Württembersko
Někde tam, kde se cestou třeba do Francie, Belgie či Lucemburska dálnice vine okolo města Heilbron, je spatříte poprvé. Výrazné hnědé billboardy upozorňující, že právě zde začíná slavná a hýčkaná Deutsche Weinstrasse. Nevím o lepším místě, kde začít pouť za německými víny, než právě zde, v oblasti Württemberg.
Jedenáct tisíc hektarů a ještě pár stovek navíc činí rozloha této třetí největší vinařské oblasti v zemi. Vztah k vínu je tam takový, že téměř každý obyvatel regionu považuje za nezbytné vlastnit alespoň pár „čtverců“ půdy a na nich pěstovat révu – byť by mělo jít jen o dvě tři hlavy. O čemž svědčí i pohled na počet vinařů. Révou se zde zabývá na 16,5 tisíce pěstitelů – a to je řeč pouze o těch, kterým je vinohradnictví a vinařství alespoň částečnou obživou. Vinařské domy s více než pěti hektary abys pohledal. V řečeném počtu jich není víc než čtyřicet.
O vztahu zdejšího lidu k révě a vínu nejlépe napovídají dvě skutečnosti. V metropoli spolkové země Bádensko-Württembersko Stuttgartu si jako oko v hlavě střeží vrch Kriegesberg, celý oděný do „čapky“ z réví. Město samo vlastní celých 18 hektarů vinic a vinohrady zde mají takovou moc, že dokázaly zastavit i expanzi takového kolosu, jakým je společnost Daimler. Když její růst narazil na první keře réví za městem, byli bossové firmy nuceni orientovat její rozšíření jiným směrem.
Všichni ti malí vinaři připravují vína s velkou péčí a tradiční německou důkladností. Jdou tak daleko, že si v době vinobraní vybírají zvláštní, „podzimní“ dovolenou, kterou tráví jednak sklizní hroznů, hlavně však setkáváním s kolegy vinaři a koštováním mladého vína.
Celý ten krásný, viničními tratěmi skrz naskrz protkaný kraj nabízí jedinečné přírodní scenérie. Ať už keře réví – převážně zdejší speciality, odrůdy Trollinger - zdobí strmé břehy řek a říček, zeleným sametem halí nevysoké vrchy, tolik podobné dívčím ňadrům, nebo se stráněmi šplhají k četným hradům či zámkům, vždy jsou pastvou pro oko unavené fádností nedaleké průmyslové aglomerace. Jistě i proto jsou zde tolik ceněny a nadevše hýčkány.
Odrůdová skladba zde nevyznívá tak jednoznačně pro bílé odrůdy jako v jiných částech vinařského Německa. Majoritně zastoupený ryzlink je těsně sledován již zmíněným Trollingerem – zvláštní sortou, která, ač modrá, dává vína jen narůžovělá a charakterem spíše bílá. Ten „zalehl“ o dvě procenta méně vinic v oblasti, tedy 22 procent. Za ním se řadí opět zástupce modrých Schwarzriesling, známější patrně pod názvem Pinot Meunier. Dále pokračuje řada těch méně zastoupených – Kerner, Pinot noir, Lemberger, Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon Blanc, Chardonnay a Gewürztraminer.
Z oblasti, která produkovala vína najmě pro vlastní spotřebu, jež u vinařů z ostatních oblastí vyvolávala na tváři shovívavý úsměv, se Württembersko - se svými podoblastmi Kocher-Jagst-Tauber, Württembergisch Unterland, Remstal-Stuttgart, Oberer Neckar, Württembergischer Bodensee a Bayerischer Bodensee - vypracovalo na region, kde vznikají znamenitá vína, převážně červená, jejichž zvuk doléhá daleko přes hranice Německa. V posledních deseti letech se zde objevily desítky vinařů, kteří si svou produkcí poprávu řekli o místo na výsluní vinařské produkce v zemi.
Za všechny jsem vybral vinařství Gerta Aldingera z místa se znamenitými polohami, z Fellbachu. Patří mezi ty větší, pracuje na bezmála dvaceti hektarech, které jsou v držení rodiny již od doby, kdy v Pivovaru U Fleků spatřila světlo světa první várka piva, tedy od konce 15. století. Je představitelem již patnácté generace Aldingerů a on to byl, kdo zcela pozměnil strategii sklepa. Zaměřil se na špičkovou produkci a za cíl si vytkl dosažení nejvyšší možné kvality. Podařilo se mu to více než dobře – dvakrát získala jeho vína nejvyšší ocenění a loni se stal v oblasti Vinařem roku. Pro tuto cestu svědčí i skutečnost, že vína z jeho sklepa jsou vyprodána rok dva dopředu a zdobí vinné karty těch nejproslavenějších podniků v zemi.
To, jaká vína připravuje Gert Aldinger, nám ukáže Lemberger 2001***. Hvězdičky za ročníkem jsou značkou, kterou hodnotí svá vína sám autor, přičemž tři znamenají nejvyšší kvalitu. Nahradil tak jinde obvyklé slovní vyjádření jakostních stupňů. Mocné, v barvě bohaté víno nabízí ušlechtilý buket s decentní vzrušivostí vůně dřeva, dodané osmnáctiměsíčním ležením na bariku. Chuť je stejně obsažná, plná ovocitých tónů s patrnou stopou vanilky a hořčinkou v konci, která jen zlehýnka „vystrkuje růžky“. Noblesu chuťovému vjemu dodává podíl prvků tak častých ve velkých vínech, často nazývaný „stateček“. Vrcholem prožitku je potom dlouhé, velmi dlouhé mazlivé doznívání.
Víno je nejlepším důkazem o správnosti cesty, kterou se pustil Gert Aldinger, patnáctý vinař svého rodu.
