JAN KATINA, VÝKONNÝ ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA: Řeznictví bývalo jednou z nejprestižnějších profesí. Zatímco dnes většina výrobních podniků velmi těžko shání zručné manuální pracovníky, v případě řezníků a uzenářů se situace zdá být spíše vyrovnaná.
JAN KATINA, VÝKONNÝ ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA: Řeznictví bývalo jednou z nejprestižnějších profesí. Zatímco dnes většina výrobních podniků velmi těžko shání zručné manuální pracovníky, v případě řezníků a uzenářů se situace zdá být spíše vyrovnaná.
Uzenáři a řezníci byli dříve považováni za jakousi elitu. Jak se jim dnes daří na trhu práce?
V České republice dlouhodobě dochází ke snižování počtu nově vyučených v oboru řezník-uzenář. Výčet všech důvodů by byl zřejmě velmi obsáhlý, nicméně mezi hlavní příčiny se obecně řadí klesající poptávka po vyučených řeznících ze strany tradičních zaměstnavatelů. Z důvodu technologického pokroku a snižování tuzemské produkce masa totiž dochází jednak k redukci pracovních míst ve fungujících společnostech, ale i k zániku celých firem. Dalším důležitým faktorem pak může být neochota mladých spojit své profesní zaměření s oborem, který se vyznačuje fyzicky namáhavou prací a relativně nízkým osobním ohodnocením.
Je tedy v současné době řezníků spíš nedostatek, nebo naopak nadbytek?
Obor jatečnictví a zpracování masa prodělal v posledních dvaceti letech dvě významné vlny utlumení výroby a s tím spojené snížení poptávky po pracovní síle. Došlo k přirozenému poklesu plánovaným hospodářstvím značně předimenzované výroby masa a masných výrobků. Za jinak shodných podmínek by tento vývoj znamenal citelný nárůst nezaměstnanosti v oboru, nicméně zhruba v polovině 90. let prudce vzrostla poptávka po našich kvalifikovaných řeznících v západních zemích Evropy, zejména v Irsku a Německu. Jejich odchod do zahraničí pomohl řešit problém s výše popsaným poklesem počtu pracovních míst v Česku.
Byl pokles natolik výrazný? Za posledních 10 let klesl počet pracovníků v oboru zpracování masa ze zhruba 36 tisíc na současných 28 tisíc. Některé firmy, které utlumily svoji vlastní produkci, nyní dokonce aktivně spolupracují se specializovanými agenturami a organizují uplatnění svých pracovníků v zahraničí. Tím do určité míry dochází k vyrovnání poklesu tuzemských pracovních míst. V této situaci roste význam příležitostných a nevyučených zaměstnanců, kteří jsou při sezonních výkyvech zaškolováni pouze pro konkrétní pracovní úkon. Lze tedy řeznictví a uzenářství považovat za perspektivní obor?
Spotřeba masa v Česku neklesá, za posledních 10 let pouze osciluje mezi 78 a 83 kilogramy na obyvatele a rok. Co určitým způsobem ohrožuje zaměstnanost řezníků a uzenářů? Je to zvýšený odliv jatečných zvířat do okolních zemí. Tato zvířata se tudíž porážejí mimo Českou republiku a zpátky se k nám dovážejí jen produkty ve formě výrobních nebo výsekových mas a masných výrobků.
Přidanou hodnotu tak z významné části stále více realizují zahraniční zpracovatelé, v lepším případě pomocí českých pracovníků. I přes tyto skutečnosti však učební obor řezník-uzenář jistou perspektivu má. Určitý objem produkce masa a masných výrobků se bude i nadále realizovat. Jde tudíž jen o docílení vyvážené bilance mezi poptávkou oboru po odborně zdatných pracovnících a nabídkou těchto pracovníků ze strany učilišť.
Řezníků je tedy zatím dost. Spolupracuje i přesto Český svaz zpracovatelů masa s učilišti?
Náš svaz sdružuje mimo jiné i několik významných učilišť, která vyučují obor řezníkuzenář. Z této pozice je schopen posoudit jednak aktuální potřeby průmyslu, ale i možnosti odborných učilišť. Na základě poznatků z obou těchto směrů pak svaz aktivně spolupracuje s Národním ústavem odborného vzdělávání, který následně pro ministerstvo školství připravuje učební profily. Tímto přístupem se snažíme co nejlépe formulovat aktuální požadavky na vyučeného řezníka-uzenáře, který po vstupu na trh práce snadno nalezne uplatnění. *
