REUBEN SENDVIČ JE VE SPOJENÝCH STÁTECH NATOLIK POPULÁRNÍ, ŽE SE O JEHO "VYNÁLEZ" VEDOU NEUSTÁLÉ SPORY. JEHO CHUŤ SE NELÉPE SNOUBÍ S PIVEM, A TAK NECHYBÍ NIKDE, KDE SE TENTO NÁPOJ ČEPUJE.
Kdo vymyslel pochoutku s hovězím a zelím, zůstane záhadou
REUBEN SENDVIČ JE VE SPOJENÝCH STÁTECH NATOLIK POPULÁRNÍ, ŽE SE O JEHO „VYNÁLEZ“ VEDOU NEUSTÁLÉ SPORY. JEHO CHUŤ SE NELÉPE SNOUBÍ S PIVEM, A TAK NECHYBÍ NIKDE, KDE SE TENTO NÁPOJ ČEPUJE.
Arnold Reuben třikrát zkrachoval, ale nevzdal se. Nakonec na rohu 82. ulice a Broadwaye v New Yorku otevřel restauraci, která díky jeho kuchaři José Balosovi byla zlatým dolem. Sendviče se šunkou nebo s krůtím masem byly v té době velmi populární, ale José věděl, že Židé, jež byli denními hosty restaurace, šunku nejedí, a že většina jich do Ameriky přišla z Východní Evropy, kde vyrostli na chlebě a kyselém zelí. José tudíž vzal dva krajíčky žitného chleba, opekl je na gridlu, pomázl je majonézou smíchanou s hořčicí a sekanými okurkami a na každý krajíc chleba dal vrstvu kyselého zelí. Zelí pokryl silnou vrstvou tence nakrájeného uzeného hovězího masa (corned beef) a navrch dal plátek sýra. Oba krajíce chleba složil k sobě a sendvič z obou stran opékal na gridlu, než se sýr roztavil. Opečený sendvič rozkrojil na dvě půlky a každou půlku, kterou dal na horký talíř, propíchl párátkem (aby náplň ze sendviče nevypadla). Pak k tomu přidal pár hranolků, eventuálně kyselou okurku. Stal se slavným, přestože svůj výtvor pojmenoval Reuben.
SVAČINA PRO HEREČKU?
Dnes je Reuben sendvič populární po celé Americe - ne jenom v takzvaných „jewish deli“, ale všude tam, kde se čepuje pivo, se kterým se tento sendvič nejlépe snoubí. Díky jeho popularitě se o prvenství vynálezu Reuben sendviče uchází celá řada lidí. Je totiž tak dobrý a tak jednoduchý, až se divím, že jsem ho nevynalezl já. Reubenova dcera, Patricia A. Taylor tvrdí, že tento sendvič byl vytvořen jejím otcem v roce 1914 pro herečku Annete Seelos. Arnold s oblibou pojmenovával jídla po jeho populárních štamgastech, ale v tomto případě nazval sendvič po sobě jako „Reuben´s Special“.
PRVNÍ CENA ZA RECEPT
Dalším uchazečem o kredit za vynalezení tohoto sendviče byl zelinář Reuben Kolakofsky, který tvrdil, že recept na tento sendvič vytvořil v roce 1922 v hotelu Blackstone v Omaze, kde se svými přáteli hrál karty. Fern Sniderová, která v hotelu pracovala jako servírka, v roce 1956 přihlásila tento recept do celostátní soutěže o nejlepší sendvič a kupodivu recept získal první cenu.
JAK NA TO
Reuben sendvič
Suroviny: 2 krajíce chleba, 2 lžíce dresinku „Tisíce ostrovů“, 100 gramů kysaného zelí, 60 gramů tence krájeného corned beef (protože se chorned beef u nás nedá sehnat, použijte hovězí šunku; pak se ale přimlouvám, abyste vašemu sendviči neříkali Reuben), 4 tenké plátky ementálu, tuk na opečení chleba. (V Americe se tento sendvič dělá na gridlu, ale postačí i velká pánev se silným dnem.)
Chleby namažeme z jedné strany dresinkem a každý pokryjeme asi 50 gramy kysaného zelí. Na zelí položíme corned beef a pokryjeme ementálem. Sendviče opečeme zespoda na horkém tuku dozlatova a dáme pod salamandr (gratinka) nebo do horké trouby, aby se sýr roztavil. Potom krajíce chleba složíme sýrovou stranou k sobě. Sendvič je relativně vysoký - aby se dal lépe jíst, propíchneme ho na okrajích dvěma velkými párátky a překrojíme na půlky. Podáváme na horkém talíři. Tento sendvič je dostatečně velký a sytý, přesto se ve Spojených státech podává shranolkami nebo s bramborovými lupínky. Většina českých kuchařů bude mít snahu k němu přidat „oblohu“, ale v Americe by za to dostali sto let žaláře!
Dresink „Tisíce ostrovů“
Suroviny: majonéza (1400 g), drobně sekané kyselé okurky (500 g), drobně sekané zelené papriky (145 g), drobně sekané červené papriky (100 g), drobně sekaná cibule (100 g), kečup (200 g), worcesterová omáčka (30 g), čerstvě drcený černý pepř (5 g), sůl (30 g), cukr (60 g), bílý ocet (80 g), drobně sekané kapary (50g, můžete vynechat). (Díky natvrdo vařeným vejcím má dresink tendenci houstnout, což můžete napravit malým množstvím bílého octa nebo vody.)
Toto je moje verze populárního dresinku „Tisíce ostrovů“, která je lepší než komerční výrobky, ale má jednu nevýhodu, že ani v ledničce nevydrží déle než 3-4 dny. Naštěstí je příprava jednoduchá a v případě, že máte po ruce majonézu, je otázkou několika minut.
Kdo se neptá, nic se nedozví! Napište své dotazy Michalu Klímovi, odborníku v oblasti logistiky v hotelovém a restauračním průmyslu, autorovi mnoha kuchařek, odborných článků a publikací.
