Andrej Babiš není dobrý hospodář. Ukazují to aktuální výsledky státu i Agrofertu.
Autor Reaktoru se tento týden pohyboval poblíž trojmezí Slovenska, Dolního Rakouska a Jižní Moravy. Během jediného dne projel relativně malým územím rozděleným mezi tři státy a rozdíl nebylo možné přehlédnout. Zatímco rakouská pole se hezky zelenala, na slovenské a české straně vykukovaly polosuché zárodky rostlinek skrze vyprahlou zem barvy nezdravě bledé.
Člověk nemusí být pedolog, aby mu bylo zřejmé, že takto půda opravdu vypadat nemá. Stačí letmá vzpomínka na učivo zeměpisu základní školy a učitelovu zmínku, že jižní Morava se rovná černozem. Letošní sucho vyvolané i letitou devastací půdy bude pro tuzemské zemědělce opět fatální.
A neblahé následky bude mít i pro holding Agrofert. Tomu se už předloni příliš nedařilo ani loňské výsledky nebudou nejspíš nijak slavné. Jak si povšiml server Neovlivní.cz, výkonný ředitel holdingu Josef Mráz se v zimním čísle firemního magazínu rozepsal o očekávání nižších tržeb, nutnosti hledat úspory a dalších nepopulárních opatřeních. Příčinou je růst cen obilní vyvolaný právě extrémním suchem.
Andrej Babiš před lety vstupoval do politiky s tím, že bude řídit stát jako firmu. Po sedmi letech je výsledkem největší schodek rozpočtu za sedm let v době, kdy země stále prochází obdobím ekonomického růstu, byť už poněkud doznívajícím. Ovšem nejen to. Ukazuje se, že o moc lepším hospodářem není Babiš ani ve své vlastní firmě, kterou – jak víme díky unijním auditorům – stále ovládá.
Měl by Andrej Babiš kvůli auditu Evropské komise odejít z politiky?
Problémy Agrofertu následkem sucha jsou totiž právě výsledkem politiky, která byla premiérovi v uplynulých letech ostře vytýkána. V rozporu s radami expertů i ekologů došlo k přenastavení zemědělských dotací ve prospěch velkoagrárníků, zesílila podpora pěstování technických plodin a intenzivního zemědělství.
Pokud by peníze směřovaly spíše k menším sedlákům, vedlo by to k fragmentaci krajiny, která by udržela více vody a Josef Mráz by si nemusel stěžovat na růst cen obilí následkem neúrody. Namísto neinovativní inovace toustového chleba zase mohly jít peníze třeba na nákup technologie pro zpracování surovin u malých prvovýrobců. Agrofert jakožto tradiční zásobitel zemědělců by získal prosperujícího zákazníka.
A pokud by Lovochemie nebrala dotaci na vývoj hnojiva, které již vyráběla jiná firma z holdingu, ale místo toho opravdu vyvíjela agrochemikálie méně škodlivé k životnímu prostředí, pomohlo by to nejen krajině, ale i upadající poptávce po jejích překonaných produktech.
Takto ovšem Andrej Babiš nepřemýšlí, nedisponuje dlouhodobou vizí, pouze vidinou krátkodobého zisku. Není politik, jak sám tvrdí, ale ani podnikatel. Nedovede řídit nejen stát jako firmu, ale ani firmu jako firmu.
Čtěte další články Jana Brože
