Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po úspěchu v nedělním referendu slíbil, že bude v zemi opět zaveden trest smrti. Zrušen byl před 15 lety, což je považováno za zásadní krok ve snaze Turecka o členství v Evropské unii. Ačkoliv mnoho Erdoganových příznivců by znovuzavedení hrdelního trestu uvítalo, pro miliony Turků žijících v přístavních městech, kde vzkvétá obchod a turismus, by podle agentury Reuters takové rozhodnutí bylo nepřijatelné.
Pro ústavní změny a s nimi spojené rozšíření prezidentských pravomocí volilo 51,4 procenta voličů, tedy těsná většina. V referendu přitom šlo o nejzásadnější politické změny v novodobých dějinách Turecka. Jeho šance na členství v EU by po znovuzavedení trestu smrti byla mizivá.
„Naší starostí není, co si myslí George, Hans či Helga,“ řekl Erdogan v pondělí svým příznivcům. „Starejme se o to, co říká Hatice, Ayce, Fatma, Ahmet, Mehmet, Hüseyin a Hasan a také o to, co říká Bůh,“ dodal.¨
¨Evropa ale nebyla jediným zdrojem nesouhlasu s Erdoganovými plány. Obyvatelé Istanbulu, Ankary a Izmiru, tedy největších tureckých měst, v referendu hlasovali proti ústavním změnám. Stejně hlasovali také obyvatelé průmyslových měst, přístavů a turistických míst v 33 provinciích. Tyto regiony totiž dlouho udržují úzké vazby s EU a lidé v nich mají stále větší strach z budoucnosti.
Proč němečtí Turci tolik milují Erdogana? Přečtěte si esej Lubomíra Hegera
Více než 320 z 500 největších průmyslových firem v Turecku sídlí ve městech, jejichž obyvatelé s ústavními změnami nesouhlasili. V Istanbulu sídlí 181 těchto společností. „Roky jsme pracovali na naší integraci ve světě,“ poznamenal ředitel obchodní a průmyslové komory Şerafettin Aşut ve městě Mersin, kde je jeden z největších tureckých přístavů. „Udělali jsme pokrok v zahraničním obchodu a stále přemýšlíme nad tím, jak se sebezdokonalovat. Když se na to podíváte z této stránky, obnovení trestu smrti by nemělo moc velké zastání,“ dodal.
Více než 64 procent voličů z Mersinu v referendu ústavní změny odmítlo, což bylo překvapivé. V parlamentních volbách v roce 2015 totiž většina obyvatel města volila Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil Erdogan.
„Lidé v Mersinu obracejí tvář k vnějšímu světu, doma však pozorují jiný příběh,“ řekl Aşut. Obyvatelé turistických oblastí - například Antalye, kterou loni navštívilo asi šest milionů cizinců - v referendu navrhované ústavní změny také odmítli.
Lidová republikánská strana (CHP), která je hlavní sekulární opozicí, a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se snaží výsledky referenda zrušit. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili referendum za protiprávní, neboť byly započteny i hlasy v neoznačených obálkách. Erdogan po referendu evropským pozorovatelům vzkázal, že jejich kritika nikam nepovede.
O referendu v Turecku čtěte více zde:
Erdogan posílí, rozhodli Turci. Opozice chce přepočítat hlasy
V Istanbulu, Izmiru a v Ankaře se proti výsledkům referenda konaly menší protesty. „Pro AKP je čím dál těžší přilákat voliče z velkých měst,“ řekl Murat Gezici, který vede společnost pro výzkum veřejného mínění Gezici. Ta odhadla výsledek referenda přesně. „Snažili se přesvědčit lidi prostřednictvím konzervativních a patriotických hodnot a voliči to interpretovali tak, že politika AKP se bude v budoucnu více vzdalovat Západu,“ dodal.
Pokud se Erdogan rozhodne zavést trest smrti, tak to bude muset AKP prosadit v parlamentu, k čemuž jí chybějí potřebné hlasy. Alternativou by mohlo být další referendum. V této situaci by se na Erdoganovu stranu možná postavila nacionalistická Strana národní akce (MHP), která se hrdelního trestu v minulosti zastávala.
Podle průzkumu společnosti Gezici pro ústavní změny v referendu hlasovalo 35 procent voličů MHP, což by mohlo znamenat, že Erdogan má mezi nacionalisty méně příznivců, než si myslel.
Čtěte dále:
