Souhlasím se všemi, kteří tvrdí, že z daných zjištění vznikla zbytečně nabubřelá mediální kampaň, i když si nemyslím, že tuto kampaň způsobila SPZI tím, že zveřejnila výsledky některých kontrol. Toto tvrzení je možné dokladovat mimo jiné i tím, že k datu zveřejnění citovaných případů bylo ze strany SPZI provedeno cca 3700 dalších kontrol.
V rámci činnosti Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ctím dohodu, že se nestavíme do role obhájců hříšníků, ale snažíme se objektivizovat pohled na obchod jako celek, a to bez jakéhokoliv členění na řetězce, obchodní aliance či prosté živnostníky. Z tohoto pohledu si pak dovoluji tvrdit, že publikovaná zjištění jsou skutečně výjimečnou záležitostí, neb český obchod je v současné době na úrovni, která může soupeřit s obchodem provozovaným ve vyspělých státech Evropské unie, a to jak po stránce vybavenosti, tak po stránce kvality služeb.
V České republice jsou v platnosti hygienické předpisy pro provozování obchodních služeb, které jsou ve většině srovnatelných parametrů přísnější než ty, kterými se řídí EU. Právě v tomto období se pracuje na další etapě sladění naší a evropské legislativy neboť od 1. 1. 2006 začnou i u nás platit takzvané Hygienické balíčky vzešlé z rozhodnutí EU. Není tedy pravda, že máme nedostatečnou legislativu v oblasti bezpečnosti potravin či v hygieně. Základním problémem, kterým se musí obchod zabývat, a to nejen v ČR, je lidský faktor a systém vnitřní kontroly, která s tím samozřejmě přímo souvisí. Mnohdy se zde promítá přímý důsledek systému odměňování pracovníků v obchodě, úroveň jejich kvalifikace apod. Znalci vědí, že obchod je jedním z mála subjektů na trhu, který musí velmi často doplácet svým zaměstnancům značné částky, které tvoří vyrovnání mezi minimální a skutečnou mzdou.
Přestože si vážím pana Papeže, nedomnívám se, že řešením problému je sjednocení dozorových orgánů do jedné instituce. Důvody jsou na samostatný článek. Současná praxe dokonce ukazuje, že již minimálně dochází i k případům, které byly v minulosti často a oprávněně kritizovány, a to je překrývání a nejasnosti v kompetencích mezi dozorovými orgány. Problémy vidím spíše v práci jednotlivých ministerstev, pod která tyto orgány patří, v jejich spolupráci s touto významnou kontrolní složkou, kterou řídí, i mezi ministerstvy navzájem.
Dovolím si dále jedno upřesnění či jiný názor na posuzování přístupu jednotlivých dozorových orgánů ke kontrolovanému subjektu. Nemám nic proti ČOI a stejně jako kolega Barliev chválím spolupráci SOCR s touto organizací, včetně pořádaných „kulatých stolů“, které přibližují kontrolní a kontrolovaný subjekt blíže k realitě. Určitě to přispívá k intenzivnějšímu hledaní lepších cest k nápravě než je výhradně represe.
V zájmu spravedlnosti, a to přestože jsme v současné době pod silným tlakem kontrol z SPZI, chci však vyslovit přesvědčení, že i ze strany tohoto kontrolního orgánu nejde o „dohnání“ aktivit publikovaných ČOI. SPZI je systém, s kterým spolupracuje SOCR již mnoho let. Pořádáme s nimi obdobné kulaté stoly jako s ČOI. SPZI byla navíc prvním kontrolním orgánem, s kterým jsme diskutovali na základě příslušné změny zákona na téma upřednostňování aplikace nápravných opatření před vlastní represí. Od tohoto orgánu dostává SOCR mimo jiné i přesnou statistiku jimi realizovaných kontrol, kde je možné bezpečně zjistit, zda „upřednostňuje“ kontroly tam či jinde.
Nejsem nadšen z výsledků kontrol SPZI a zejména z jejich publikace v mediích v poslední době. Ale zastávám heslo „každému, co jeho jest“ nebo „padni komu padni“. V této kauze však nejde o nic menšího, než je zdraví lidí, tedy i nás obchodníků, a zde je intenzivní kontrola počínání některých našich spolupracovníků na místě. Vždyť hygiena poskytovaných služeb obchodu je jednou ze základních součástí kvality práce obchodníků. A my ctíme své zákazníky a měli bychom jim nabízet jen to nejlepší.
Zdeněk Juračka,
viceprezident SOCR
a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev
