Řez s politickou odvahou

Redukce úřadů má ušetřit stovky milionů. Vynést by mohl i rozprodej nemovitostí v Praze

Dva úřady s pozemkovou agendou, sedm výzkumných ústavů a více než dvacítku podřízených organizací drží ve svém ranku ministerstvo zemědělství (MZe). Jeho šéf Ivan Fuksa (ODS) chce zbytnělý aparát výrazně zeštíhlit a ročně tím ušetřit stovky milionů korun. O práci by podle předběžných propočtů, k nimž se týdeník EURO dostal, mohlo přijít téměř dva a půl tisíce lidí ze současných zhruba 6300. Ročně by se tím na mzdách ušetřilo 800 až 900 milionů korun. Další peníze by se uspořily na provozu. Najde-li Fuksa politickou odvahu k citelné redukci ústavů, měl by ji doprovázet i rozprodej nemovitostí, které dnes užívají. Většina institucí provázaných s agrárním resortem přitom sídlí v Praze.

Úspory kontra dioxiny

Vhodnější doba na ořezání státních organizací nemůže být, když se dnes úspory skloňují od rána do večera. Změnám v četných dozorových správách a inspekcích, kterých se má rekonstrukce rovněž týkat, naopak nepřeje nedávná dioxinová aféra. „Roli kontrolních orgánů chci spíše posilovat, ne oslabovat,“ ujišťoval Fuksa v době, kdy skandál nabíral na obrátkách. Dioxinem se zřejmě budou ohánět vedení organizací, které by měly projít transformační kúrou. Na kolik se zúží početná řada institucí podřízených MZe, nechce zatím ministr Fuksa upřesňovat. „Diskusi teprve začínáme. Na stole je několik variant,“ uvedl nedávno. Původní plán ODS počítal se základní trojicí: Národní úřad pro bezpečnost potravin, Národní pozemkový úřad a Výzkumné a informační centrum. Takto už v roce 2006
zamýšlel překopat agrární instituce tehdejší stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež, nyní místopředseda sněmovního zemědělského výboru. Za Topolánkovy vlády, kdy resort řídil Petr Gandalovič, se ambiciózní reformní program ODS smrskl na spojení pouhých dvou institucí – Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a Ústavu zemědělských a potravinářských informací. Prakticky se změnil jen název na společný Ústav zemědělské ekonomiky a informací a každý dál funguje na své původní lukrativní adrese v centru Prahy. Jediným efektem sloučení je jeden ředitel místo dvou.
„Konečně se začíná realizovat, co jsem se svým týmem před jistou dobou zpracoval,“ říká nyní Papež. Je členem týmu, který na MZe řídí restrukturalizaci institucí. „Jde o složitou věc, ale je reálné, že od roku 2013 může nový systém běžet,“ věří poslanec s vědomím, že vše musí také doprovodit úpravy velkého množství zákonů.

Nové role u pozemků

„Zatím nejdále je příprava transformace u Pozemkového fondu (PF) a pozemkových úřadů,“ hodnotí Fuksův poradce a hlavní koordinátor celého projektu restrukturalizace Michal Pospíšil. Současnou nepřehlednou půdní agendou vysvětluje ministr chystané změny u obou institucí. Řešit je musí už kvůli tomu, že existence fondu je časově omezená. Fond, který privatizuje zemědělskou půdu a stále vypořádává restituce, má ke konci příštího roku ze zákona zaniknout. Původně měl skončit už v závěru předloňského roku. Vzhledem k značnému rozsahu neodstátněného majetku dostal tři roky k dobru.
Ještě nedávno se pracovalo na záměru sloučit obě pozemkové organizace do jedné, jak znělo i Fuksovo zadání z loňského listopadu. To už podle všeho vzalo za své. Institucionálně posílí Ústřední pozemkový úřad (ÚPÚ) se svými 77 okresními pobočkami, nyní jako sekce začleněnými přímo pod MZe. Z nich vyroste nový úřad s 900 zaměstnanci, což je o padesát méně než nyní. Jeho hlavní náplní budou miliardové zakázky na pozemkové úpravy. Letos má na tento účel jít více než 2,3 miliardy korun. Ty už bude kontrolovat staronový šéf úřadu Jaroslav Vítek (ODS), který se nedávno vrátil do křesla na MZe. Po debaklu občanských demokratů na Praze 1 v loňských komunálních volbách skončil na tamní radnici, kde za starostování Filipa Dvořáka (ODS) působil jako tajemník úřadu. Prvně se Vítek stal ředitelem pozemkového úřadu za ministra Gandaloviče. Jeho nástupce Jakub Šebesta, spojovaný s ČSSD, Vítka odvolal. Oficiálním důvodem bylo, že vadil ředitelům pozemkových úřadů v regionech a selhal jako manažer. Týdeník EURO (42/2009) přinesl i další možné vysvětlení – hrálo se o to, kdo bude mít kontrolu nad veřejnými zakázkami.

Dožívající fond

K útlumu naopak směřuje Pozemkový fond, kterému šéfuje bývalý náměstek libereckého hejtmana Radim Zika (ODS). Působnost PF se přirozeně vytrácí s tím, jak se zmenšuje objem spravovaného majetku. Nezajímavý ovšem není roční příjem kolem 1,6 miliardy korun, které fond inkasuje z privatizovaného majetku a nájmů. Po zániku samostatného Pozemkového fondu a vzniku jeho nástupnického torza v podobě organizační složky státu by peníze spadly do státního rozpočtu. Z něj by se pak přerozdělovaly dle toho, jak by vláda zrovna šetřila. Kontrolu nad penězi by ale jistě rád držel i šéf agrárního resortu. Fond totiž nyní spolufinancuje pozemkové úpravy a skoro každý rok přisypává na chybějící dotace zemědělcům. Fuksa ani nezastírá, že chce získat větší vliv nad nyní svébytným fondem, podobně jako se o to snaží u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Pravomoc ministra namísto vlády dosadit ředitele agrárního fondu, přes který ročně protéká přes čtyřicet miliard korun, už Fuksovi zajišťuje ve sněmovně předseda zemědělského výboru Pavol Lukša (TOP 09). Ministr tím chce předejít situaci, že v resortu, za který odpovídá, bude mít neřiditelného ředitele, jakým byl bývalý šéf SZIF Tomáš Révész.
Pozemkový fond postupně ruší svá pracoviště na okresech. Do konce března uzavře dalších sedm poboček v bývalých okresních městech – Klatovech, Písku, Rychnově nad Kněžnou, Náchodě, Jeseníku, Chebu a Sokolově. Při takzvaném sloučení je převádí do svých krajských sídel. Ke konci června chce „sloučením“ uzavřít ještě čtyři pracoviště – v Prachaticích, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Opavě. Ke konci osudného roku 2012 by měl PF zaměstnávat na svých pobočkách v krajích 750 lidí.

Pospojovaný dozor

Velké zemětřesení zřejmě nečeká četné dozorové orgány. Původní představou o vzniku Národního úřadu pro bezpečnost potravin, do něhož se všechny složky sloučí, zřejmě definitivně otřásly dioxiny. Jako reálné se spíše ukazuje spojení do párů, podobných tomu, který vytvoří kupříkladu Státní rostlinolékařská správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský coby dvojice pro rostliny. U zvířat se dají dohromady veterináři s plemenáři. „Státní veterinární správa by spolu s krajskými správami, které jsou dnes samostatné, měla fungovat jako jedna organizace,“ připojuje mluvčí státní správy Josef Duben. Potraviny bude nadále střežit Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Při rekonstrukci dozorových orgánů má jít nejen o snížení nákladů na činnost, ale měla by se zvýšit i efektivita kontrol zemědělsko-potravinářského řetězce. Pak by se nestávalo, že si jako nyní „polezou do zelí“. „Chceme je zbavit činnosti, která je zahlcuje, například kontroly zemědělců, zda dodržují podmínky pro poskytování dotací,“ poznamenává Pospíšil. Kolem 400 milionů korun by mohl resort v příštích třech letech ušetřit na výzkumu tím, že na něj budou přispívat silné firmy z odvětví. Uvažuje se také o privatizaci. „Určitě nemáme v rozpočtu volných 850 milionů korun ročně, proto je nutné pustit do této oblasti soukromý kapitál,“ předesílá Fuksa.
Největší humbuk vyvolal plán zrušit agentury pro zemědělství a venkov, které má nyní MZe v bývalých okresních městech. Šéf Agrární komory Jan Veleba trvá na jejich zachování, aby nadále mohly radit zemědělcům. „Nechceme rušit styčné důstojníky v okresech, ale naopak je posílit tím, že je převedeme pod SZIF, který vyplácí dotace,“ vysvětluje Pospíšil. O vedoucí post a plat ovšem přijde více než šedesátka lidí.

Pod ministerskými křídly Organizace v působnosti ministerstva zemědělství
Státní rostlinolékařská správa
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Státní veterinární správa + čtrnáct krajských veterinárních správ
Česká plemenářská inspekce
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Česká akademie zemědělských věd
Národní zemědělské muzeum Praha

BOX:
Státní výzkum Seznam výzkumných ústavů v resortu zemědělství
Výzkumný ústav rostlinné výroby – Praha-Ruzyně
Výzkumný ústav živočišné výroby – Praha-Zbraslav
Výzkumný ústav zemědělské techniky – Praha-Ruzyně
Výzkumný ústav potravinářský – Praha
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – Jíloviště-Strnady
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy – Praha-Zbraslav
Výzkumný ústav veterinárního lékařství – Brno