Revoluce na české síti?

19. 10. 2007

Největší české portály a vydavatelské domy vyrážejí na nákupy

Patnáct let poté, co internet oficiálně dorazil do Česka, je možné považovat podnikání na síti za regulérní průmyslový obor. A se všemi náležitostmi, jež k velkému byznysu patří. Počáteční nadšenecký přístup vystřídaly praktiky tvrdého kapitalismu – počínaje každodenním důsledným hlídáním cash flow či velkými marketingovými kampaněmi a konče vytvářením zdrojů na expanzi formou akvizic dalších internetových projektů. Přibližně padesát milionů korun, které Centrum.cz, dvojka českého internetu, investovalo do akvizice serveru Stahuj.cz, je jen jedním z příkladů rozvoje a profesionalizace českého e-podnikání… Podle Pavla Muchy, výkonného ředitele Centra.cz, je však poslední vývoj jen počátkem velké revoluce, kterou lze na české www síti očekávat. „Předpokládám, že internetový trh projde zásadní konsolidací, a otevřou se tak kapitálové koutky k tomu, aby mohla vzniknout spousta nových start-up projektů a dala tím impulz k rozvoji nových služeb, o nichž se českým uživatelům internetu zatím ani nezdálo,“ tvrdí. Prim prý budou hrát služby zaměřené na komunity a komunikaci s tím spojenou. „V hlavní roli bude obsah, ať už bude generován samotnými uživateli či profesionálními dodavateli,“ říká Mucha.

Vydavatelský interes.

Mediální agentura OMD odhaduje, že letos se na českém internetu zprostředkuje reklama za 1,35 miliardy korun, objem prodaného zboží přes www síť by měl dosáhnout patnácti až šestnácti miliard a počet Čechů, kteří pravidelně využívají internet, dosahuje 53 procent. A to jsou jen ty nejhlavnější důvody, proč virtuální svět s doménou .cz začal lákat nejen drobné webové podnikatele, ale i velká vydavatelství, která dosud internet pomíjela nebo se podnikání na síti věnovala jen okrajově.
Modelovým příkladem je české zastoupení vydavatelského domu Sanoma, které vloni koupilo majoritní podíl v projektu eStranky.cz, jež umožňuje lidem vytvářet si zdarma vlastní webové prezentace, a letos v září za čtyřicet až šedesát milionů korun získala firmu CE Media Online, která provozuje největší český portál o bydlení TvujDum.cz a obdobný projekt TvojDom.sk na Slovensku. „Získání těchto aktivit je jen jedním z kroků v naplňování naší strategie expanze na internetu,“ tvrdí publisher firmy David Beška. Letos na jaře zase německé vydavatelství Axel Springer koupilo tříčtvrtinový podíl v portálu Auto.cz, jenž je největším českým serverem v automobilovém oboru.

V Česku trochu jinak.

Konsolidace trhu pod křídly největších portálů a vydavatelských domů je trendem posledních několika měsíců a pravděpodobně i blízké budoucnosti. „Některé vydavatelské domy buď zaspaly dobu a nyní se to snaží prostřednictvím akvizic dohnat, nebo naopak naskočily na vlak včas - jako například MAFRA - a internet jim začíná přinášet zisky, které jsou reinvestovány. Protichůdné trendy u mediálních domů se tak na trhu střetávají a vzniká situace, kdy jsou nejsilnějšími kupci na internetu velcí vydavatelé a portály,“ říká jeden z manažerů pohybující se v českém internetovém prostředí.
Česko je však v tomto směru poměrně výjimečné. Na většině okolních trhů vévodí velcí nadnárodní hráči, případně jsou zajímavé projekty zastřešené zdroji od finančních investorů. „Tato anomálie je dána kombinací několika faktorů. Počínaje dlouholetým postavením velkých lokálních hráčů, přes historickou zkušenost, kdy na českém trhu neproběhlo příliš finančně úspěšných internetových investic, či orientací místních e-podnikatelů na vývoj inovativních služeb a novinek než na marketing a sebeprezentaci,“ vysvětluje Ondřej Bartoš, který na českém trhu zastupuje polský investiční fond MCI. Ten v nedávné minulosti vstoupil do českých internetových projektů Retail Info, Geewa či Nostromo.
Bartoš nepředpokládá, že by na české síti odzvonilo finančním investorům, byť připouští, že příklad zkrachovalého projektu Globopolis a zmařené 120milionové investice dodnes straší některé manažery rizikových fondů. „Nebylo by dobrým znamením, kdyby skončila doba finančních internetových investic. Navíc si myslím, že brzký exit z firmy a prodej projektu strategickému investorovi může být promarněnou příležitostí na lepší výdělek i na to, jak se stát regionálním či celoevropským hráčem,“ tvrdí. „Kdyby zakladatelé Googlu prodali v roce 1998 firmu konkurenčnímu Yahoo!, tak se mohli 'napakovat', ale rozhodně by nevybudovali impérium, které je dnes synonymem internetu,“ dodává Bartoš.

Portály na nákupech.

Finanční investoři se však musejí připravit na fakt, že jim na trhu poptávky po zajímavých českých internetových projektech vzrostla konkurence v podobě největších domácích portálů. Ty se snahou o anorganickou expanzi netají a především na případné akvizice disponují potřebnými prostředky. „Koupě Stahuj.cz není posledním obchodem, který jsme na českém trhu uskutečnili. Nakupovat budeme určitě dál,“ říká Mucha. Na tuto akvizici stejně jako na případné budoucí použilo Centrum.cz vlastní zdroje, firma se obešla bez jakýchkoliv cizích peněz. Směr, jakým by se portál mohl rozšiřovat prostřednictvím akvizic, nechce Mucha z konkurenčních důvodů ani naznačovat. Perspektivních projektů či zavedených internetových služeb je dle něj v Česku několik, v desítce nejnavštěvovanějších serverů – což byl případ Stahuj.cz – však již moc vybírat nelze. Až na výjimky, jako je Blog.cz nebo Libimseti.cz, totiž patří nejúspěšnějších deset www stránek do rodiny některého ze zavedených portálů.

Akvizice napřesrok.

Některé akvizice má zřejmě Centrum.cz rozjednané, ale uzavření nějakého obchodu ještě do konce letošního roku nepovažuje šéf portálu za příliš pravděpodobné. „Dva měsíce není moc času, navíc je vždy nutné pořádně prozkoumat, zda má potenciální cíl dostatečnou reálnou návštěvnost, aby nebyla generována přesměrováním z jiných webových stránek. Projekt by měl mít také silný ekonomický základ a samozřejmě musí být schopen citlivého začlenění do rodiny serverů Centra.cz,“ vypočítává Mucha. V podobném duchu hovoří o případné expanzi i Ivo Lukačovič, zakladatel a majoritní vlastník portálu Seznam.cz. „Ano, akvizice jsou jednou z forem rychlé expanze. V současné chvíli nemáme žádný subjekt v hledáčku, ale do budoucna je to jedna z cest, kterou se hodláme vydat,“ říká Lukačovič. Seznam.cz před pár týdny majetkově vstoupil do první české internetové televize Stream.cz, jež je dle Lukačoviče kvalitní platformou pro vytváření, distribuci a sdílení videa mezi českými uživateli internetu.

Komunitní budoucnost.

Právě komunity a skupiny lidí sdílejících určitý typ informací, hudby, fotografií či videoklipů jsou podle manažerů portálů nadějnou budoucností českého webu. „Služby pro komunikaci mezi uživateli internetu a prostředky pro vzájemné sdílení prakticky čehokoli digitalizovaného jsou trendem nejen v zahraničí, ale i v Česku,“ říká Pavel Doležal, šéf portálu Atlas.cz. Komunikátor ICQ, který portál nabízí uživatelům ve spolupráci se stejnojmennou izraelskou firmou, je jednou z nejvyužívanějších služeb pro dorozumívání se prostřednictvím internetu. „Komunitní služby a vše, co má zajímavý obsah, skýtá největší potenciál pro růst návštěvnosti, tak z pohledu generovaných příjmů,“ dodává Doležal. Mucha považuje rozvoj komunitních projektů za přirozený vývoj, ke kterému musel internet dospět. „Stejně jako existují skupiny diváků televize, kteří se rádi dívají na dokumenty o cestování, o přírodě nebo o čemkoliv jiném – a vznikají pro ně specializované kanály -, existují i uživatelé internetu, kteří chodí na své oblíbené stránky se dle svých preferencí nebo aktuálních potřeb něco dozvědět. Internet má však tu výhodu, že může návštěvníky nejen bavit, ale umožňuje lidem, kteří mají společné zájmy, své zkušenosti sdílet, debatovat o nich nebo přispívat zajímavým vlastním obsahem,“ tvrdí šéf Centra.cz.

Fragmentace webu.

Domácí stránka portálu - takzvaná homepage - se podle Muchy obecně stane jen jakýmsi rozcestníkem, vstupní branou do internetu, zásadní většinu času na síti však bude uživatel trávit na oborově či komunitně zaměřených serverech. „Směřujeme k fragmentaci Centra.cz, od jedné značky, která nemůže pasovat všem, k mnohem širšímu portfoliu webů, které uživatele svým obsahem zaujmou a také připoutají,“ říká Mucha. Jako příklad uvádí server Žena.cz, který je jako jiné obdobně orientované weby ve světě jedním z nejrychleji rostoucích segmentů internetu. „Trend je jasný: skupiny a pro ně vytvářený obsah. Uživatele těchto skupin bavíme, umožňujeme jim číst informace a prohlížet multimediální obsah, případně jim nabízíme možnost se o svůj názor či obsah podělit s ostatními. Na homepage budou lidi chodit vyhledávat základní informace a vyřizovat si e-maily,“ dodává.

Net v mobilu.

Druhým trendem nebo spíše směrem, který prý internet nevyhnutelně čeká, je přesunutí k nové formě přístupu na web – prostřednictvím mobilních telefonů. „Internet v mobilu má dnes celou řadu bariér, ale většina z nich je psychického rázu, ne technologického. Lidé mají pocit, že přistupovat na web z mobilu je drahé, že nemají kontrolu nad tím, kolik jim bude naúčtováno. Operátoři zase mají strach z ohrožení jednoho z klíčových byznys segmentů, tedy posílání SMS zpráv. Když se ale najde model, který bude pro všechny výhodnější než současný, bude to první krok k odstranění bariér a k rychlému nalezení jednoduchého technického řešení,“ říká Mucha.
Šéf Centra.cz si dokáže představit situaci, že portál vstoupí do jednání s operátory s nabídkou využití technologií prověřených miliony „klasických“ uživatelů. „Vadí mi, když stojím v zácpě a potřebují najít nějaký kontakt, že musím volat operátora nebo asistenční službu. Přitom bych to mohl zvládnout během pár kliknutí ve speciálním softwaru v mobilu,“ naznačuje Mucha, jak by etapa „internetové revoluce“ mohla vypadat.

Internet Mall IPO? Jednou možná. A v Londýně Vzorovým příkladem, jak může úspěch na domácím trhu „nakopnout“ firmu k úspěšné zahraniční expanzi, je společnost Internet Mall, největší internetový obchodník v Česku i v regionu střední a východní Evropy. Firma, která začínala na podzim roku 2000 s několika prodanými lednicemi, pračkami a kuchyňskými sporáky, utržila v loňském roce 1,38 miliardy korun. Pětaosmdesát procent této sumy připadlo na české zákazníky, o zbývající část tržeb se postaraly pobočky na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
„Plán pro letošek je na úrovni 1,7 miliardy korun s tím, že vzroste podíl zahraničních afilací,“ říká Ondřej Fryc, generální ředitel firmy. K naplnění ambiciozního plánu by Internet Mallu měla pomoci i německá pobočka, otevřená letos v září. Případný neúspěch na vysoce konkurenčním trhu si Fryc příliš nepřipouští. „Myslíme si, že máme na to, tam uspět. V Německu je obrovská penetrace internetu. Konkurence je naopak více roztříštěná a především se držíme zásady lokálnosti, tedy že zboží nakupujeme v zemi, kde ho prodáváme a že zaměstnáváme výhradně lokální lidi. Je to výrazně dražší, ale i přínosnější varianta. Čechoněmec by nám nedokázal v Německu vyjednat takové podmínky jako místní topmanažer,“ je přesvědčen Fryc. Firma je prý připravena na expanzi na další zahraniční trhy, tentokrát však směrem na východ.
Přerod Internet Mallu z malého „start-upu“ ve velkou korporaci byl prý nejsložitější v otázce řízení lidí a uhlídání rozvoje celé firmy. „Když je firma malá - do pětadvaceti zaměstnanců -, tak se všichni znají a veškeré vize i nápady jsou koncentrovány v pár lidech. Když pak počet lidí roste, přestává se ředitel orientovat v tom, kdo co dělá, a nově příchozí zaměstnanci zase neznají pravidla, která nejsou psána, ale dosud je všichni ctili, neboť visely ve vzduchu. Proto je naprosto nezbytné nastavit pravidla fungování jako ve standardní velké firmě, počínaje reportingem a každodenním hlídáním čísel konče. Obratu, ziskovosti, ale třeba i rychlosti vyřízení objednávky či včasnosti dodání zboží,“ vypočítává Fryc. Dříve prý zákazníkovi internetového obchodu stačilo, že mu obchodník dodal zboží v pořádku, dnes je klient výrazně náročnější a třídenní dodací lhůtu bere jako samozřejmost.
Manažery Internet Mallu prý „každou chvíli“ oslovují různé subjekty, zda firma neuvažuje o IPO, tedy primární emisi akcií. „V tuto chvíli externí zdroje nepotřebujeme. Prvotní je udržet zdravý růst, ne utratit stovky milionů za zvětšení firmy a neuřídit tak velkou expanzi po organizační či lidské stránce,“ říká Fryc. V případě potřeby externího financování by prý Internet Mall spíše uvažoval o vstupu kapitálového partnera. „Až teprve po několika letech soužití s finančním investorem by mohla přijít řada na IPO, abychom mu mohli dát příležitost investici zhodnotit,“ tvrdí firemní šéf. Jestliže k IPO Internet Mallu někdy dojde, bude Fryc prosazovat duální listing, tedy uvedení akcií na dvou trzích. Podle informací týdeníku EURO by připadala v úvahu pražská a londýnská burza. Fryc uzavírá: „V době, kdy bychom byli firmou s evropským rozsahem a významem, by to dávalo smysl. Ale to je ještě hodně daleko.“