Má mít právo sama podat soudu návrh na prohlášení konkursu
Nejdéle do konce letošního srpna musí být schválen zákon o právní nástupkyni Konsolidační banky, České konsolidační agentuře. Na ni by měla být dnem jejího vzniku převedena veškerá aktiva a pasiva z rozvahy i podrozvahy, veškerá práva a povinnosti nejen Konsolidační banky, ale i Revitalizační agentury. Vyplývá to z návrhu zákona o České revitalizační agentuře, který předloží ministerstvo financí ke schválení vládě a který má týdeník EURO k dispozici. Na první pohled se může zdát zbytečné, aby zákon speciálně zmiňoval Revitalizační agenturu, neboť konsolidační agentura jako nový subjekt v sobě samozřejmě bude obsahovat i všechny nynější stoprocentní dcery Konsolidační banky. Nicméně znamená to, že Revitalizační agentura v podstatě přestane existovat. Nástupce Konsolidační banky, Česká konsolidační agentura (ČKA), bude společností sui generis, zřízenou speciálním zákonem. Ten by měla projednat vláda na počátku letošního roku a poté předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Nebude se na ni již vztahovat zákon o bankách, tedy ani povinnost mlčenlivosti o klientech. Záležitosti, které nebude určovat zákon o ČKA, se budou řídit Obchodním zákoníkem. Nebude ji tedy ani kontrolovat bankovní dohled, nebudou se na ni vztahovat ustanovení o likviditě či kapitálové přiměřenosti. Dohled nad ní bude vykonávat stát, který rovněž ručí za veškeré její závazky. Příjmy a výdaje, s nimiž bude agentura hospodařit, ovšem nebudou součástí státního rozpočtu. Návrh zákona uvádí, že agentura má začít existovat od května 2001 a zaniknout v prosinci 2011. Konec s novými úvěry. Předmětem činnosti agentury bude podle návrhu zákona „nákup, prodej a správa pohledávek a dalších vybraných aktiv a restrukturalizace vybraných společností a podniků . Měla by být oprávněna například nakupovat a prodávat cenné papíry, provádět finanční a ekonomické poradenství, provádět úschovu zástav, získávat zdroje z finančního trhu, ale nikoliv poskytovat nové úvěry. Statutárním orgánem agentury má být pětičlenné představenstvo, jež jmenuje a odvolává ministr financí. Předseda představenstva má být současně generálním ředitelem. Představenstvo má agenturu řídit a jednat jejím jménem. Má navrhovat způsob obstarávání finančních prostředků na činnost agentury, ovšem potřebný bude souhlas ministra financí. „Představenstvo je povinno na základě usnesení vlády a z rozhodnutí ministerstva financí uskutečnit i takovou obchodní operaci, kterou by vzhledem k rizikům z něho plynoucím nemohlo uskutečnit z důvodu obezřetného podnikání, přičemž na tuto skutečnost musí upozornit předem ministerstvo, píše se v návrhu zákona. Kontrolní roli nad výkonným představenstvem má mít dozorčí rada. Na návrh ministerstva financí je v textu zákona uvedeno, že rovněž celou dozorčí radu (pětičlennou) včetně jejího předsedy má jmenovat ministr financí. Na rozdíl od představenstva má ovšem dozorčí radu schvalovat i vláda. Dozorčí rada má být oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti agentury. Na návrh představenstva má schvalovat auditora a předkládat ministerstvu financí své vyjádření k ročnímu finančnímu plánu a výsledkům hospodaření. Mlčet! Zaměstnanci agentury včetně dozorčí rady mají mít povinnost mlčenlivosti ve věcech týkajících se zájmů agentury, a to i po skončení pracovního poměru. „Zaměstnanci agentury a členové dozorčí rady jsou dále povinni zdržet se jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést ke střetu osobních zájmů se zájmy agentury, a nesmějí používat informace nabyté v souvislosti s výkonem funkce ve vlastní prospěch nebo ve prospěch jiné osoby, uvádí se dále v návrhu zákona. Členové představenstva ani dozorčí rady nesmějí současně vykonávat činnost, na kterou se vztahují ustanovení Obchodního zákoníku o zákazu konkurence člena dozorčí rady a člena představenstva akciové společnosti. Naopak smějí být ve statutárním orgánu jiné společnosti, pokud „se na podnikání této jiné společnosti agentura účastní . Návrh zákona rovněž říká, že „agentura je povinna na požádání poskytnout informace o své činnosti ministrovi financí, jeho prostřednictvím vládě a dalším státním orgánům . Rezervy přejdou. Celý rezervní fond, rezervy a opravné položky, jež vytvořila Konsolidační banka v souladu s ustanoveními centrální banky, mají přejít do konsolidační agentury v plné výši. To je poměrně rozumné, protože agentura již nebude podléhat zákonu o bankách, a třeba státní rozpočet by tak mohl dostat chuť na část jejích rezerv. Další nakládání s rezervami a fondem mají určit stanovy agentury. Rozdělení zisku má opět schvalovat ministerstvo stejně jako nakládání s rezervními fondy. Ministerstvo financí má schvalovat i výši a strukturu kapitálu agentury, informovat vládu o výsledcích činnosti a hospodaření agentury. Svoji činnost má agentura financovat z vlastního kapitálu a fondů, z příjmů z vlastní činnosti i z cizích zdrojů získaných z finančního trhu. Tady ovšem zákon navrhuje potřebu souhlasu ministerstva plus podmínku, aby výše cizích zdrojů nepřekročila 30 procent celkové výše zůstatkové hodnoty aktiv agentury ke konci předchozího roku. Poměrně logicky se v návrhu zákona uvádí, že agentura nebude platit daň z příjmu. Pro zúčtování a vypořádání platebních operací má používat nadále clearing centrální banky. To je racionální, protože jednak by to přes jiné banky zřejmě bylo dražší, jednak bude mít agentura rychlou kontrolu nad průběhem plateb. Navíc se jí u tohoto clearingu nemůže stát, že by si peníze klienta banka nechala jako třeba úhradu vlastní pohledávky za ním. Stejně jako na stát by se na ni neměla vztahovat povinnost nabídky veřejného odkupu akcií daná Obchodním zákoníkem. Odvážné návrhy. Poměrně odvážně byly do návrhu zákona začleněny do paragrafu 68 dva body, u nichž je otázkou, zda přežijí schvalování vládou a Parlamentem. Podle prvního má mít agentura právo stát se členem věřitelského výboru v tom případě, kdy její přihlášená pohledávka za úpadcem činí více než deset procent z celkového objemu přihlášených pohledávek. Pak má mít současně právo „bez udání důvodu požádat soud o odvolání stávajícího správce konkursní podstaty a o jmenování nového správce konkursní podstaty podle návrhu agentury . Druhý bod stanoví, že agentura má právo sama (bez druhého věřitele) podat návrh na prohlášení konkursu u svých dlužníků po lhůtě splatnosti, jejichž vlastní jmění je záporné nebo jejichž podíl závazků vůči agentuře přesahuje padesát procent objemu všech závazků. Soud má o této žádosti rozhodnout do třiceti dnů. „Bylo by dobré, aby agentura měla takové pravomoci, které jí umožní co nejefektivněji vymáhat pohledávky v zájmu maximalizace výnosů pro stát, uvedl pro týdeník EURO Tomáš Krones, ředitel kanceláře generálního ředitele Konsolidační banky. Nový generální staré konsolidační. Ještě dříve, než se Konsolidační banka oděje do vzdušnějšího hávu agentury, dostane nového generálního ředitele, jímž je současný člen bankovní rady a náměstek generálního ředitele Ladislav Řezníček. S účinností od 1. března 2001 jej ministr financí Pavel Mertlík jmenoval novým generálním ředitelem a předsedou bankovní rady Konsolidační banky. V obou funkcích tak vystřídá Kamila Zieglera, který z banky odchází na vlastní žádost ke konci února (EURO 51–52/2000). Podle informací týdeníku EURO by se měl stát novým generálním ředitelem Raiffeisenbank Praha. Ziegler pracoval jako generální ředitel Konsolidační banky od poloviny března 1999, kdy vystřídal Libora Löflera. V životopisu Ladislava Řezníčka ČTK uvádí, že vystudoval na Českém vysokém učení technickém Fakultu elektrotechnickou. Poté nastoupil v roce 1983 do Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde se zabýval výzkumem jaderných detektorů. V roce 1991 přešel do Státní banky československé a začal pracovat v oblasti správy dluhu. Od roku 1993 do roku 1999 působil v České národní bance (ČNB) postupně na pozicích specialisty řízení aktiv a pasiv, vedoucího oddělení řízení rizik a ředitele odboru nestandardních obchodů. V období 1997 až 1999 byl jednatelem dceřiné společnosti ČNB České finanční, s. r. o. Řezníček absolvoval dvouletý kurs Světové banky v oboru správy aktiv a pasiv, zúčastnil se stáží v zahraničních bankách (například ve Velké Británii, USA a Francii) a řady zahraničních seminářů. Působí rovněž jako lektor v oblasti řízení rizik, derivátů a krizového řízení. Ve hře o vedoucí post v Konsolidační bance byli i další kandidáti. Tomáš Potměšil, zaměstnanec ministerstva financí, který pracuje pro náměstka ministra Jana Mládka, a Pavel Jaroš, vedoucí obchodního týmu firmy Airel Immo, dcery společnosti All In ze skupiny Konsolidační banky. Hovořilo se i o třetím kandidátu, jímž měl být Pavel Obruča, který pracoval v devizovém úseku České národní banky.
