Richard Brabec: Nemůžeme postavit ke každé sběrně policistu

Jste mužem průmyslu, tady nemáte co dělat! Tak reagovali zástupci mnoha nevládních organizací, když byl Richard Brabec jmenován do čela ministerstva životního prostředí. „Vadila jim moje minulost ředitele Lovochemie. Působilo to na ně jako červený hadr na býka, když to řeknu mírně eufemisticky.“

E15: V křesle ministra sedíte rok a dva měsíce. Pořád jste pro ekology mužem průmyslu?

Troufám si říct, že se náš vztah srovnal. Je znát vzájemný respekt. Od počátku jsem se je snažil přesvědčit, že vedení chemičky automaticky neznamenalo, že jsem trhal mouchám nožičky a zakopával v noci odpad na zahradě. Do téhle funkce jsem nepřišel nepřipraven. Jako ředitel chemičky jsem výraznou část času věnoval právě životnímu prostředí, jak ho neznečišťovat. Což bylo logické. Když uděláte průšvih, buď vám vyseknou obří pokutu, nebo vás zavřou. Proto je mnohdy velký průmysl odpovědnější. Menší firmy, když něco vypustí a chytnou je, raději zkrachují, pokutu nezaplatí. Těch případů bylo hodně. Měl jsem odpovědnost tehdy a mám ji i teď.

E15: Nějaké kontroverze přetrvávají?

Kontroverze… snad pohled na energetickou koncepci. V některých případech se lišíme třeba v náhledu na potenciál obnovitelných zdrojů. Jsou tady organizace, které říkají: pojďme více cestou Německa. Tedy žádná jaderná energetika, sázka na obnovitelné zdroje. My ale říkáme, že pro nás jaderná energetika není sprosté slovo. Nemáme Severní moře, tolik větrníků jako Německo. Máme omezený potenciál. Obnovitelné zdroje u nás mohou představovat v budoucnosti maximálně tak dvacet procent. Na to oni říkají, že při ještě větších úsporách a progresivnějších technologiích bychom třeba vůbec nemuseli dostavovat Temelín nebo obnovovat Dukovany.

E15: A v čem se shodujete?

Podobný názor máme třeba na prolomení těžebních limitů. Také jsme proti. Hodně jsme diskutovali záležitost EIA a nakonec jsme dosáhli slušného kompromisu. Byly tu například dva extrémní názory týkající se účasti veřejnosti v tom procesu. Na jedné straně vše naprosto otevřené, na druhé straně vůbec. Mezitím se pohybovala evropská legislativa. Nakonec jsme to udělali tak, aby to evropské legislativě vyhovovalo, každý musel ubrat. Byla to obrovská debata.

E15: Od počátku března je v platnosti nová vyhláška nařizující jen bezhotovostní platby za odevzdaný kovový odpad. Hned během prvního měsíce její platnosti se výrazně snížil počet trestných činů spojených s výkupem kovů. Překvapilo vás to?

Potvrdilo se, že jsme udělali krok správným směrem. Proti loňskému roku, kdy došlo k téměř 1200 trestným činům v březnu, v letošním roce to bylo „jenom“ 541, ten pokles byl tedy přibližně 55 procent. Víme ale, že vyhláška není samospasitelná. Proto nyní chystáme ještě novelu zákona o odpadech, která by tu bezhotovostní platbu měla upřesnit. A připravujeme komplexní materiál, jak vůbec výkup kovů pojímat. Založili jsme kvůli tomu i „malou kobru“. Ta už zkontrolovala 200 sběren a výkupen.

E15: S jakými výsledky?

U stovky z nich zjistila pochybení, a to mnohdy velmi závažná. Což svědčí proti tomu, jak nyní vystupují veřejně někteří provozovatelé ve stylu „já nic, já muzikant“.

E15: Máte na mysli třeba bývalého ministra Petra Millera, šéfa Sdružení výkupen druhotných surovin? Ten tvrdí, že stojí v čele poctivého sdružení a podobné vyhlášky nejsou zapotřebí.

S tím bych se měl zrovna tento týden setkat. My se s lidmi, kteří s námi nesouhlasí, bavíme. A snažíme se jim vše vysvětlit, na čem pracujeme. Teď se nám podařilo dát dohromady skupinu zahrnující všechny rezorty – od policie přes Českou obchodní inspekci, Českou inspekci životního prostředí, Svaz měst a obcí až po Asociaci krajů České republiky. Vládě chceme ukázat, že je to komplexní problém, a tak je ho třeba řešit. Že to není jen záležitost ministerstva životního prostředí, ale i legislativy. Chceme na to navázat třeba elektronickou evidenci tržeb, sociální dávky. Dneska lidé často pobírají sociální dávky, ale přitom bokem vydělávají desítky tisíc korun, protože vozí na kárkách do sběren tuny kovů měsíčně.

E15: Když nekradou, tak co je na tom špatného?

Pokud jsou šikovní a nekradou, tak to je fajn. A nesmí tady být samozřejmě ani konflikt s podmínkami pro vyplácení sociálních dávek. Ale u nás to bylo dosud v mnoha případech jinak. Proto chceme jít cestou běžnou v Evropě, kde v mnoha zemích zakázali hotovostní platbu, třeba ve Velké Británii, Francii. Na Slovensku od prvního ledna příštího roku. Je to normální a nikdo se tam kvůli tomu nebouří jako někteří lidé dnes u nás. V České republice bylo pácháno v minulosti ročně kolem dvanácti třinácti tisíc trestných činů a desítky tisíc přestupků spojených s výkupem kovů. A přestupky to byly jen proto, že policisté počítali cenu kovu, ne výrobku. To bychom tu rázem měli 50 tisíc trestných činů. Stát v boji proti tomu v podstatě rezignoval. Lidé už ztráceli víru ve spravedlnost. Víru, že je stát dokáže ochránit.

E15: Máte pro to nějaké vysvětlení?

Řekl bych, že to byl důsledek určitého dřívějšího bezbřehého liberalismu. Dříve dostal licenci s trochou nadsázky každý, kdo šel zrovna okolo. Máme nejvíce sběren na počet obyvatel na světě, a to se bavíme jen o těch legálních.

E15: V roce 2008 bylo rozhodnuto, že se každý, kdo odevzdává odpad, musí legitimovat. To nepomohlo?

Ano, a také že se některé předměty nebudou smět vykupovat, například dopravní značky. Jenže se stejně nic zásadně nezlepšilo. Přes obrovské pokuty, které provozovatelé dostávali v minulosti, se i při poslední kontrolní akci ukázalo, že mnohé sběrny zakázané předměty stejně vykupovaly. Kde je poptávka, je i nabídka. V kontrolách samozřejmě budeme pokračovat a bude jich víc. Nemůžete ale postavit ke každé sběrně policistu. Proti tomu bude účinná jen normální regulace, chceme stanovit přísnější kritéria pro toto podnikání v rámci nového zákona.

E15: To se bude týkat i autovrakovišť?

Ano, i těch je u nás neúměrně hodně – nyní téměř 600. V Německu jich je nesrovnatelně méně. Také v tom stát naprosto selhal, licenci dal každému. A posléze rezignoval i na kontroly. Neměl na ně lidi. My jsme nyní udělali první krok, říkám tomu probouzení spících draků. Dříve do toho někteří ani nechtěli jít, bylo to nebezpečné. Vytvářelo to ohromné tlaky a protitlaky.

E15: Prý berete novou vyhláškou bezdomovcům jejich obživu. Co vy na to?

Neříkám, že jsme někoho neomezili. Určitě je i řada slušných lidí, kteří vozili odpad do sběren na kárkách a těm jsme to nyní trochu zkomplikovali, protože nedostanou peníze přímo. Ale troufám si říct, že slušní lidé ocení, že už jim nikdo nekrade okapy. A k bezdomovcům. To je především otázka sociální politiky státu. Přece to nemůžeme brát tak, že jim bereme byznys. Tohle jsem zaslechl od řady lidí, dokonce i v Poslanecké sněmovně. Padla dokonce slova, že když nebudou vozit kovy, začnou třeba zabíjet. To je ovšem zdrcující logika. Kdybychom na to přistoupili, vlastně bychom přiznali, že na vše rezignujeme. Klidně kraďte kovy, hlavně nás nezabíjejte.

E15: Ve funkci jste přes rok, nejčastěji jste vidět v severních Čechách a na severní Moravě. Na co jste tam přišel?

Na co jsem přišel? Od roku 1989 se stav životního prostředí ve většině parametrů naprosto zásadně změnil k lepšímu. Třeba emise některých škodlivin se snížily o 97 procent. Ale pořád je co napravovat. Nejvíce nás nyní trápí – a to nejen v severních Čechách a na severní Moravě, ale i ve velkých městech – prachové mikročástice. Ty jsou samy o sobě škodlivé pro naše zdraví. Kromě toho ale na sebe vážou různé karcinogeny, jako je třeba benzoapyren, a to pak dýcháme. Takže se musíme zaměřit na lokální topeniště a na dopravu. Velkým tématem je pořád také kvalita vod. A samozřejmě využití peněz z operačního programu životní prostředí. To byl velký dluh, který nám tady mí předchůdci nechali.

E15: Jak velký?

Když jsem nastoupil do funkce, vypadalo to, že budeme vracet do Bruselu za rok 2014 přibližně čtrnáct miliard korun. To jsme stáhli na nulu. To byl tedy kvapík, na fondu i na ministerstvu. Letošní alokace hrozila ztrátou pěti až sedmi miliard korun. Také to bychom rádi stáhli na nulu, i když to bude hodně složité.

E15: Chcete říct, že před vaším příchodem na ministerstvu spali?

Ano, spali jak na fondu životního prostředí, tak na ministerstvu. To byla podle mne totální manažerská neschopnost, špatné vedení. Šlo o nějakých dvacet tisíc projektů a oni to jen hrnuli před sebou. Výsledkem bylo, že za rok 2013 Česká republika musela vrátit do Bruselu kolem dvanácti miliard korun z nevyužitých evropských fondů, sedm a půl miliardy z toho bylo našich. To byly nevratné peníze. A mělo to ještě další negativní efekt. Když vláda premiéra Rusnoka viděla, v jakém binci se operační program životního prostředí nacházel, tak mu při novém rozdělení dala mnohem méně z celkové částky, kterou Česká republika dostala. Na období 2014–2020 tak nyní máme v podstatě jen šedesát procent peněz, které jsme měli dříve. Potřebovali bychom ale mnohem více. Máme pořád dluh v likvidaci starých ekologických zátěží, čističkách, čistotě ovzduší. Chceme rozjet kotlíkové dotace, máme programy pro Ostravsko. Hledáme proto nyní intenzivně další zdroje financování.

Čtěte také:

Brabec si chválí bezhotovostní platby za šrot. Kov mizí za hranice, tvrdí sběrny

Výkup kovošrotu bude probíhat jen bezhotovostně