Fezko Strakonice
Ve strakonické textilce Fezko se změnilo skoro všechno. Od struktury výroby přes způsob řízení až po počet zaměstnanců. Kompletní restrukturalizaci podniku si objednali zahraniční investoři. Český management na ni potřeboval necelý rok.
Předsedou dozorčí rady Fezka je bývalý ministr průmyslu Jan Vrba. V této funkci nesedí náhodou, projekt restrukturalizace textilky vznikl pod jeho vedením a díky jeho dřívějším kontaktům se i uskutečnil. Strakonickému podniku naordinoval zm ěnu výrobního sortimentu a výrazné zeštíhlení, nejpodstatnější však je, že přivedl zahraniční investory. O perspektivách investice do strakonické textilky přesvědčil Jan Vrba holandskou firmu Stark. Ta zastupuje nejen institucionální investory zvučných jmen, například americkou finanční skupinu Bankers Trust či rakouskou Erste Bank, ale i řadu soukromý ch osob, hlavně ze skandinávských zemí.
Většinový podíl (71 procent akcií) koupila firma Stark od privatizačních fondů SIS a IKS Komerční banky za 232 milionů korun. Dalších téměř 33 milionů korun investovali vloni noví vlastníci do modernizace výroby. Letos počítají s investicemi v e výši zhruba 60 milionů korun.
Když noví vlastníci vloni v dubnu Fezko převzali, byly už budoucí cíle jasné. Jasné byly i úkoly. Restrukturalizaci provede, samozřejmě podle předložené a schválené strategie, český management. V dozorčí radě pak jeho činnost kontrol ují zástupci investora. Kromě Jana Vrby je to například předseda představenstva firmy Stark Carl-Magnus Norden.
Zůstaly jim čepice
Před restrukturalizací Fezko, kromě fezů a dalších pokrývek hlavy, vyrábělo kdeco - od přízí přes nábytkářský textil včetně koberců až po umělé kožešiny. Při restrukturalizaci se soustředilo na dvě klíčové výroby a zároveň se zbavilo obslužných provozů, například služby od spalovny, závodní jídelny či údržby nyní nakupuje na smluvní bázi.
Z původní produkce ve Fezku zůstala jen jeho tradiční specialita, pletené barety a fezy. Klíčovým programem se nově stala výroba autopotahů. Provozy, které nebylo možné pro tento program využít, byly zrušeny nebo utlumeny. Skončila tak například vý roba vlnařských tkanin a k výraznému snížení kapacity došlo i v přádelně. Rovněž závod Umělé kožešiny je nyní připraven k prodeji. Počet zaměstnanců se od loňského dubna snížil o třetinu.
Podle představitelů firmy se tyto změny neobešly bez problémů, nynější výsledek však předčil i původní předpoklady. „O restrukturalizaci jsme se pokoušeli od začátku devadesátých let, fakticky však začala až s příchodem nových vlastníků a ;jasně definovanou strategií, uvedl generální ředitel Fezka Ladislav Matyášík.
Silnou pozici vlastníků považuje za první předpoklad úspěšné restrukturalizace i Jan Vrba. „Dřív mělo Fezko šestnáct tisíc akcionářů. Nedovedu si představit, že by se tato suma majitelů mohla kdy na nějaké restrukturalizaci vůbec domluvit, říká.
Zahraniční investoři, kteří kontrolují výsledky firmy na pravidelných valných hromadách, jsou zatím spokojeni. Svůj podíl se rozhodli výrazně zvýšit, když drobným akcionářům letos v únoru nabídli odkup jejich akcií za cenu, která převyšuje dosavadn í kurs. Akcie od nich nakupovali za 656 korun padesát haléřů, nynější cena se přitom pohybuje kolem 600 korun. Loni v dubnu (při jejich příchodu) se akcie Fezka prodávaly za 88 korun
Odkupy skončily začátkem května a podle údajů SCP při nich navýšila firma Stark svůj podíl na 74,9 procenta. Nákupy ji přišly na více než dvanáct milionů korun.
Autopotahy táhnou
Vedle divize nazvané Pokrývky hlavy vznikl během minulého roku nový provoz, divize Autopotahy. Právě výroba textilií pro potahy sedaček, dveřních výplní a stropních panelů osobních automobilů, která nyní objemem výroby jen mírně převyšuje obrat z produkce čepic a fezů, by se měla do budoucna stát nosným programem firmy.
O zaměření na autopotahy bylo rozhodnuto už před vstupem zahraničních investorů. „Hledali jsme segment, v němž bychom mohli být středoevropskou jedničkou nebo maximálně dvojkou, vysvětluje tuto strategii Jan Vrba. V textilním průmyslu podle n ěho nemůže v asijské konkurenci přežít nikdo, kdo nevyrábí silně specializované zboží. Autotextilie přitom vyráběly jen dvě menší firmy, které ovšem neměly při malém objemu výroby šanci dosáhnout potřebné kvality.
Vrba přiznává, že když hledal textilku, kde by mohl tuto strategii uplatnit, rozhodl přístup managementu. „Ve Fezku jsme našli vedení, které uvažovalo podobně jako my, řekl. O nutné specializaci je přesvědčený i generální ředitel Fezka Ladisl av Matyášík. Textilky, které chtějí přežít, musejí mít podle něho speciální, nejlépe technický program. Matyášík, který se na přípravě restrukturalizace podílel od samého začátku, zůstal ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva i po příchodu zahraničních investorů.
U pletených čepic, baretů a fezů podle Matyášíka nikdy firma velkou konkurenci neměla. Jan Vrba odhaduje, že na středoevropském trhu je Fezko u tohoto zboží dvojkou (za novojičínským Tonakem), díky restrukturalizaci však bude bojovat o pr venství.
Strakonice nejásaly
První měsíce restrukturalizace byly podle Vrby krušné. Vedení firmy nemělo podporu nejen u zaměstnanců, ale značně napjaté vztahy panovaly i ze strany města. Důvodem bylo propouštění, do konce roku odešlo z firmy tři sta pracovníků, letos dalších sto padesát. „I představitele města bylo těžké přesvědčit, že je do budoucna nutné zajistit práci alespoň zbývajícím dvěma třetinám lidí, uvedl. Ve Fezku jich nyní pracuje devět set.
Zlou krev vyvolaly i některé personální změny. Do firmy přišel nový finanční ředitel, kterého Fezko „přetáhlo ze stejné funkce v Jihočeských papírnách. Noví byli také šéfové marketingu obou divizí a ani jeden z nich předtím v t extilní branži nikdy nepracoval. Šéf pro autopotahy přišel z nadnárodní tabákové firmy Reemtsma. Nová vedoucí v divizi Pokrývky hlavy měla zkušenosti z prodeje lihovin, ovšem rovněž v zahraniční firmě. Jejich zkušenosti se podle Vrby ukázaly k nezaplacení.
Rovněž pro motivaci vrcholových manažerů zvolili zahraniční investoři postup, který není v Čechách obvyklý. Podmínkou pro výkon funkce byl podíl na firmě, jednotliví šéfové Fezka tak museli koupit akcie za zhruba milion korun. Od investorské firmy Stark ovšem dostali nabídku, že si mohou od ní na tuto spoluúčast půjčit. Pokud firma dosáhne strategických cílů, zvýší se jejich vstupní podíl na trojnásobek.
Daň za restrukturalizaci
Loňské hospodaření Fezka skončilo ztrátou téměř 93 milionů korun. Tento výsledek však vedení firmy nepovažuje za katastrofu. Naopak. Loňskou ztrátu připisuje nákladům na restrukturalizaci a recesi na asijských trzích. Podle finančního ředitele Maria na Jančúcha se obrat snížil hlavně kvůli útlumu a stěhování výroby a k zápornému výsledku přispěla i ztráta z prodeje nepotřebných zásob a mimořádné náklady spojené s propouštěním zaměstnanců. „Jestliže se obrat při této kat arzi snížil jen o patnáct procent, není to žádný propad, upozorňuje Jančúch.
Letos by měla být firma opět zisková. Příznivé jsou i výsledky prvního čtvrtletí.
Tržby z prodeje autotextilií se během prvních tří měsíců tohoto roku zvýšily ve srovnání s předchozím obdobím o devět procent na téměř sto milionů koru n. „Rozhodnutí zaměřit se pouze na dva typy výrob, tedy na výrobu pokrývek hlavy a autotextilie, se ukázalo jako správný krok, říká ředitel Matyášík. Tržby v divizi Autotextilie se podle něho vyvíjejí lépe, než se původně plánovalo. Na podzim loňského roku firma získala významnou zakázku ve Škodě Mladá Boleslav, kde se stala subdodavatelem textilií pro modely řady Octavia. Fezko sice dodává i jiným domácím automobilkám, ty však vyrábí málo a na rozdíl od Škodovky u nich strakonická textilka naráží na problémy s placením. V automobilech mladoboleslavské Škodovky tak nyní končí zhruba 80 procent výroby autotextilií.
