Revoluční novela

Daňový řád

Daňový řád schválený letos v červenci nahradí šestnáct let starou právní úpravu daňového řízení obsaženou v zákoně o správě daní a poplatků. Daňový řád měl sice dle předloženého návrhu platit již od 1. ledna 2010, ale v rámci legislativního procesu byla jeho účinnost odložena až na rok 2011. Média za nejvýznamnější změny daňového řádu nejčastěji označují odkladný účinek podaného odvolání, povinnost finančních úřadů odůvodňovat svá rozhodnutí, zrušení možnosti promíjet daň či omezení pro „neprofesionály“ v zastupování poplatníků. Je však třeba poukázat na to, že některé z těchto „novinek“ se do daňového řízení dostanou s předstihem. Stane se to díky novele zákona o správě daní a poplatků účinné od 1. ledna 2010. Jaké hlavní změny přináší?

Odůvodnění Finanční úřad dnes není povinen většinu svých rozhodnutí odůvodňovat. Tato úprava nepřispívá k právní jistotě poplatníků, zejména pokud s rozhodnutím nesouhlasí. Při absenci odůvodnění může být obtížné podat řádné odvolání. Nejsou totiž zřejmé ani důvody, jež správce daně k vydání rozhodnutí vedly, ani důkazy, ze kterých pro své závěry vycházel. Novela zavádí princip opačný, tedy povinnost správce daně vždy odůvodňovat svá rozhodnutí. Z daňových rozhodnutí by proto mělo být jednoznačně patrné, proč finanční úřad věc posoudil tak, jak uvedl ve výroku.
Zákon o správě daní a poplatků v současném znění rovněž nepřiznává podanému odvolání odkladný účinek. To znamená, že pokud je společnosti doměřena daň – například po daňové kontrole – a proti doměrku se odvolá, musí ji přesto zaplatit. Jen pokud je v odvolacím řízení úspěšná, daň je jí vrácena. Přijatá novela tuto koncepci mění – odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru bude mít odkladný účinek. Doměrek tedy bude splatný až po doručení zamítavého rozhodnutí odvolacího orgánu.
Tato změna také reaguje na praxi. Dle ní poměrně vysoké procento sporů mezi poplatníky a daňovou správou končí změnou či zrušením dodatečného platebního výměru. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že například v roce 2007 byla celková úspěšnost podaných odvolání 82,9 procenta.

Výpočet lhůty Třetí změna promítá do zákona o správě daní a poplatků judikaturu Ústavního soudu ČR. Týká se způsobu výpočtu lhůty pro vyměření daně. Jde o nahrazení takzvaného pravidla tři plus jedna pravidlem tři plus nula (EURO 7/2009). V souladu se zněním rozsudku se mění dosavadní nejednoznačné ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Novela jasně stanoví, že daň nelze doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost. Například pro zdaňovací období kalendářního roku 2010 končí lhůta pro vyměření daně 31. prosince 2013, nebyla-li zákonným způsobem prodloužena.
Novela dále zavádí například povinnost informovat poplatníka, že pracovník daňové správy porušil povinnost zachovávat mlčenlivost o jeho údajích, respektive o výši pokuty, která mu byla uložena. A rovněž upřesňuje, že poplatník, kterému bylo povoleno posečkat s platbou daně, má v této době nárok na vystavení potvrzení o bezdlužnosti, nemá-li jiné daňové nedoplatky. ===== Další změna =====
V této souvislosti je třeba zmínit i další novelu zákona o správě daní a poplatků, účinnou od 1. listopadu 2009. I ta přináší změnu, která se původně měla objevit až s účinností nového daňového řádu. Jde o úpravu dne platby daně. Za ten se bude nově považovat vždy den připsání daně na účet finančního úřadu.
Toto pravidlo dnes platí pouze pro platby z účtů vedených v cizí měně a v zahraničí. U platby z tuzemských účtů je nyní dnem platby den odpisu z účtu poplatníka. Společnosti si proto musí od listopadu ohlídat, aby v den splatnosti daně – například u měsíčního plátce DPH 25. den následujícího měsíce – byla příslušná částka již na účtu finančního úřadu. Jinak jí vznikne úrok z prodlení.