Řetězce zabíjejí české ozdoby

Nakupujte hezky česky. Milujeme Česko. Podobnými slogany se snaží zahraniční obchodní řetězce přesvědčit zákazníky, že jim leží na srdci osud domácích výrobců kvalitního zboží. U vánočních ozdob se však supermarkety podle Miroslava Šorma, předsedy družstva Vánoční ozdoby ze Dvora Králové nad Labem, chovají k tuzemským producentům macešsky.

Vánoce jsou za dveřmi, vrcholí u vás výroba, nebo už máte plné sklady a odpočíváte?

V současné době už máme v podstatě vyrobeno a vyexpedováno. Zboží musíme dodat v září, nejpozději začátkem října. Tak, aby naši odběratelé stačili rozvézt ozdoby na vánoční trhy, do prodejen a podobně. U nás v současnosti vrcholí prodej přes náš e-shop a v naší podnikové prodejně. Nyní vyrábíme hlavně pro tento prodej.

Kdy jste začali prodávat ozdoby přes e-shop?

Zkoušíme to pátým rokem. První sezona byla pokusná, byli jsme neznámí, a než se e-shop rozjel, dvě sezony to trvalo. Teď nám online prodeje každým rokem rostou. Máme dobré zkušenosti s přepravní službou, rozbité zboží je skutečně ojedinělé.

Prodejnu máte na hlavní trase ke královédvorské zoo. Pomáhá vám tato poloha v prodejích, nebo se především letní zájem o safari s vaším sortimentem míjí?

Prodáváme celoročně, ale s návštěvností zoo se to opravdu míjí, protože lidé v létě nemají myšlenky na Vánoce. Když přijedou do zoologické zahrady v devět hodin ráno, tak jsou rádi, když v pět nebo v šest odpoledne odejdou, a jsou tak ušlí, že těžko budou chodit ještě někde po nákupech. Ale i tak si prodejna získala své zákazníky. Původně šlo o podnikovou prodejnu pro zaměstnance, postupně jsme ji otevřeli všem. Zákazníci se k nám opakovaně vracejí, z O lomouce, z Českých Budějovic, z Prahy. Přece jen tuzemských odběratelů, kteří by prodávali naše zboží, není tolik. Když se podíváte do obchodních řetězců, je všechno z Asie.

Jaký podíl na trhu představují české vánoční ozdoby a kolik dovoz z asijských zemí?

Přesná čísla nemáme k dispozici, ale můžeme je odvodit od prodejů výrobců tradičních vánočních ozdob, kteří přes nás expedují své zboží. V současnosti všichni vyrábíme asi jen dvacet procent toho, co jsme produkovali v roce 2000. Tento osmdesátiprocentní propad jde na vrub dovozům z Asie. Jen pro naše družstvo to představuje snížení prodejů v hodnotě sto padesáti až dvou set milionů korun ročně.

Jak se výrazný propad výroby projevil na zaměstnanosti a vůbec fungování podniku? Snažili jste se výpadek pokrýt zvýšením exportu? Hledali jsme příležitost na východních trzích, protože historicky jsme byli orientováni na Západ. Zkoušeli jsme Rusko, Ukrajinu, Bělorusko, Kazachstán, ale tyto trhy jsou rovněž zahlceny čínskou produkcí. U skleněných ozdob sháněly především velké ozdoby, třeba o průměru až třicet centimetrů, ale ty u nás nedokážeme vyfouknout. Nemáme na to technologické vybavení.

Museli jste přistoupit ke škrtům?

Ano. Kvůli propadu výroby máme z původních 580 zaměstnanců jen 160 pracovníků. Z někdejších sedmnácti výrobních závodů zůstaly jen dva. Podobný dopad měla situace na další výrobce vánočních ozdob. Pokud měli padesát zaměstnanců, mají jich nyní patnáct nebo dvacet. Je to dopad srovnatelný s textilním průmyslem. Snažíme se přežívat, ale ceny asijských výrobců nás stále dusí.

Řetězce inzerující „Nakupujte hezky Česky“ nebo „Milujeme Česko“. Na místní výrobce vánočních ozdob přitom zapomněly? Neberou od nás nic. Na co se kouknete, všechno je Čína.

Do kterých zemí západní Evropy vyvážíte?

Nejvíce do Německa, Švýcarska, Itálie a Rakouska. A potom do Spojených států, ale ty hodně odpadly.

Kolik procent vaší produkce jde na vývoz?

Je to 92 až 95 procent.

Jaká je nejtypičtější vánoční ozdoba, která jde stále na odbyt?

Je to koule o průměru osm centimetrů, v červené, zlaté nebo stříbrné barvě. Z tvarů samozřejmě koule, zvoneček, raketa. Každý rok se opakují i Mikulášové, hájenky, kostelíčky, ptáčci a labutě.

Liší se zahraniční trhy oblíbenými motivy?

V jižním Německu se více odebírají figurky. Do USA se hodně používaly různé řezy ovocem, ale i zeleninou, jako je mrkev, květák, okurka nebo brokolice. Ve Švýcarsku je to podobné jako u nás, taková klasika.

Jak často inovujete, abyste udrželi svoji konkurenceschopnost?

Každý rok děláme novou kolekci, která obsahuje přibližně dva a půl tisíce nových vzorů. K tomu patří asi tři tisíce různých barev včetně efektů, jako je metalíza, porcelán, skořápkový efekt a podobně. Navíc umožňujeme zákazníkům, že si mohou cokoli změnit a my návrh podle jejich požadavku přepracujeme.

Do jaké míry je u vánočních ozdob důležitá inovace, tedy nový nápad, a do jaké míry naopak tradice, tedy vzory a motivy, které lidé znají z dětství? Co se týče tvarů, i v nových kolekcích dominují klasické tvary ozdob, tedy koule, zvoneček, raketa. Jen se na nich mění dekory, použité materiály. Ve tvarech už moc nevymyslíte. Ale i když několik nových tvarů uvedeme na trh, ostatní výrobci v České republice i v Asii je rychle zkopírují.

Máte vlastní designéry, nebo zadáváte nové kolekce externím výtvarníkům?

Máme vlastní vzorkařky. Jsou to ženy, které se po pracovní stránce řadily k nejlepším, a proto jsme je převedli na návrhy nových vzorků. Jenom jednou tu byl pokus zadat návrhy designérům a byla to obrovská katastrofa. Sami dokážeme lépe odhadnout, co zákazníci chtějí.

Jsou pro vás důležité obecné módní trendy, ať už u oděvů, nebo v bytové architektuře?

Na tyto trendy jsme silně navázaní, především co se týče módních barev. Naši partneři jezdí na veletrhy do Paříže a dalších měst. Především na přehlídky bytového textilu, oděvů, zkrátka toho, co budou ženy nosit a čím se budou obklopovat příští rok.

I když pomineme levnou asijskou konkurenci, jak těžké je podnikat v oboru, kde platí, že rodina si obvykle na začátku koupí sadu ozdob a pak se doplňují většinou jen jednotlivé ozdoby, které se rozbijí?

Já jsem také takový. My dva jsme pro naše družstvo špatní zákazníci. Tento trend se dostává i do západní Evropy. Dříve to bylo v západoevropských zemích tak, že se vzal po Vánocích stromeček a vyhodil se i s ozdobami. A příští rok se kupovala výzdoba kompletně znovu. Nyní se ale šetří všude. Také u nás si rodina koupí sadu, když se zařizuje nebo přestěhuje, později už si dokupuje třeba jen některé módní ozdoby, ale pouze jednotlivé kusy, většinou ne celé sady.

Co je u ozdob móda posledních let?

Hodně se dělají labutě, ale také chobotničky, rybičky, loni to byla sova, protože byl rok moudrosti. Každý sháněl sovu.

Jaké módní barvy budou kralovat o letošních Vánocích?

V letošní nabídkové kolekci bylo hodně bílé s modrou, bílé s růžovou, v podstatě bílé se všemi pastelovými barvami. Ale v reálných objednávkách se nám to moc neprojevilo. Spíše je trend prokládat stromky laděné do červené, zlaté či zelené barvy bílými ozdobami.

A kdy tvoříte kolekce pro následující rok?

Už teď přibližně víme, co budeme nabízet. Základní nabídka se vyrábí a část odešla k zákazníkům. Výroba pro vánoční kolekci 2015 proběhla letos v květnu a v červnu, kontraktační výstavy se uskutečnily letos v srpnu a v září. Teď se rozesílají zákazníkům vzorkové kolekce k odsouhlasení a úpravám.

Naznačíte, co bude trendem Vánoc v příštím roce?

Zatím ne, ještě se prodávají ozdoby na ty letošní.

Jak se mění u vánočních ozdob poměr ruční a strojové práce? Dochází k nějaké automatizaci výroby?

My strojovou výrobu nemáme. Ani většina ostatních firem. Strojovou výrobu tu zkoušela jen jedna firma ve spolupráci s polskými partnery. Ale to byly jenom koule, dnes nevím, zda to ještě dělají.

V řadě oborů vytlačují plasty tradiční materiály. Kůži u školních aktovek, dřevo u násad k nářadí. Děje se něco podobného také u vánočních ozdob?

Tlačí se sem plastové ozdobičky z Číny. Ale u nás zůstává stále sklo. Na plasty přecházet nehodláme, chceme udržet tradiční českou výrobu, která má u nás tradici od roku 1931. Základ technologie je od té doby stále stejný.

To znamená, že ozdoby se foukají?

Ze skleněné trubice se udělá malý polotovar, z něho se vyfoukne kulička nebo příslušný tvar. To jde dál do výrobního procesu, na ostříbření. My používáme pravé stříbro, které nanášíme zevnitř. Pak jde ozdoba do smáčírny na nanesení základního, celoplošného barevného dekoru a po něm putuje do malírny. Potom se vše musí opatřit etiketou s čárovým kódem, bez které je zboží pro zákazníka v podstatě neprodejné. To je jediná výraznější změna výrobního postupu, jinak vše probíhá zhruba stejně jako před šedesáti lety.

Skutečně se nic nezměnilo?

Samozřejmě jsou i jiné tvary a více druhů posypů. Nyní máme škály stovek druhů, například písek, piliny, káva, používá se v podstatě všechno, na co si vzpomenete. Když to vypadá hezky, snažíme se to uplatnit a rozšířit o to nabídku.

Jaké množství ozdob vyrobíte?

Teď jsem to asi dva roky nepočítal, ale vycházelo to kolem dvanácti milionů kusů.

Kolik firem v tomto oboru podniká?

Působí nás asi dvanáct. Ale nejde jen o producenty klasických vánočních ozdob ze skla, ale také ozdob z korálků, výrobce svícnů a podobně. Řada firem zkrachovala, další jedou jen na minimum, aby zachovaly provoz, a všichni doufáme, že se to jednou zlepší.

V řadě oborů si podniky stěžují, že mají problém získat kvalitní zaměstnance, protože v jejich profesi skončilo učňovské školství. Jak jsou na tom výrobci vánočních ozdob? Jsme na tom podobně. Zřizovali jsme učňovské středisko, ale po revoluci jsme ho museli předat státu, respektive královéhradeckému kraji a ten je potom zrušil. Takže učňovské školství v našem oboru není, existuje pouze sklářská škola v Železném Brodě, kde se učí základní foukání skla, ale to už je trochu mimo náš obor.

Jak tedy postupujete, když potřebujete získat nové zaměstnance?

Nové zaměstnance si zaučujeme sami. Zájemcům dáme zkoušet foukání, když za dva za tři měsíce vidíme, že z něj nic nebude, víme, že bude lepší se raději rozloučit. Nevydělal by si, a navíc by nám ničil materiál.

Jak dlouho trvá, než se člověk zapracuje?

Měsíc zkouší naučit se dělat odtažek, takže se všechen materiál vyhodí. Druhý měsíc zkouší foukat, a když je šikovný, dá se něco vybrat a použít. Třetí měsíc by už měl dělat na produkční náběhové křivce, Nemá ještě takové tempo jako zkušený zaměstnanec, ale jeho zboží už by mělo být použitelné. Takže je to drahé. Úřad práce v Trutnově zkoušel dělat rekvalifikační kurz výroby vánočních ozdob. Ale zjistil, že ze sta lidí zůstane u řemesla asi deset, takže tento kurz zase zrušil.

Zmínil jste tradici výroby vánočních ozdob od roku 1931, dříve se tu nevyráběly?

Předtím se dělaly spíše skleněné perly, ale to nebyla klasická výroba ozdob. Až později začali jejich výrobci zkoušet z perel vyfouknout ozdoby. Většinou začínali lesními plody, malinami nebo ostružinami. Výrobu se částečně snažili okopírovat od německých sklářů, pomohl také stát a sklářské vývojové pracoviště v Hradci Králové. Začalo se to rozjíždět a výroba pokryla oblast od Jizerských hor přes Krkonoše až po Orlické hory.

V současnosti chystáte účast na městských vánočních trzích, je to pro vás důležitý prodejní kanál, nebo je berete spíše jako propagační akci? Beru to spíše jako propagaci. Zároveň můžeme prodejem udržet v zaměstnání dvanáct lidi, kteří nemusejí jít na úřad práce nebo být doma za šedesát procent platu.

Miroslav Šorma (60) Maturoval v oboru přístrojové a měřící techniky. Tento obor vlastně nikdy nedělal. Začínal jako operátor sálového počítače. Do odvětví vánočních ozdob se dostal vlastně náhodou, když v roce 1985 hledal zaměstnání v místě, aby již nemusel dojíždět. Předsedou družstva je od roku 2003, za jeho působení prošel podnik razantními řezy a hledáním cesty.