském ostrově.
Prekérní situace s pozemkem v sousedství městského parku Židovské pece tudíž pochopitelně zaměstnává pražský magistrát, po kterém by stavební firma nejspíše případnou náhradu škod požadovala. Dosud se záležitost řešila v „nižších“ patrech, nyní se do ní vložil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). „O celé záležitosti jsem informován, proto jsem oslovil ministra zemědělství a rád bych ji s ním důkladně probral,“ uvedl primátor minulý týden. Bendl naopak tvrdí, že o kauze neslyšel.
Stát kdysi pozemek na Žižkově převedl městu a teď chce tentýž pozemek vrátit restituentům. Pokud jej skutečně vydá, otevřou se soudní spory o určení vlastnictví. Státní úředníci už budou mimo, soudit se budou duplicitní vlastníci – Metrostav a restituenti.
Nic potěšujícího pro vlastníky nových bytů v alfarezidenci.
Zastavěný nezastavěný, prodaný neprodaný Dnešní anabáze má začátek v roce 1994, kdy město získalo na základě privatizačního projektu pozemek od státu. Tehdy tam stál areálČSAD
Žižkov. „Šlo tedy o zastavěný pozemek.
V takovém případě se při restitucích pozemky nevracely a původní majitelé dostávali náhrady,“ zdůrazňuje ředitel majetkového odboru pražského magistrátu Radek Svoboda. Restituční zákon o půdě navíc uvádí, že nelze vydat věc, která byla po 1. září 1993 privatizována.
Advokát Honzík ve shodě s ministerstvem zemědělství ovšem operuje jiným paragrafem, který říká, že pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, rozhodne pozemkový úřad o jejím vrácení oprávněné osobě. Ministerstvo připomíná, že radnice Prahy 3 schválila v roce 2003 a 2004 odstranění staveb z předmětného pozemku, tudíž je nezastavěný.
Advokát i pozemkový úřad shodně míní, že převedení parcely z města na Metrostav bylo v rozporu se zákonem. „Když ji stát převáděl na Prahu, vymínil si, že do roku 2010 tuto nemovitost nepřevede. A to město nesplnilo, když pozemek převedlo Metrostavu,“ upozorňuje Honzík. Privatizační projekt přesně uvádí, že Městská část Praha 3 nesmí do roku 2010 převedený majetek prodat. A může se hrát o slovíčka – město pozemek neprodalo, nýbrž vyměnilo.
Zapomenuto v archivu Příběh komplikované žižkovské restituce doprovázejí nesrovnalosti a zvláštní náhody.
Rozcházejí se tvrzení o tom, jak, kdy a podle jakého zákona byla žádost vlastně podána. Jinou verzi dodává právník, jinou ministerstvo zemědělství i jeho podřízený pozemkový úřad. Žádost prý roky ležela v archivu ministerstva financí, kam zapadla po zrušení ministerstva pro privatizaci, na které se rodina nejprve obrátila.
Pražský pozemkový úřad ovšem tvrdí, že rodina na tento pozemek uplatnila nárok u pozemkového úřadu. Uvádí to v rozhodnutí z letošního června, kterým ukládá takzvané předběžné opatření. To znamená zákaz jakkoli majetkově manipulovat s několika parcelami z původního žižkovského pozemku. Včetně plochy, na níž Metrostav postavil rezidenční park. V katastru ale dodnes žádná plomba zanesena není. Magistrát se jako účastník řízení proti takové blokaci odvolal.
„Především namítáme, že na dotyčný pozemek nebyla uplatněna řádná restituční žádost. Ve spisu u pražského pozemkového úřadu není založena žádná listina, která by prokazovala řádné a včasné uplatnění nároku na pozemky v katastru Žižkov,“ odůvodňuje magistrát v odvolání. Upozorňuje, že první zmínka o žižkovském majetku je až z října 2009, kdy bylo do spisu nestandardně zařazeno takzvané čestné prohlášení oprávněných osob, které ovšem nemůže být řádným a včasným uplatněním nároku.
„Když pole klientům odnímali, byly to tenkrát Strašnice. Žižkov se z tohoto území stal až po roce 1964,“ poznamenává Honzík. A čím vysvětluje, že se restituenti kvůli žižkovskému pozemku připomněli až v roce 2009? „V roce 1996 ministerstvo financí spis odložilo do archivu poté, co restituční žádost částečně vyřídilo. Spis nebyl odeslán pozemkovému úřadu k dořešení. Pak zemřel jeden ze žadatelů, brzy po něm druhý a několik let trvalo dědické řízení. Teprve po jeho skončení v roce 2009 pokračovali v řízení dědici původních žadatelů,“ říká advokát. Prý netuší, proč pozemkový úřad hodlá vydat pozemek až v letošním roce. Čekalo se snad na okamžik, až developer byty dostaví?
Stát kdysi pozemek na Žižkově převedl městu a teď chce tentýž pozemek vrátit restituentům
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz