Na světě se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ročně vyprodukuje na 360 milionů tun plastového odpadu. Devět procent z nich je recyklováno, dalších dvanáct se spálí, zatímco zbytek končí na skládkách či v přírodě. Změnit přístup k nakládání s plasty se aktuálně snaží česká společnost Green Future, která jako jedna z úplně prvních na světě představila funkční komerční jednotku na jejich termochemickou recyklaci.
Nová technologie podle Michala Pivrnce, jenž se za účelem jejího vývoje spojil s vědci z firmy Enress, zvládne zrecyklovat až 90 procent vstupního plastu. Zbytek se následně změní na inertní uhlíkatý zbytek použitelný v gumárenství nebo zemědělství a energetický plyn. Ten je možné použít třeba pro výrobu elektřiny.
První funkční recyklační jednotka vyrostla ve Dvorcích u Bruntálu, kde se aktuálně připravuje na přechod z vědeckého do komerčního provozu, který by měl odstartovat do konce tohoto roku. „Máme podporu Moravskoslezského kraje, Ministerstva životního prostředí, schválení výsledného produktu od Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších. Stále ale narážíme na určité limity v legislativě, která s funkční technologií nepočítala,“ uvádí Pivrnec.
Legislativní překážky
Komplikace představuje třeba zmíněný energetický plyn, jenž během procesu vzniká. Ze zákona je totiž považován za odpad, a tak jej místo využití musí společnost i přes potenciál zatím likvidovat. „Naštěstí se setkáváme s pozitivním ohlasem na naši technologii a daří se nám prošlapávat legislativní cestu. Během prvního pololetí letošního roku by tak měla vzniknout vyhláška řešící využití plynných a kapalných paliv z odpadu,“ dodává zakladatel.
Likvidace plastového odpadu je aktuálním tématem také pro jednotlivé samosprávy, které mají povinnost obsah žlutých popelnic třídit. Podle společnosti AVE se v tuzemsku v současnosti recykluje 40 až 60 procent odpadu vyhozeného do žlutých kontejnerů. Ten, který není možné recyklovat, je nutné následně odvézt a zlikvidovat, což se samozřejmě podepisuje na rozpočtu. Za nerecyklované plasty musí navíc stát od roku 2021 odvádět takzvanou plastovou daň. Na ní Česko za poslední tři roky zaplatilo pět miliard korun, přičemž odhady na ten letošní počítají s dalšími třemi.
Energie za 200 tisíc korun denně
Green Future chce plasty od jednotlivých měst a obcí odebírat zdarma, obchodovat pak hodlá až se vzniklým finálním produktem. Tím je pyrolýzní olej, jenž poslouží k výrobě plastů nových.
„Takto kvalitní látka má na trhu vysokou cenu. Za den provozu jedna jednotka vyrobí až 15,3 tuny pyrolýzního oleje fungujícího jako zelená náhrada ropy, 0,85 tuny energetického plynu a 0,85 tuny uhlíkatého zbytku. To vše v hodnotě skoro 200 tisíc korun,“ přibližuje Pivrnec, jehož společnost aktuálně jedná s firmami a samosprávami o odběru plastového odpadu a následném zpracování ve vlastních plánovaných provozech.
Právě náhrada ropy jakožto důležitého materiálu při výrobě plastů je dalším zásadním tématem. Podle tiskové zprávy Green Future je na výrobu jednoho kilogramu plastu totiž aktuálně zapotřebí dvojnásobné množství „černého zlata“. Tyto procesy by do roku 2050 mohly odpovídat až 20 procentům jeho celosvětové spotřeby.
První centra v Česku i Rakousku
Ještě letos by v tuzemsku měla být zahájena výstavba hned dvou recyklačních center, a to v Ústeckém a Středočeském kraji, která zpracují na 22 tisíc tun plastu ročně. Kromě toho společnost jedná s partnery, kteří mají zájem o vybudování vlastních recyklačních areálů. Jedním z nich je rakouská obec Hauskirchen, jež jako první s dohodou už souhlasila. Na jejím území tak do konce roku vyroste komerční centrum za zhruba 12 milionů eur (přes 304 milionů korun) s kapacitou umožňující zpracování 30 tun plastů denně.
„Počítáme s tím, že v první fázi rozšiřování technologie do Evropy se staneme tvůrcem evropského trhu. Do pěti let bychom chtěli po celé Evropě postavit 120 termochemických jednotek, které zvládnou zpracovat 700 tisíc tun plastů. To představuje 1,5 procenta celého evropského trhu recyklace plastů,“ konstatuje Pivrnec. Do 10 let by pak Green Future chtěla ovládnout 10 procent evropského trhu.
Že je v tomto ohledu zásadní změna zapotřebí, dokazovaly už odhady vědců z roku 2017. Podle nich by měl objem plastového odpadu do roku 2050 vzrůst z 8,3 miliardy na 12 miliard tun.
