Proti návrhu se postavila část opozice, například poslanec Petr Bendl (ODS), podle něhož by se tak omezila dostupnost potravin a nakonec by to znamenalo pro běžné spotřebitele jejich zdražení.
Problémem jsou komodity, ve kterých ČR není soběstačná, například ovoce a zelenina nebo vepřové maso. "Zajímalo by mě, jak dokážou čeští zemědělci a potravináři pokrýt poptávku třeba po vepřovém se soběstačností na úrovni 46 procent. To by vepřo-knedlo-zelo zmizelo z českých stolů už v polovině června? A co zelenina a ovoce, kterou čeští dodavatelé dokážou stabilně dodávat pouze několik měsíců. Kojenecké výživy se v ČR nevyrábějí vůbec, ale přitom jim v tom české podmínky nebrání," uvedl za obchodní svaz Miro Dinga.
Podle poslankyně Balaštíkové, i když to návrh novely neobsahuje, vznikne prováděcí vyhláška, kterou se z návrhu vyloučí prodejny se speciálními potravinami. "Jestliže má někdo prodejnu s italskými sýry, nenabízí logicky ty české. Vyloučeno bude i zboží, které si v ČR nevyprodukujeme, jako jsou pomeranče, citrusy, mořské plody a podobně," řekla již dříve Mladé frontě Dnes. "Argument paní poslankyně o prováděcí vyhlášce je jen nesmyslné a nefunkční alibi, proč některé zemědělské a potravinářské koncerny hledají další zdroje financování," dodal Dinga.
Například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček uvedl, že novela by poškodila zákazníky. "Regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě," uvedl. Firma se podle něj snaží české výrobce podporovat. Podle Penny Marketu také není nutné takovou věc dávat do zákona.
Zdrženlivá je k návrhu i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. "Zvyšování podílu českých potravin na domácím trhu komora dlouhodobě podporuje. V tomto případě ale bude záležet na ne úplně snadném stanovení prováděcích předpisů, protože situace není u všech komodit rozhodně stejná, a ne u všech komodit lze okamžitě pracovat s 55procentním podílem," uvedla prezidentka. U zeleniny je podle ní soběstačnost 35 procent a pro zvyšování podílu by byly nutné skladovací kapacity, třídicí a balicí linky, což není otázka jednoho roku. "Prakticky totéž platí u vepřového masa, kde je potřeba navýšit stavy a podobně," dodala.
Měla by být Česká republika více soběstačná v produkci potravin?
V důvodové zprávě poslanci píšou, že návrh přispívá k plnění cílů stanovených v Agendě 2030. "Umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Návrh dále přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově. Návrh snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě," uvádějí.
Samotná vládní novela by měla zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Zemědělský výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.
Návrh novely dále zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvádí důvodová zpráva k návrhu. U masa naopak vládní návrh zpřísňuje možnost označování nezpracovaných potravin ze zvířat za české jen na případy, kdy je poražené zvíře narozené a odchované v tuzemsku.
