Revoluci neplánuji

Ceny notebooků budou ještě klesat, říká nový generální ředitel českého HP

Post generálního ředitele české pobočky Hewlett-Packard (HP) přebírá po Milanu Prypoňovi, protřelém manažerském matadorovi HP i celého českého IT. Jan Kameníček (49) se však nové zodpovědnosti nebojí a dopředu avizuje: „Žádnou revoluci neplánuji. Jsem přesvědčen, že revoluce je potřeba pouze tehdy, pokud je na tom firma špatně. Což rozhodně není případ současného českého HP.“ Jako ředitel divize služeb v tuzemském zastoupení Hewlett-Packard byl jedním z manažerů, kteří rozhodovali o tom, jak se bude firma vyvíjet, do jakých aktivit se pustí, a do kterých ne. Připouští však, že pozice generálního ředitele pobočky s sebou přináší mnohem větší zodpovědnost. „Za výrazně početnější skupinu zaměstnanců a také za mnohem větší objem peněz (české HP v současnosti zaměstnává zhruba tisíc lidí a podle neoficiálních odhadů dosahuje zhruba dvanáctimiliardových tržeb – pozn. red.). Cítím tak zodpovědnost dobře nastavit veškeré strategické cíle a procesy, aby společnost v dlouhodobém horizontu neustále rostla – z hlediska podílu na trhu, obratu, i počtu prodaných výrobků,“ říká Kameníček v exkluzivním rozhovoru pro týdeník EURO, prvním, který poskytl po jmenování do vedení HP, největší firmy v českém IT byznysu.

EURO: Revoluci sice neplánujete, ale nějaké drobnější změny jistě v plánu máte… KAMENÍČEK: Rád bych sjednotil naše marketingové vystupování, respektive spolupráci mezi jednotlivými divizemi (kromě technologické TSG funguje v rámci HP divize osobních počítačů PSG a divize tiskáren IPG). Naše firma je velmi různorodá a marketingové i PR strategie jsou v tomto okamžiku poněkud roztříštěné. Byl bych rád, aby se nám podařilo dosáhnout lepšího efektu při použití podobného objemu finančních prostředků.

EURO: Hodláte nějak pozměnit, případně rozšířit portfolio produktů? KAMENÍČEK: Spíše se budu snažit ještě více rozšířit spolupráci s naším „rodinným stříbrem“, tedy obchodními partnery a distributory HP. Co se týká konkrétních produktů, tak v oblasti osobních počítačů se naplno projevil trend osobitého designu, jednoduchosti ovládání, bezpečnosti a mobility připojení. Vzhledem k tomu, že jde o komoditní typ prodeje, je těžké se odlišit od konkurence a nalézt unikátní funkce, tak jako se to například nedávno povedlo Applu s iPhonem.
V technologické divizi se chci více zaměřit na prodej softwaru. HP během posledních několika let provedlo řadu akvizic softwarových firem, takže dnes jsme schopni obsáhnout řadu zakázek s vlastní „výbavou“. Rovněž se chci více věnovat oblasti datových skladů a business intelligence. Dnešním trendem, v byznysu obecně, je totiž obrovské množství dat. Ať už o zákaznících firem, jiných vnějších vztazích či interních procesech. Jen minimum informací z těchto dat dokážou manažeři skutečně efektivně využít. Aby mohli získávat informace z těchto dat, musejí jako jakousi nadstavbu nad datovým úložištěm implementovat speciální analytický nástroj. Jsem přesvědčen, že tato oblast bude jedním z největších trendů v blízké budoucnosti IT.

EURO: Oblasti business intelligence se úspěšně věnuje několik českých technologických firem. Uvažujete i o akvizicích na českém trhu? KAMENÍČEK: Nevylučuji případné akvizice jakýchkoli firem na českém trhu, nejenom z této oblasti. Ale určitě v tuto chvíli nečekáte, že bych byl víc konkrétní.

EURO: Není to tedy otázka několika měsíců, nebo dokonce letošního roku? KAMENÍČEK: Je to spíše výhled, jedna z možných cest. Ale nemyslím si, že by případné akvizice měly proběhnout letos. Centrála HP se nedávno dohodla na koupi společnosti EDS. Její integrace do našich řad, sladění procesů a dalších záležitostí souvisejících s fúzí nějakou dobu zaberou. Další akvizice, ať už globální nebo lokální, by tedy měly počkat do doby, než se integrace EDS plně dokončí.

EURO: Vaši nadřízení jsou případným nákupům nakloněni? KAMENÍČEK: Akviziční strategie je řízena nejvyšší korporací. Ani já, ani mí přímí nadřízení, tedy nemáme dostatečnou pravomoc rozhodovat o tom, zda firmu XY koupíme či nikoliv. Pokud bych měl zájem získat pro HP nějakou lokální firmu, je třeba nejprve o ní shromáždit určitá relevantní data a absolvovat schvalovací proces, který končí na celosvětové úrovni. Pokud daná firma zapadá do celkové korporátní strategie a dohodneme se na transakční sumě, je požadavek na akvizici schválen.

EURO: HP na českém trhu prodává notebooky vybavené operačním systémem pod hranicí deseti tisíc korun včetně DPH. Myslíte si, že je cena nejlevnějších přenosných počítačů na pomyslném dnu? KAMENÍČEK: Západní Evropa a Amerika si už zvykla na trend, že spotřební elektronika, kam už – ať chceme, nebo nechceme - spadají i počítače, cenově neustále klesá. A bude klesat i nadále, zatímco ceny IT služeb stoupají. To je trend, kterému se nemůžeme vyhnout a který bude platný i do budoucna. Zde v České republice bude rovněž záležet na kurzu koruny k dolaru, ale na tu nejlevnější pomyslnou hranici si budeme muset ještě pár let počkat. Jsem přesvědčen o tom, že přijdou ještě zajímavější ceny, než jsou dnes.

EURO: Máte vy osobně nějaký soukromý tip - sumu, za kterou bude možné pořídit nejlevnější notebook s logem HP? KAMENÍČEK: Přesný tip by z mé strany byl čirou spekulací. Nedokáži odhadnout přesné číslo, ale v okamžiku, kdy se prodej přenosných počítačů dostane do ještě větších objemů, jež dokážou dál zlevnit výrobu jednotlivých komponent a tedy i celých přístrojů, je zde určitě prostor pro nalezení další cenové rezervy.

EURO: Předpokládáte, že do budoucna poroste prodej přes retailové elektro řetězce, hypermarkety a třeba i diskonty? KAMENÍČEK: To v každém případě. Když dnes vyrazíte do původně potravinového supermarketu, kromě zboží denní potřeby v nabídce najdete i osobní počítač. Toto není přímo trend, jehož bychom se chtěli zúčastňovat, protože cílem HP není mít nejlevnější produkty za všech okolností, ale rozhodně poroste objem našich prodejů tam, kde je to typické pro prodej spotřební elektroniky, a rovněž v obchodech typu Makro.

EURO: Lze i v případě tiskáren očekávat další snižování cen? KAMENÍČEK: Zrovna u inkoustových tiskáren bych řekl, že hranice dvou tisíc korun za přístroj již momentálně nemá příliš mnoho nákladových rezerv, a odhaduji, že už jsme se téměř dotkli cenového dna. V této oblasti bych spíše sázel na nárůst kvality tisku, tedy technologický pokrok a nové možnosti tiskáren.

EURO: Zmínil jste, že IT produkty zlevňují, služby naopak zdražují. Kam se podle vás bude - celý český IT trh - do budoucna vyvíjet? KAMENÍČEK: Věřím balancovanému růstu komodit i služeb. Já osobně jsem byl překvapen loňským nárůstem celého IT trhu. Výrazný růst v řádu dvouciferného čísla se neočekával. Na trh spotřební elektroniky samozřejmě mají vliv další ekonomické faktory, jako zdražování energií, benzinu, služeb či potravin. Přesto věřím tomu, že trh počítačů, stejně jako tiskáren, má před sebou ještě značný růst. Trh totiž zdaleka není nasycen. Velký růstový potenciál vidím i v oblasti služeb, zejména u outsourcingu a velkých integračních projektů. Menší nárůsty by se měly týkat oblasti serverů, kde se také stále snižuje cena produktů.

Portrét
Od IT ke křečkům a golfu S prvním počítačem se Jan Kameníček seznámil během studií na pražském ČVUT, kde v roce 1983 absolvoval fakultu elektrotechniky. S výjimkou vojenské služby pak počítače, a informační technologie obecně, provázely celý jeho život. „Na vojenské katedře ČVUT jsem kromě jiného pracoval s radarovou technikou, tak mi na vojně, v rámci chemického praporu, přidělili vedení spojovací čety. Poté jsem byl převelen na Vojenskou akademii do Liptovského Mikuláše, kde jsme se učili ovládat radiolokátor,“ vzpomíná. Po ukončení vojenské služby nastoupil do podniku Kancelářské stroje, kde nejprve pracoval jako servisní inženýr a později vedl skupinu servisních techniků se zaměřením na počítače SMEP. „To byly takřka věrné kopie amerických počítačů Digital, vyráběné na Slovensku, z východoevropských součástek,“ vysvětluje s úsměvem.
Když v roce 1991 společnost Digital Equipment otvírala českou pobočku, byl Kameníček - i díky svým zkušenostem s těmito počítači – jedním ze „zakládajících“ zaměstnanců pražského zastoupení. Po fúzi Digitalu a další počítačové společnosti Compaq Computer v roce 1998 měl Kameníček na starost oblast IT služeb. Stejný scénář se opakoval v roce 2001, jeho tehdejšího zaměstnavatele koupil počítačový gigant Hewlett-Packard. V „nové“ firmě nejprve vedl outsourcingové oddělení a v roce 2005, poté co byl Milan Prypoň povýšen do pozice generálního ředitele, postoupil Kameníček na jeho dosavadní místo šéfa divize služeb HP. Podobně tomu bylo na začátku letošního léta – Prypoň se rozhodl ze zdravotních důvodů odejít a Kameníček ho vystřídal jak v křesle šéfa celého českého HP, tak ředitele technologické divize (TSG). Že by si však před sebe stavěl kariérní milníky, a poté se snažil po takovém žebříčku stoupat výš a výš, to Kameníček popírá. „Především mě práce v IT baví, kariéra je až druhotný efekt. Celý život se snažím dělat dobře svou práci a mít okolo sebe kolektiv lidí, se kterými se cítím dobře.“ Přiznává, že kromě záliby v počítačích má ještě jednu vášeň - golf. „Začal jsem s ním relativně pozdě, ve 43 letech, a vlastně náhodou. O to víc mne nadchl. Všechny ostatní sportovní aktivity, především volejbal a potápění, od té doby musely jít stranou,“ říká. Žádný kontrakt na golfovém greenu zatím ještě nedomluvil, ale připouští, že je to příhodné místo, kde je možné se seznámit se zajímavými lidmi. „Golf především hráče kultivuje. Umožňuje zlepšovat lidské vlastnosti, protože člověk se musí naučit zvládat své ego, pozitivně myslet a koncentrovat se. Kromě jiného jsem při tomto sportu pochopil, že řadu problémů je lepší řešit s lehkostí, než je lámat silou,“ soudí Kameníček. Současný handicap těsně pod hranicí 16 by prý do budoucna rád zlepšil na jednocifernou hodnotu. Za svůj největší golfový zážitek považuje nedávné karlštejnské setkání s Ernie Elsem, současnou pětkou světového golfu.
Nový šéf českého HP si pochvaluje, že dokázal pro golf nadchnout manželku i děti. Na oplátku se Kameníček stará o malou rodinnou ZOO. Kromě zlatého retrívra a britské modré kočky se v jejich rodinném domku vystřídal páreček morčat, zakrslý králík a nově i rosnička siná z Nové Guineje. „Před sedmi lety mne děti přesvědčily, abych jim koupil morče. Aby mu nebylo smutno, pořídili jsme mu poté kamaráda. Jak se časem ukázalo, byla to samička a já každý čtvrtrok objížděl zverimexy po celé Praze, abych udal jejich potomky,“ vzpomíná. „Poté jsem ustoupil nátlaku a pořídil rodině zakrslého králíka. Jenže ten za pár měsíců obrovsky vyrostl, kousal lidi i kabely od počítačů, a nakonec přes zahradu utekl do přírody.“ Exotickou rosničku Kameníček dostal od kolegů z marketingového oddělení. „Ve dne je zelená, v noci hnědá, což znamená, že má hlad. A protože zbožňuje cvrčky, tak zase musím objíždět zverimexy a nakupovat živé brouky pro žábu. Zajímavé je, že kromě benzinu či elektřiny za poslední dobu zdražili i cvrčci.“