Restituční malá domů

Zvláštní přeceňování přišlo po personální smršti ministra Gandaloviče

Státní Pozemkový fond ČR (PF) má před sebou horký konec léta i nadcházející podzim. A nesouvisí to jen s chystanou transformací fondu, který má příští rok odstartovat s novou organizační tváří. Někteří úředníci se asi zapotí při zažehlování machinací prošetřovaných policií. Zajímá se o zvláštní přeceňování restitučních nároků, na které začátkem července upozornil článkem VIP restituce týdeníku EURO (27/2009). Co se odehrálo?
Někteří lidé z fondu jaksi zapomněli na dosavadní pravidla při určování hodnoty nároků vyměřených za nevydané pozemky a zařídili jejich přecenění. Vrcholem byl případ dvou restituentek z Prahy, jejichž původní „šek“ na majetek narostl jako mávnutím kouzelného proutku z 241 tisíc na 5,9 milionu korun. Přeceňovacím tahem u pražských restitucí měla PF vzniknout sekera kolem sta milionů korun, tvrdí dobře informovaný zdroj. Oficiální odpověď týdeník EURO minulý týden nedostal, úřad se vymluvil na dovolenou tiskového mluvčího. Redakce má zprávy o tom, že pracovníci fondu se snaží kauzu zastavit zařazením zpátečky. Některé nároky opět vracejí na původní výši.

Se stranickou knížkou do trafiky „Kauza s chybným přeceněním nároků je logickým důsledkem personálních změn na PF, které řídil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) coby nejvyšší šéf fondu,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO, dobře orientovaný v chodu státního fondu i v komplikované restituční agendě. Bývalý vedoucí pracovník, který byl z PF odejit pár měsíců po nástupu Gandaloviče do čela zemědělského resortu, nechce zveřejnit své jméno. Redakci ale popsal praktiky, které se během posledních dvou let zabydlely na státním fondu, jenž ovšem už v minulosti proslul různými kauzami. Nejslavnější byl takzvaný zvláštní režim, za kterého PF přihrál lukrativní parcely několika spekulantům. Ruce si při něm ušpinili lidé z obou nejsilnějších stran – ČSSD i ODS.
„Dobře věděli, že požadované nestandardní postupy bych nikdy neschválil,“ vysvětluje si svou pracovní likvidaci po desetiletém působení ve fondu odvolaný vedoucí zaměstnanec. A poukazuje na to, že působení nových loajálních kádrů, často odborně nekompetentních, zato se správnou stranickou knížkou, má negativní důsledky na chod úřadu. Přímo vedení výkonného výboru PF je od letošního ledna trafikou pro bývalého náměstka libereckého hejtmana Radima Ziku (ODS), který v krajských volbách neuspěl jako kandidát na hejtmana. Zika, který pro tuto funkci nemá odpovídající vzdělání ani praxi, si jako blízkého spolupracovníka přivedl bývalého vedoucího územního pracoviště PF v Liberci Michala Frydrycha. Ten musel v roce 2006 odstoupit kvůli nestandardním krokům zejména při restitucích náhradních pozemků.

Měřeno různým metrem V dubnu 2007, kdy ministr Gandalovič překopal výkonný výbor, vytvořil v pražské centrále takzvanou západočeskou větev. Patří k ní druhý místopředseda výboru Pavel Brandl, dřívější šéf restitucí a nyní poradce šéfa Ziky Václav Krejčí a vedoucí restitucí Květoslava Brátová. A jak personální smršť souvisí s přeceňováním restitučních nároků? „Ze sekce restitucí byla poté vyřazena složka, která představovala supervizi. Do té doby vždy ctila zásadu, že všem je třeba oceňovat dle stejných pravidel daných zákonem o půdě,“ zdůrazňuje bývalý pracovník PF. Je přesvědčen o tom, že právě zrušení supervize otevřelo dveře pochybnému přeceňování restitučních nároků. Výsledek? Soudní žaloby, které budou hradit i daňoví poplatníci.
Zmíněné navýšení restitučního nároku z 241 tisíc na 5,9 milionu korun vysvětluje vedení PF tím, že muselo reagovat na nález Ústavního soudu. Až k němu totiž dospěly žaloby oprávněných osob Radmily Kubešové a Jindry Kvapilové z Prahy, které se neúspěšně domáhaly přímého vydání náhradního pozemku. Fond ovšem z nálezu Ústavního soudu vyčetl něco, co tam úplně natvrdo řečeno není. Nikde není psáno, že výše nároku žalujících oprávněných osob se má co nejvíce přiblížit současné hodnotě původního pozemku, což si vzal za bernou minci fond. Vždy přitom při stanovení hodnoty majetkového nároku vycházel z ceny z roku 1991 a stavu pozemku v době jeho vyvlastnění. Průlomové přecenění se odehrálo za nestandardních okolností, které nyní rozplétají policejní vyšetřovatelé. I sám fond se pustil do kontroly asi 2500 restitučních převodů v Praze. Klid zachovává ministr zemědělství a současně šéf prezidia PF Jakub Šebesta, jenž kroky fondu hájí jako správné (dle vyjádření před vládní dovolenou v polovině července). Přecenění se ovšem nezdá některým členům prezidia. „Chci jasnou odpověď, zda se skutečně událo. Pokud ano, muselo by jít o výjimku, kterou by schvaloval výkonný výbor. To jsem ale nezaznamenal,“ uvedl člen prezidia a poslanec Petr Braný (KSČM). Jak dodává, obejití výkonného výboru by znamenalo podvod a jasnou osobní odpovědnost. Braný prý mohl informaci v zápisech z výkonného výboru přehlédnout. Nejspíš ale četl pozorně. Výjimku výbor neschválil, uvádí zdroj přímo z fondu. Přeceňování nároků začal výkonný výbor řešit teprve tehdy, když se provalilo, že jde o průšvih.

Ping-pong o cenu Sekci restitucí vede po Gandalovičově personální obměně výkonného výboru Květoslava Brátová, která do Prahy přišla z tachovského pozemkového úřadu. Na čas ji na restitucích vystřídal Václav Krejčí, dřívější konkurzní správce z Tachovska. Současná šéfka odmítá, že by při přecenění nároku pražským restituentkám postupoval fond svévolně a nezákonně. „Přecenění provedl přímo soud a PF jeho výši zpochybnil,“ reagovala na článek v týdeníku EURO Brátová. Jenže soud nic nepřeceňoval a fond může zpochybňovat nanejvýš své předchozí kroky. Tvrzení Brátové vyvrací i příslušný soudce. „O finančním nároku musí rozhodnout fond, ne soud. Já budu rozhodovat o vydání pozemků, částkou se vůbec zabývat nebudu,“ rozlišuje soudce Karel Hanuš z Obvodního soudu pro Prahu 7. „Zadal jsem posudek a po znalci chtěl, aby vypočetl více druhů ceny. Jen pro orientaci jsem chtěl vědět i aktuální cenu,“ vysvětlil soudce. Případ chce definitivně uzavřít 8. září.
Kdyby se měl stát vyrovnávat s restituenty dle nároků stanovených v tržních cenách, nikdy by nedal dohromady takové rozlohy náhradních pozemků. „V Praze se vydávaly pozemky za deset korun za metr čtvereční a obratem ruky se daly prodat za 400, ale i 2000 korun. Systém naturálních restitucí je ale nevýhodný pro stát, který na něm prodělává spoustu peněz,“ tvrdí Karel Machovec (ČSSD), který v minulosti působil ve vedení PF. Upozorňuje, že restituční kauzy teprve budou nabývat na intenzitě. „Pražský magistrát prodával restitučně zatížené pozemky na výstavbu, takže se dají očekávat žaloby na stát,“ předesílá Machovec.