Čeká nás historicky největší marketingová kampaň Microsoftu
Sníh v centrále Microsoftu přichází zhruba se stejnou periodicitou jako nové operační systémy softwarového gigantu. Poslední listopadovou neděli se začaly na noční Seattle snášet první sněhové vločky. Teplota se držela pár stupňů nad nulou, takže sníh hned tál a silnice zůstávaly suché. Autobusy MHD však i tak vyjely v pondělí se sněhovými řetězy. Pět let tu sice sníh v ulicích města neviděli, přesto se nikdo řetězům na suchém asfaltu nepodivil. Bezpečnost musí být.
Důraz na bezpečnostní opatření a připravenost na všechna myslitelná „co kdyby“, provázely i vývoj a slavnostní uvedení operačního systému Windows Vista pro byznysové zákazníky.
Výrazně vyšší bezpečnostní standardy OS zdůraznil nejen generální ředitel Steve Ballmer, jenž v manhattanské budově burzy Nasdaq představoval nové Vista a kancelářský software Office 2007, ale už i významní zákazníci Microsoftu. Například Shaygan Kheradpir, ředitel pro IT amerického telefonního operátora Verizon, chválil možnost automatického šifrování všech dat ukládaných na harddisk. „Vždy jsem byl zděšen, když mi nějaký zaměstnanec oznámil, že ztratil laptop. Obával jsem se, aby nebyla zneužita data, která měl v počítači uložená. Z hlediska ochrany tedy funkce automatického šifrování znamená ohromný skok kupředu,“ řekl Kheradpir.
V okamžiku, kdy Ballmer stisknutím tlačítka na Nasdaqu odstartoval nejen burzovní obchodování, ale i „Den D“ uvedení dlouho očekávaných produktů Microsoftu pro podnikovou klientelu, byl v centrále firmy v Redmondu nedaleko Seattlu připraven krizový tým. Pro případ hackerských útoků či zveřejňování děr nového počítačového systému.
Propady výrobců počítačů.
„Jde o největší vlnu nových produktů, kterou jsme kdy uváděli,“ vyprávěl v New Yorku šéf Ballmer. Kromě Visty a balíku Office 2007 oznamoval příchod dvou nových serverových produktů (Exchange Server 2007 a Office SharePoint Server 2007) plus tří desítek dalších programů.
Někteří velcí zákazníci Microsoftu, v České republice například ČSOB, Mostecká uhelná, Česká pojišťovna nebo Ministerstvo financí ČR, testovali jeho novinky po řadu minulých měsíců. „Vistu mám na svém notebooku již od srpna 2005 a v jiném operačním systému odmítám pracovat. Překvapilo mě, že běhá – byť trochu pomalu – i na tři roky starém počítači s RAM pouhých 512 megabytů. Fantastický je nový způsob vyhledávání, zvláště ve spojení s novým Officem. Povedlo se připojování k mobilním sítím, které je nyní jednoduché a snadné i pro laika. Důležité je také šifrování disku,“ říká Jiří Nosek z IT oddělení ČSOB.
Snaha o maximální doladění celého systému vedla k opakovanému odkladu uvedení Visty na trh. Pro podnikové zákazníky je k dispozici nyní, i když zatím nikoli v české mutaci. Pro běžné spotřebitele přijde na trh až po Novém roce. Dle vyjádření Michala Čupy, generálního ředitele české pobočky Microsoftu, bude počeštěná Vista k dispozici koncovým zákazníkům v březnu 2007.
Několikaměsíční prodleva a promeškání předvánoční nákupní horečky však přinesly problémy výrobcům počítačů, kteří prodávají hardware s předinstalovanými operačními systémy a často i s balíkem kancelářských aplikací. Mnoho zákazníků proto letos plánovaný nákup hardwaru odložilo, aby si jej pořídili až s novým řídícím systémem. Firmy jako jsou Dell, Acer, HP či Lenovo tak letos pravděpodobně zaznamenají propad na tržbách.
Čech v pozadí.
Na vývoji nového operačního systému pracovaly tisíce lidí tisíce hodin. Jednou z hlavních osob, jež je odpovědná za grafické rozhraní operačního systému, je Aleš Holeček. V redmondské centrále Microsoftu je jednoznačně nejvýše postaveným Čechem. Holeček měl na starosti sto padesát programátorů, kteří pracovali na skořápce, na takzvaném shellu operačního systému. „Shell určuje, jak člověk s počítačem pracuje, je to celé uživatelské rozhraní. Trochu se to dá připodobnit k dopravním značkám – už zdálky musí být patrné, jestli je to zákazová či příkazová značka. Příkladem grafických značek v rámci našich programů je červený křížek v pravém horním rohu každého okna. Každý uživatel ví, že když na něj klikne, tak okno zavře. Uživatelům se to již vrylo do povědomí a oni očekávají, že to tak zůstane. Konzistence značek je velmi důležitá, podstatné proto je, že je respektují i tvůrci různých aplikací. Představte si, o kolik komplikovanější by byl provoz, kdyby každá vesnice měla jiné značky kolem cest,“ vysvětuje vymezení své odpovědnosti Holeček.
O postupu prací referoval každý měsíc přímo Billu Gatesovi. S novým grafickým rozhraním zjevně uspěl, a tak se předminulý týden při rozhovoru pro týdeník EURO mohl pochlubit povýšením. Nyní má Aleš Holeček pod sebou čtyři sta programátorů, odpovídá za celý úsek Windows Client a mezi ním a generálním ředitelem jsou v hierarchii již jen dvě osoby.
Bez obrazovek smrti.
Vizuální potlačení uživatelského rozhraní - takový byl cíl grafické změny. „Využíváme teď průhledných oken či úzkých okrajů, aby grafika působila lehce, aby obsah, na němž uživatel pracuje, byl vizuálně výrazně dominantní, a nástroje oken aby byly potlačeny do pozadí, aby zkrátka nerušily,“ říká Holeček.
Za velký úspěch však považuje jinou a výrazně hlubší proměnu, kompletní reorganizaci grafického rozhraní, která by měla zabránit dříve tolik častému padání Windows. Konkrétně jde o vytažení ovladačů grafické karty z takzvaného kernelu, tedy z jádra operačního systému. „Většina různých ovladačů běhala v rámci kernelu a pokud ty nepracovaly, což se jim stávalo, pak zamrzl celý operační systém a uživatel uviděl pověstnou modrou obrazovku smrti. Ovladače jsme vytáhli z módu kernelu, takže nyní když ovladač zatuhne, tak operační systém dále běží a není třeba restartovat celý počítač,“ vysvětluje Holeček.
Přesunutí celého modelu grafických ovladačů hlavního procesoru na grafickou kartu přináší možnost jejího intenzivnějšího využití. Celá grafika se tedy nyní tvoří přímo na kartě a neubírá hlavnímu procesoru jeho výkon. Výrazně tím šetří jedno z nejužších hrdel počítačového provozu: sběrnici. Vizualizace Visty proto může být daleko bohatší, než byli uživatelé dřívějších Windows zvyklí. Nabízí se například třírozměrné zobrazování nebo poloprůhledná rotující okna.
Vyhledávání podle tváře.
Nejvýznamnější proměnou je zřejmě revoluční posun ve způsobu vyhledávání dat uložených v počítači. Zatímco dosud uživatel vyhledával potřebný dokument na internetu jen pouhých pár vteřin, na svém počítači jej mohl hledat i několik minut. Vista indexuje dokumenty v pozadí, když uživatel s počítačem pracuje. Jakmile člověk vytvoří či pozmění nějaký soubor, tak je hned indexován. Při vyhledávání se pak „neprojíždí“ každý dokument na disku, ale jen databáze ze seznamu.
„Chtěli jsme data přeorganizovat tak, aby byla rychle dosažitelná, a to nikoli jen na základě souborů a adresářů, do kterých si je uživatel uloží, ale také na základě metadat, tedy dat o datech. Naší mantrou je, že pokud si uživatel pamatuje alespoň jednu věc o hledaném souboru, tak ho bude schopen najít. Archivování jednoho souboru do více složek, aby ho po letech uživatel nalezl, už tedy nebude vůbec nutné,“ říká Aleš Holeček.
Metadaty jsou například informace, kdy byl e-mail odeslán, nebo komu všemu byl doručen. Některá metadata se vytvářejí sama o sobě, jiná tvoří uživatel. Třeba když lidé hodnotí hvězdičkami písničky podle toho, jak se jim líbí, či když přidávají k fotkám popisky. Poslouží i informace o tom, jakým fotoaparátem byla fotka vytvořena, jakou clonou a u nových přístrojů s integrovanou GPS klidně i přesné souřadnice místa, kde bylo fotografováno. Lze si tedy například rychle vytáhnout všechny fotky nafocené v Karlových Varech nebo všechny s popiskem „brácha“, anebo si naopak nechat všechny fotky seřadit do nových složek podle data zhotovení.
Z hlediska prohledávání nepopsaných fotografií by bylo užitečnou funkcí vyhledávání osob podle jedné konkrétní fotografie. Počítač by vyhledal všechny fotky, na nichž je osoba se stejnou tváří jako na té zadané. „Tohle zatím Vista neumí. Experimentovali jsme s tím, ale úspěšnost nebyla dostatečná, abychom takový nástroj mohli vypustit jako součást operačního systému. Máme několik prototypů s poměrně slušnými výsledky, ale ještě nejsou dostatečně silné. V dalších verzích Visty to možná bude přidáno, zatím je to na úrovni Microsoft Research,“ poodhaluje Holeček funkce z dalších variant operačního systému.
Náročnost na baterie.
Nevýhodou nového operačního systému, o níž se zatím moc nemluví, bude jeho vyšší energetická náročnost. Ta se negativně projeví hlavně při práci na notebooku. Výrazně masivnější a intenzivnější využívání grafiky (a zároveň stále probíhající indexování vytvořených dokumentů) musí logicky vést k větší spotřebě elektrické energie. Tuto otázku označuje za jednu z klíčových i sám Holeček.
„Důraz jsme kladli i na takzvané občanství vyhledávače, tedy aby byl dobrou součástí OS. To je totiž hodně složitá věc. Je třeba vyladit, nakolik má být index aktualizovaný, a kdy nemá být výkonu užíráno. Například není možné indexovat, když se uživatel dívá na nějaký film, protože ten by šel pomalu. Nebo jde o náročnost na energie, protože baterie notebooků mají omezenou kapacitu. Samozřejmě chceme počítat hodně věcí, ale není možné, abychom se propálili baterkami,“ říká český muž v Microsoftu. Podle něj jsou energetické nároky při používání Visty jen nepatrně vyšší ve srovnání s používáním Windows XP. Odhadl je zhruba na patnáct procent.
Jiří Nosek z ČSOB zkrácení provozní doby ale zaznamenal: „Změna operačního systému vedla k evidentnímu zkrácení provozní doby baterií na mém přenosném počítači. Určitě to bylo o více než deset procent.“
Ne zda, ale kdy.
V nejbližších měsících nás čeká obrovská reklamní kampaň. Není divu, dle Stevena Ballmera bude na marketing Visty a Office 2007 vynaloženo „hodně stovek milionů dolarů“. Přesná čísla o vyčleněných finančních zdrojích nechtěl zveřejnit. Na opakovanou otázku však odpověděl, že půjde o největší reklamní kampaň Microsoftu v dějinách.
„Většina lidí dnes řekne, že jim stačí počítač, který si koupili před pěti lety. To je pravda jen potud, jestliže s ním chtějí dělat stejné věci jako doposavad. Pokud si chtějí třeba urychlit vyhledávání či vylepšit grafické rozhraní, tak již potřebují lepší počítač, protože třeba indexování na pozadí samozřejmě část kapacity počítače sebere,“ říká manažer Microsoftu Aleš Holeček. Sám je přesvědčen, že s kolegy položili základy k „revoluční změně v počítačovém průmyslu“. Vzhledem ke změnám v bezpečnostní oblasti operačního systému se prý nyní postupně začnou chovat jinak nejen uživatelé, ale i výrobci přidaných aplikací.
Jim Murphy, analytik konzultační firmy AMR Research věnující se technologiím, tvrdí, že většina společností nebude mít k Vistě a Office 2007 smysluplnou alternativu. A tak přechod na ně „není otázkou zda vůbec, ale jen otázkou kdy“.
I vzhledem k mohutnosti marketingu, kterým Microsoft hodlá nové produkty podpořit, je Murphyho tvrzení opodstatněné. Potvrzují ho ostatně i závěry výzkumné společnosti Gartner, která odhaduje, že již v roce 2009 bude na systému Visty fungovat polovina všech počítačů světa.
Aleš Holeček
Letec za vodou
Poprvé přijel Aleš Holeček (36) do USA již v roce 1992. S jednou kapelou hrál na klarinet a saxofon, ale pak se ještě vrátil do Čech dokončit inženýrské studium na ČVUT. Začal zde i doktorandské studium, které však už neuzavřel. Psal tehdy algoritmus na generování virtuální fotografie, tedy opticky přesnou vizualizaci 3D modelu. Toho si všimla americká firma HSC a nabídla mu práci.
„To bylo ještě před nástupem internetu, v letech 1994 až 1995, tedy v době, kdy většina lidí ještě využívala počítač k tvoření. Všichni generovali texty, muziku a grafiku.“
HSC po něm chtěla, aby jí pomohl s vytvořením generátoru 3D krajiny. Když v roce 1995 přiletěl za oceán, jmenovala se firma MetaTools a byla již veřejně obchodovatelnou. Pak ještě koupila společnost Fractal Design, jejichž hlavní činností také bylo vytváření grafických obrázků. Jejich sloučením vznikla firma MetaCreations.
„Byla to poměrně úspěšná firma, jenže v roce 1998 začalo přituhovat. S rozšířením internetu lidé přestali tvořit a začali se spíše dívat, co dělají jiní. Lidé začali konzumovat data.“
Internet tak byl pro společnost MetaCreations vlastně začátkem konce. Její správní rada rozhodla, že je třeba integrovat internet do všech produktů.
„Měli jsme třeba software, který simuloval malování přirozenými materiály, například to nechávalo stopy, jako kdyby se malovalo uhlem nebo vodovými barvami či temperou. A do něj jsme naprosto nepřirozeně integrovali věci, jako třeba chatovací okno nebo možnost malovat společně přes internet. Jenže tehdy to nikdo moc nechtěl.“
Konec se blížil. V roce 1999 MetaCreations odprodaly všechny softwarové produkty, které vlastnily – koupily je firmy jako Adobe, Corel či Computer Associates. Kromě deseti lidí, mezi kterými zůstal i Aleš Holeček a ze kterých se stali spolumajitelé, byli propuštěni všichni zaměstnanci.
Společnost MetaCreations se pozvolna zvedala. Časem koupila od společnosti Computer Associates firmu Viewpoint, která produkovala 3D modely pro filmový a reklamní průmysl a zaměstnávala na tři sta lidí. Majitelé za ni zaplatili částí vlastních akcií. Brzy nato přišla další akvizice – ruská firma Real Time Geometry, která z laseru z ruského tanku vyrobila 3D skener.
Ve Viewpointu měl Holeček významný vlastnický podíl, byl viceprezidentem a rovněž technologickým ředitelem. Když v roce 2004 odcházel do Microsoftu, tak téměř všechny akcie odprodal.
„To pro mě znamená finanční nezávislost. Možná ještě nemohu odejít do důchodu, ale už můžu být poměrně vybíravý na to, jakou práci chci a jakou nechci dělat.“
Do Gatesova kolosu odešel prý proto, že už si chtěl odpočinout. Už nechtěl pracovat osmnáct hodin denně včetně sobot a nedělí. Skutečnost, že v Microsoftu nyní nemůže rozhodovat o zásadních strategických a obchodních záležitostech, mu nijak nevadí.
„Jsem v podstatě technolog, tomu rozumím. Obchod, to je sice vzrušující koníček, ale nemám v něm žádné oficiální vzdělání. Nevím, jestli jsem svým obchodním rozhodováním firmě Viewpoint pomáhal, nebo jí spíše škodil. Ale vím, že jako manažer technologického risku jsem dobrý.“
Ženu Yvonne si našel už při koncertování s kapelou. Byla s ním i v MetaCreations a ve Viewpointu, dělala zde PR manažerku. Nyní společně žijí poblíž Seattlu a čekají narození druhého dítěte. Jeho koníčkem je lyžování, psaní počítačového kódu v bezesných nocích a létání v letadle. Ještě před rokem a půl, než se mu narodil syn Kuba, létal obden, nyní mu čas k tomu vystačí sotva jednou za měsíc. „Nemůžu se dočkat, až mě manželka nechá lítat s malým Kubou. Snad už příští rok,“ těší se Holeček.